Zvětšit obrázek

Místní papuánci fungují jako výteční parataxonomové.

Je až překvapivě osvěžující a vůbec neobyčejně milé mít na top světových serverech vědeckých aktualit komentovanou publikaci lidí z vlastní alma mater, ba co víc, dlouholetých známých. Pokud je nějaké vlastenectví příjemné, tak pak právě tohle. Kdykoliv někdo publikuje v Nature nebo v Science, je to nezpochybnitelný důvod k přípitku, i když je vedro. Tedy, na vaše zdraví, pánové.

K věci. Tropy jsou udivující, pestré, bohaté životem a přetékající biodiverzitou. Jednou ze skupin, na kterých to je velmi názorně vidět, jsou herbivorní, čili rostlinožraví hmyzové. V tropech se studují už tradičně, převážně pomocí pozoruhodných metod, o jejichž inspiraci bude lépe nespekulovat. Vyberete si strom, izolujete ho od okolí a poté jej vyplynujete insekticidní mlhou. Nakonec předmět svého zájmu posbíráte na zemi pod dotyčným stromem. Hippies to asi neocení, entomolog získá zajímavý soubor dat. Právě na takových výzkumech byly založeny dnes již zjevně nereálné odhady počtu desítek miliónů druhů hmyzu.

Zvětšit obrázek

I jako standardní badatelé. Věda je jen otázkou cviku.

Nicméně, v tropech je herbivorního hmyzu opravdu hodně moc druhů, mnohem víc, než v našem ušmudlaném mírném pásu. Tuhle velkou diverzitu do nynějška vysvětlovaly tři soupeřící hypotézy. Podle první se na jedné tropické rostlině uživí víc druhů, než na jedné rostlině mírného pásu. Druhá operuje s tím, že tropičtí herbivoři jsou specializovanější, než ti z mírného pásu a třetí předpokládá, že diverzita tropických herbivorů je prostou funkcí diverzity tropických rostlin. Víc rostlin, více hmyzu.

Zvětšit obrázek

Naši lidé v pralese. Milan Janda instaluje transekt pro výzkum mravenců.

Mezinárodní tým badatelů pod vedení Vojty Novotného z Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích provedl komplikovaný výzkum, při němž porovnal diverzitu herbivorního listožravého hmyzu na dřevinách mírného pásu a v tropech. Mírný pás reprezentovalo moravské Poodří , slovenská Borská nížina a Hronská pahorkatina, zatímco tropy tři studijní plochy v provincii Madang na Papui-Nové Guinei, kde již řadu let úspěšně funguje terénní stanice vedená právě Vojtou Novotným.

Autoři analyzovali výskyt herbivorního hmyzu ze 14 druhů dřevin mírného pásu Moravy porovnáním se 14 druhy dřevin Papui-Nové Guinei – celkem 850 druhů herbivorního hmyzu. Poté zvlášť zpracovali housenky z 8 druhů dřevin na Slovensku a z 8 druhů dřevin Papui-Nové Guinei.

Dřeviny byly vybrány tak, aby mezi nimi jak v mírném pásu, tak v tropech byly stejné evoluční vztahy, tj. fylogeneticky blízce příbuzné druhy vs. druhy fylogeneticky vzdálené. Po sběru hmyzu byly provedeny žrací testy (feeding trials), aby se potvrdilo, zda dotyčný hmyz na dřevině opravdu herbivoří, nebo zda se tam jen tak poflakuje. To je mimochodem podstatný problém výše zmíněných plynovacích sběrů. Mrtvola vám pochopitelně neřekne, co žere. Autorům se podařilo nashromáždit celkem 26 970 žracích pozorování.

Zvětšit obrázek

Bohaté tropy. Tyhle můry žerou na fíkusech.

Výsledky byly poměrně překvapivé. Jednotlivé druhy stromů mírného pásu a tropů mají herbivorů dost stejně. V případě fylogeneticky blízkých dřevin to dělá zhruba 29 a 23,5 druhů na 100 metrů čtverečních listů. V tropech je ve skutečnosti překvapivě dokonce o něco herbivorních druhů na plochu méně. Zároveň se herbivoři v mírném pásu a v tropech nijak neliší ve své specializaci na hostitelské rostliny. Oproti předešlým představám tedy není tropický hmyz nijak vybíravější. Je nasnadě, že nemůžeme vyvrátit jen tu třetí ze zmíněných hypotéz.

Podle všeho je v tropech herbivorního hmyzu hodně, protože je tam hodně druhů rostlin, v tomto případě dřevin. Žádná záhada, žádné tajemné vztahy v ekosystémech, prostě obyčejná úměra. O tropech se hodně mluví a málo se v nich dělá, protože je to drsná práce. Studie týmu Vojty Novotného je ale důkazem, že to jde.

Pramen:  Science Online 13. july 2006