Zvětšit obrázek

Ilustrace ukazuje, jak by vypadalo, „hejno“ minisond při průzkumu povrchu Marsu. Credit: Illustration courtesy / Stephen Dubowsky

Každá sonda by vážila okolo 100 gramů (4 unce) a měla by svůj vlastní malý palivový článek. "Mohla by hopsat daleko, dlouhou dobu, jen na několik gramů paliva," řekl Steven Dubowsky, profesor MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge) a vedoucí projektu.

Zvětšit obrázek

Dubowsky (Professor Director of the Mechanical Engineering Field and Space Robotics Laboratory, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge). Credit: MIT

Umělé „svaly“ uvnitř sondy jí umožní poskočit průměrně 6krát za hodinu, maximální rychlostí 60 poskoků za hodinu. Zařízení urazí dráhu asi 1,5 m za poskok; mohou se také odrážet nebo válet. Podle Dubowskyho do 30 dnů mohou sondy pokrýt území o rozloze kolem 130 km2.

Každá sonda ponese různé typy čidel, včetně kamer a vnějších senzorů. Sondy jsou zhotovené z odolného a lehkého plastu, který bude odolný vůči extrémně nízkým teplotám na Marsu. Palivové články budou poskytovat dostatečné teplo, aby udržely elektroniku a senzory funkční.

Zvětšit obrázek

Umělecké ztvárnění minisond, velikosti basebalového míče, které navrhli vědci MIT pro výzkum Marsu. Credit: Illustration / Gus Frederick

Tisíc sond má stejný objem i hmotnost jako marsovský rover Spirit. Těchto 1 000 minisond, opatřených palivovými články, pokryje obrovskou oblast, která je v současnosti mimo dosah roveru Spirit, včetně prozkoumání vzdáleného a skalnatého terénu, v němž se Spirit nemůže pohybovat. Minisondy by mohly vstoupit do vyschlých koryt řek, kaňonů nebo vzhledem ke svým malým rozměrům i dovnitř prohlubní a dutin.

„Jednou z hlavních výhod maličkých sond je, že při ztrátě několika ze stovek nebo tisíce sond, vyslaných do zrádné oblasti, by nebyla ohrožená celá mise,“ řekl Dubowsky. A ještě dodal: „Jistě jste ochotni obětovat některé z těchto 1 000 koulí, abyste získali informace z nepřístupných oblastí.“

Zvětšit obrázek

Penelope J. Boston (Professor of Cave and Karst Science, Director, Cave and Karst Studies Program, Dept of Earth & Environmental Science, Institute of Mining and Technology, Socorro, New Mexico). Credit: NCKRI

Lokální počítačovou sítí (LAN - Local Area Network) by minisondy byly stále ve styku s blízkou sondou, která by veškerá informace přenášela zpět na Zem.

Dubowskyho tým odhaduje, že minisondy by mohly být vyslány na Mars do 10 let, zatím jsou naplánovány pozemské testy v oblasti Nového Mexika, aby se ověřila jejich schopnost vypořádat se s nerovným terénem na Marsu. Proto spolupracují i s Penelope Boston(ovou), zabývající se výzkumem jeskyní a krasových oblastí (Institute of Mining and Technology, New Mexico).

Autoři navrhují pro minisondy i jiné, pozemské využití: záchranné mise ve zřícených budovách nebo na dalších nebezpečných místech nebo také v boji proti terorismu  (např. hledání teroristů v jeskyních). 

Zdroj:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0607/18marsminiprobes/
http://web.mit.edu/newsoffice/2006/microbots.html