Surikaty, promykovité šelmy žijící na poušti Kalahari, učí svá mláďata tak, že jim podle jejich věku přinášejí různě velkou a různě zraněnou kořist, na které se mláďata učí lovit (takže třeba dostanou štíra s vykousnutým jedovým bodcem). Takhle propracovaná výuka je podle dosavadních znalostí mimo lidské společenství něčím docela výjimečným.

Podrobnosti: Lidovky

Jedním z nápadů na boj proti globálnímu oteplování představuje sluneční deštník. Měl by být umístěn v Lagrangeově bodu mezi Sluncem a Zemí, aby nebylo nutné vydávat energii na jeho udržení. Vlastně (a to je nová idea) – namísto jediného kompaktního tělesa by slunečníků mohlo být několik. „Každá jeho část, pokrytá tenkou vrstvou materiálu, odrážejícího sluneční záření, bude mít průměr kolem 200 m.“

Podrobnosti: Astro.cz

V pražském Technickém muzeu proběhla akce věnovaná 100 letům pražské kanalizace. Co se v ní dá objevit kromě potkanů (a snad ještě krys)? Na Technetu je připraven rozsáhlý materiál včetně bohatého grafického doprovodu a videa.

Podrobnosti: Idnes

V přírodě existující zlatá zrnka by mohla být výsledkem činnosti bakterií, konkrétně R. metallidurans.

Podrobnosti: 21. století ,  Aktuálně.cz

Poznámka: šlo by samozřejmě o další důkaz toho, jak život funguje jako „geologická síla“. Podobnou schopnost koncentrovat svým metabolismem zlato mají údajně i přesličky, ty ovšem nevytvářejí přímo zrnka.

Jak vlastně vyhledáváme ve „slovníku“ uloženém v našem mozku, když uslyšíme nějaké slovo? Máme uložena odděleně slova a jejich významy (pojmy)? Z několika příkladů se pokusíme naznačit, jak se uspořádání v lidské hlavě liší od slovníku klasického, ať už tištěného či elektronického.

Podrobnosti: Science World

Hnědý trpaslík, podivný útvar někde na pomezí hvězd a planet, neschopný fúze vodíku, ale „spalující“ deuterium. Jak vůbec tyto útvary vznikají, jak se vyvíjejí a jaký mají vztah k hledání života ve vesmíru?

Podrobnosti: Science World

Poznámka: Na téma planetárních soustav u hvězdných trpaslíků viz také starší článek na Oslu

Ve světě přímo přetékajícím počítači může působit překvapivě, že by se polovodičové firmy mohly nacházet v krizi. A přesto tomu tak možná je. Postavit novou továrnu na výroku paměťových čipů dnes vyjde na 3 miliardy dolarů a stávající firmy se zřejmě budou nuceny spojovat...

Podrobnosti: Business World

Pravidelná přehlídka nápadů/vynálezů na New Scientistu:

Příruční zařízení na měření obsahu tuku na základě elektrického odporu, jakési tiskárny vydávající léky přímo na jazyk proti zneužívání farmak...

Podrobnosti: New Scientist

Nový typ iontových pastí (elektrody i chycené ionty v jedné rovině podobně jako u klasických čipů) by mohl umožnit konstrukci větších kvantových počítačů – mj. i kvůli snadnější výrobě těchto komponent.

Podrobnosti: Eurekalert