Párů, které normálně nemohou mít děti a potřebují při rozmnožování výpomoc odborníků, stále roste. Jedna z možností je využít asistované reprodukce a provést oplodnění ve zkumavce (in vitro fertilizaci). K tomu je ale třeba získat ženina vajíčka (ovocyty). Ty se získají tak, že se ženě aplikují hormony a navodí se superovulace. Dojde k uvolnění mnoha vajíček a protože jich je více, než je možné „zpracovat“ (oplodnit a vnést do dělohy), nadbytečná se zamrazí. V případě, že z nějakých důvodů nedojde k zahnízdění embrya a k žádoucímu těhotenství, lze pro další pokusy sáhnout do kontejneru pro vajíčka, nebo embrya zamrazená, a pokus opakovat.

Je tu však zmíněný problém. Jejím zmrazení a rozmrazení.  Tento proces je pro vaječnou buňku, nebo nastávající zárodek, vždy riskantní záležitostí. Jak rizikové topro buňku je naznačují údaje z Velké Británie, kde se v průběhu let 1999 až 2002 na 153 léčebných cyklů rodilo v průměru jen jedno dítě.

Japonci nyní přišli s novou technikou, která co do úspěšnosti, je víc než pozoruhodná. Ukáže-li se, že lze jejich výsledky zopakovat kdekoli a kdykoli, ze zmrazování vajíček se může stát perspektivní a vysoce účinná metoda, která ženám dovolí mít potomky i ve vyšším věku.  V porovnání s dosud užívanými zmrazovací technikami se zdá být ta  japonská, 10x účinnější.
Novému způsobu zmrazování vajíček, o kterém zde referujeme, se zatím podrobilo jen padesát žen. To není mnoho a tak není divu, že z přednášky Dr. Masashige Kuwayamy, který o výsledcích metody Cryotop referoval na konferenci ESHRE, zůstal u posluchačů rozpačitý dojem.  Mnozí experti volají po standardizaci metody s dopracováním podrobného návodu pro její rutinní zavedení do praxe. I přes všechny vznesené výtky se výsledkům, jakých Japoncipři zmrazování dosáhli, věnují všechna významná periodika, která se zaměřujína zdravotní problematiku. Nedůvěru vyplývající z malého počtu případů totiž dojisté míry stírá fakt, že výsledky presentoval Dr. Kuwayama.  Jde o vedoucího vědecké rady významné japonské nemocnice (Kato Ladies Clinic in Tokyo). Již dříve byl Kuwayama členem týmu, kterému se podařila celá řada husarských kousků. Šlo například o úspěšné zmrazování prasečích vaječných buněk. Dlouho se soudilo, že prasečí vaječné buňky mrazit  nejde. Mají totiž v sobě hodně lipidických substancí. Stačilo však prasečí embryo „svléknout“. Obal zvaný zona pellucida se odstraňuje krátkým natrávením enzymem – tripsinem. Poté se v centrifuze buňky zatočí, čímž se lipidické kapičky, které neumožňují buňky mrazit, nahrnou do místa  perivitelinní membrány. Takto „uklizené“ lipidické substance již při zmrazování buňce tolik neškodí. To ale už je jiná kapitola. To že Kuwayama byl jedním z prvních, kteří touto technikou dokázali prasečí ovocyty zmrazit, jsme uvedli jen  proto, abychom vysvětlili, proč odborný tisk věnuje tolik pozornosti objevu, který byl učiněn na tak malém počtu praktických případů. Tím důvodem je důvěryhodnost Kuwayamy.

Zmrazování vajíčka se provádí v nepatrném objemu tekutiny (méně než 0,1 mikrolitru).

Zajímavé na nové metodě je to, jak její tvůrci přiznávají, že vlastně byla vyvinuta týmem, který se původně zabýval inseminací ovcí, skotu a mrazením prasečích embryí. Vylepšená metoda, kterou Kuwayama nazývá Cryotop, je založena na použití kryoprotektivních látek. Většinou jde o etylenglykol a DMSO (dimetylsulfoxyd), případně o některé proteiny s kryoprotektivním účinkem. Většinou se používá směs těchto látek. Jejich funkce spočívá v jakémsi vysátí části vody, která ve vejci je. Činí tak rozdílným osmotickým tlakem. Nesmí se to ale přehnat, protože všeho moc škodí. Část těchto látek proniká do cytoplazmy a vytváří v buňce prostředí, při kterém se omezí vznik velkých krystalů, které by při svém vzniku potrhaly jemné struktury uvnitr buňky. Připravit vhodné koncentrace kryoprotektivních látek, a správně určit čas, po které je potřeba buňky v těchto roztocích „koupat“, než je začneme zmrazovat, je hotová alchymie. Je to proto, protože se jedná o látky, které jsou pro buňku jedovaté. Jde vlastně o hledání kompromisu mezi co nejmenším poškozením jedovatou látkou a „zmrznutím na kost“ (- 196 stupňů celsia).

Pod pojmem způsob zmrazování máme tentokrát na mysli charakter křivky poklesu teploty. I to je do jisté míry empirie. Přístrojů, které dokáží zajistit předem zadaný pokles teploty, je celá řada. Každý pracuje trochu jinak a tak každý zmrazovací tým má svůj vlastní způsob, kterému věří.

Standardizovaná technika prakticky neexistuje a různé týmy mají odlišné výsledky. Úspěšnost kolísá i v rámci výsledků jednoho týmu. V průměru ale můžeme říci, že stávajícími technikami se u lidí daří získat ze sta zmrazených vajíček jedno narozené dítě.

Japonec Kuwayama, který stál u zrodu nové metody tvrdí, že jeho týmu se daří po zmrazení a rozmrazení získat 94% živých a k oplodnění použitelných vajíček.
Pokud je to pravda, potom nejde jen o nějaké „kosmetické vylepšení stávající metody“. Japoncům se zřejmě podařilo najít kombinaci kryoprotektivních látek a způsob řízení poklesu teploty, které buňku téměř nepoškozují.

Jak jsme si již řekli, dosud si musela žena nechat zmrazit stovku svých vajíček, aby měla jakous takous šanci se dočkat potomka. Získat stovky kvalitních, zmrazení schopných vaječných buněk není jednoduché a bylo by nošením dříví do lesa se rozepisovat otom, jaká je to pro ženin organismus zátěž. Máme na mysli, samozřejmě, zátěž spojenou s hormonální stimulací k získání tak velkého počtu vajíček. Časovou a finanční stránku věci ponecháváme rovněž stranou. U nové japonské metody stačí na dosažení stejné pravděpodobnosti, pouze desetina buněk. To má vhodu desetkrát menšího vystavování ženy aplikací hormonů, výplachů…

Rekapitulace výsledků
Metodou Cryotop se Japoncům daří doáhnout toho, že více než 90% ovocytů proces zmrazení a rozmrazení přežívá. A pokud se tyto rozmrazené buňky ve zkumavce oplodní a vnesou ženám zpět do dělohy, 42% jich otěhotní. Výsledky se zmrazenými buňkami jsou takové, k jakým dochází při uhnízdění nezmrazených embryí.

Zvětšit obrázek

Japonskou metodu zmrazení a rozmrazení přežívá 94,5% lidských vajíček.

Podstatou metody Cryotop je rychlé zmrazení. To se provádí v nepatrném množství speciálního roztoku. Pracuje se s menšími objemy než je 0,1 mikrolitru tekutiny. Je-li buňka v tak malém objemu zmrazována, je zmrazení tak rychlé, že krystaly nestačí růst do obvyklých rozměrů. Zmrazování vaječných buněk a časných embryí se u lidí provádí již celé dvě desetiletí. Většinou se používá klasické pomalé zmrazení buněk. Po rozmrazení se nedosahuje lepších výsledků než 85-90% životaschopných buněk. Japonská metoda rychlého zmrazení v titěrných množstvích tekutiny zlepšuje výsledky na 90-95%. Že se jedná o velmi šetrnou metodu, dokazují i další výsledky, které s takovými buňkami Kuwayama dosahuje při dalším jejich využití. Ze 111 vajíček jich 94,5% přežilo proces zmrazení a rozmrazení. 95% z nich se podařilo oplodnit (injekčním vpravením spermie). Z oplozených buněk jich 50% úspěšně rostlo a dalo vznik zygotám, které bylo možno přenést ženě do dělohy. Po 29 přenesených embryích došlo u dvanácti žen k uhnízdění a ženy přišly do jiného stavu. Procento úspěšných otěhotnění po přenesení embrya je tedy 41,9%. U přenášených nezmrazených embryí je tato hodnota 42,5%. Tento údaj je důležitý poněvadž potvrzuje, že japonská zmrazovací metoda je k buňkám velmi šetrná a škodí jim jen minimálně.  Kuwayamův tým přenášel ženám do dělohy současně několik embryí, v průměru to dělalo 2,3 embrya na jeden přenos. Ženám, které podstoupily metodu Cryotop, se narodilo jedenáct zdravých dětí, z toho jedny dvočata. Dvě ženy v průběhu těhotenství potratily. Stáří žen bylo 25 – 37 let.

Z určitého pohledu lze říci, že zde dochází ke zrovnoprávnění muže a ženy, protože ženy, které si nechají zamrazit svoje vaječné buňky v tekutém dusíku, si uchovají svojí plodnost daleko za klimakterium. Zůstat plodný do vysokého věku byla zatím jen výsada mužů.
Podstatně se také zvyšuje šance na otěhotnění u těch žen, u kterých byl zjištěn nádor a které se kvůli tomu musely nechat ozařovat, nebo léčit chemoterapií. Takové zákroky poškozují vaječné buňky do té míry, že ženy se stávají neplodnými a nebo jsou jejich potomci vystaveni vysokému riziku, že se narodí s gentickými vadami. Mnohem větší šance se nyní nabízí i ženám, jimž následkem nachlazení, chřipky apod. došlo k zneprůchodnění vejcovodů. Cryotop je metoda, která by mohla přinést štěstí do mnoha postižených rodin.
Co dodat? Snad jen to, že s těmito výsledky poprvé Japonci seznámili veřejnost na konferenci, kterou pořádala Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE). Příspěvek zazněl v 20. června v pražském Kongresovém centru. Následně jej otiskly časopisy celého světa.