V Africe a v Asii dnes sice najdeme několik druhů nosorožců, avšak počet jednotlivých zvířat na všech kontinentech již je jen okolo dvaceti tisíc. A přitom vůbec nejde o vymírání vývojově zastaralé linie živočichů, nedostatečně přizpůsobených podnebí, rostlinstvu nebo nástrahám života ve volné přírodě. Dnešní nosorožci se objevili na počátku čtvrtohorního období (před 2 miliony lety) a jsou jednou z nejúspěšnějších savčích skupin. Hojně obývali severní Ameriku, Eurasii a Afriku. Nebýt člověka, dařilo by se nosorožcům v jejich přirozeném prostředí skvěle.
Nosorožci se dělí na pět druhů. Dva se vyskytují v Africe (nosorožec dvourohý neboli černý a nosorožec tuponosý neboli bílý). Tři jsou v Asii (nosorožec indický, jávský a sumaterský). Sumatránský nosorožec je ze všech druhů nejmenší (max. váha 1000 kg, výška 1,5 m). Na rozdíl od ostatních druhů je částečně osrstěný. Nosorožec jávský je ze všech druhů nejvzácnější.
Nosorožec indický patří k největším ze všech druhů nosorožců. Může měřit až 2 metry v kohoutku a vážit až 2700 kg. Nemá žádné poddruhy. Ostatní ano. Mnohé z poddruhů jsou ohroženy vyhynutím. U nosorožce západoafrického černého k tomu již zřejmě došlo.
Západoafrický nosorožec černý (Diceros bicornis ssp. longipes) je jedním z poddruhů nosorožce dvourohého. Nosorožec černý dorůstá délky 3,5 metru a dosahuje výšky 1,6 metru. Jeho hmotnost se může vyšplhat až na 1400 kilogramů.
Dalšími poddruhy jsou Diceros bicornis ssp. minor a Diceros bicornis ssp. bicornis. Ten první ze jmenovaných , se ještě vyskytuje v jižní části centrální Afriky a ten druhý v jihozápadní Africe.
Poslední snaha odborníků zjistit počet jedinců západofrického nosorožce černého vyšla na prázdno. Dříve byl jeho výskyt hojný. Jeho posledním útočištěm bylo území Kamerunu. Pátrání, které nyní od začátku roku prováděli tři ochranářští odborníci, však bylo marné. Snaha najít alespoň nějaké zvíře, již trvá půl roku. 48 výprav pročesalo území o rozloze 2 500 kilometrů čtverečních, marně. Podle sdělení Richarda Emslie z IUCN, populace nosorožce černého (všech poddruhů), klesla ze sto tisíc kusů v roce 1900 na 2 400 kusů v roce 1995. Zatímco ve východní a jižní Africe počet nosorožců díky ochranářským opatřením utěšeně stoupá, v západní Africe je situace diametrálně odlišná. Většina z poddruhů nosorožce černého je zde ohrožena. Posledním útočištěm západoafrického nosorožce černého byla západní část Kamerunu. S velkou pravděpodobností byl nosorožec vyhuben i zde. Provinil se tím, že prášek z jeho kožního výrůstku považujeme za afrodisiakum a jsme ochotni platit 30 000 dolarů za kilogram. Pro Jemence, zbohatlé na naftě, se zase zdálo být výhodné utratit za obřadní dýku s rukojetí z nosorožčího rohu, 500 000 amerických dolarů za kus.
Západoafrický nosorožec černý (Diceros bicornis ssp. longipes). Afričtí nosorožci jsou přirozeně zvědaví a je známo, že následují zvuk, který je zaujme. Ulovit je, je snadné. (Foto: Richard Emslie)
Pramen: Článek byl zpracováno na základě informací a fotografií poskytnutých Richardem Emslie, Hubertem Plantonem, IUCN Species Survival Commission (SSC).
Diskuze:
