Zvětšit obrázek

Tento snímek ukazuje následky výbuchu hvězdy po 2000 letech. V srdci centrálního modrého bodu na tomto obrázku, menším než hrot jehly, pravděpodobně leží neutronová hvězda s průměrem jen okolo 20 km. Povaha tohoto objektu neodpovídá ničemu již dříve objevenému. Credit: ESA, XMM-newton, De Luca a kolektiv

Objekt na první pohled vypadá jako neproniknutelně obalená hvězda na konci svého života (neutronová hvězda), která je obklopená bublinou vyhozeného hvězdného materiálu.

Téměř 24,5 hodinové pozorování pomocí evropské rentgenové družice XMM Newton (European Space Agency"s XMM Newton X-ray satellite) ukázalo, že energetické rentgenové emise centrálního objektu, který na snímcích vypadá jako modrý bod, mají periodu 6,7 hodiny. Je tedy 10 000krát delší, než se předpokládá u právě vytvořených neutronových hvězd.

Zvětšit obrázek

Snímek supernovy RCW103 pozorované v srpnu 2005 satelitem XMM-Newton (ESA). Modrý objekt uprostřed je neutronová hvězda 1E 161348-5055 (1E). Barvy na snímku (červená, zelená a modrá) odpovídají rostoucí energii fotonů. Credit: ESA, XMM-newton, De Luca a kolektiv

Podle vědců je toto obvykle pozorováno u neutronových hvězd, starých několik miliónů let.

„Chování, které pozorujeme u objektu, který je mladší než 2 000 let je záhadné, zejména se zřetelem k tak mladému věku“, řekla vedoucí studie Andrea De Luca z INAF v Miláně (Istituto Nazionale di Astrofisica). „Několik let jsme tušili, že objekt je odlišný, ale až dosud jsme nevěděli jak moc,“ řekla De Luca.

Zvětšit obrázek

Graf rentgenového záření (0.5 a 8 keV) neutronové hvězdy 1E 161348-5055 (1E) - 24 hodinové pozorování satelitem XMM-Newton (3 ½ periody, která trvá 6,7 hodiny) v srpnu 2005. Credit: ESA, XMM-newton, De Luca a kolektiv

Podrobnosti byly publikovány 7. července 2006 v časopise Science.

Objekt s označením 1E161348-5055, zkráceně 1E, leží téměř přesně uprostřed pozůstatku po výbuchu supernovy RCW 103. Nachází se ve vzdálenosti 10 000 sv.l. směrem k souhvězdí Pravítko (Norma) na jižní obloze. Astronomové jsou přesvědčení, že 1E i RCW103 vznikly při stejné katastrofické události.

Stejně jako další neutronové hvězdy, které jsou nejméně 8krát hmotnější než naše Slunce, spotřebuje E1 své palivo k hoření a exploduje jako supernova. A odhaduje se, že konečný průměr 1E by mohl být jen 20 km.

Jedno vysvětlení pro podivné chování neutronové hvězdy je, že by to mohl být magnetar - exotická podtřída neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem. Zatím je jich znám asi tucet, ale obvykle rotují několikrát za minutu - mnohem rychleji než 1E.

Zvětšit obrázek

Infračervený (2,1 mikronů, 1 mikron = 0,001 mm) snímek magnetaru 1E 2259+586 v červnu 2002. Vlevo snímek pořízený dalekohledem Keck na Havaji a vpravo dalekohledem NIRI na observatoři Gemini North (Chile). Credit: F. Hulleman/M. van Kerkwijk

Toto vysvětlení by fungovalo, kdyby magnetar obklopoval disk pozůstatku po výbuchu supernovy, který by pomáhal zpomalovat rotaci neutronové hvězdy. Takový scénář ale nebyl dosud nikdy pozorován, ale pokud se tento objev potvrdí, může to znamenat nový typ vývoje neutronových hvězd.

Zvětšit obrázek

Snímek magnetaru 1E 1048.1-5837, pořízený rentgenovou observatoří Chandra. Credit: CSIRO Australia

Podle vědců je možné i další vysvětlení - 1E je součástí binárního systému s normální hvězdou o hmotnosti menší než polovina hmotnosti našeho Slunce.

Toto rentgenové záření binárních systémů je známé, ale jedná se obvykle o soustavy, které jsou miliónkrát starší než 1E.

Navzdory mnoha spekulacím, zatím vědci neumí jednoduše vysvětlit podivné chování objektu 1E.

„RCW103 je záhada," řekl člen studijního týmu Giovanni Bignami, ředitel francouzského CESR (Centre d"Etude Spatiale des Rayonnements, Toulouse). "Pokud to pochopíme, tak se dozvíme mnohem více o supernovách, neutronových hvězdách a jejich vývoji.“

Evropský rentgenový teleskop XMM-Newton. Credit ESA

Zdroj:

SPACE , INAF