Start Discovery se uskutečnil v úterý 4. července. Předchozí dva pokusy o start byly v sobotu a neděli zrušeny kvůli nepříznivé počasí na kosmodromu. Do třetice počasí startu přálo a tak se raketoplán ve 20:38 LSEČ odlepil od startovací rampy, aby o 8 minut a 40 sekund později dosáhl oběžné dráhy kolem Země. Ačkoliv se odpočítávání raketoplánu ani tentokrát neobešlo bez drobných potíží, jednalo se podle komentátorů o jedno z nejhladších v historii.
Ostře sledovaný raketoplán
Tento let raketoplánu je velmi ostře sledovaný, protože svým způsobem rozhoduje o pokračování programu ale také o budoucnosti Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Jedná se teprve o druhý let po katastrofě raketoplánu Columbia v roce 2003. Při předchozím start Discovery, který se uskutečnil téměř přesně před rokem, byly opět zaznamenány odpadávající úlomky pěnové izolace, jež chrání vnější palivovou nádrž, největší z nich o hmotnosti 0,4 kg. Připomeňme jen, že podobný úlomek vážící kolem 0,7 kg, který při startu zasáhl tepelný štít Columbie, způsobil havárii raketoplánu při jeho návratu zpět do zemské atmosféry. Uplynulý rok byl proto opět věnován modifikacím vnější palivové nádrže, které měly odpadávání pěnové izolace zamezit.
Inspekci stavu tepelného štítu raketoplánu je proto věnována obrovská pozornost. Start raketoplánu byl snímán stovkou kamer rozmístněných v okolí rampy a astronauté rovněž fotografovali palivovou nádrž v okamžiku, kdy se odděluje od raketoplánu. Už na oběžné dráze poté posádka za pomoci senzorů umístněných na robotickém rameni prozkoumala stav štítu. A těsně před spojením s kosmickou stanicí provedl velitel raketoplánu Steve Lindsay ve vzdálenosti 180 metrů obrat, který umožnil posádce kosmické stanice fotografovat spodní část kosmického letounu. Pavel Vinogradov a Jeffrey Williams pořídili na 350 snímků s rozlišením několika centimetrů, které jsou nyní analyzovány pozemskými specialisty.
Povedený start
Už před startem NASA novináře varovala, že menší úlomky izolační pěny budou z palivové nádrže odpadávat i nadále, žádný z nich by však neměl být tak velký, aby ohrozil bezpečnost raketoplánu a jeho posádky. Dosavadní analýza získaných dat to potvrzuje. Ačkoliv bylo několik případů skutečně zaznamenáno, žádný z úlomků pro raketoplán nepředstavuje riziko, uvedl Wayne Hale, manažer raketoplánů v NASA.
K odpadu trosek navíc došlo v pozdější fázi letu, kdy už je raketoplán nad nejhustšími vrstvami atmosféry. Podle NASA je nejkritičtějších prvních 75 sekund po startu, kdy je okolní atmosféra ještě natolik hustá, že dokáže odpadávající úlomky zbrzdit a ty mohou zasáhnout samotný letoun. Ve větších výškách už jej trefit „nestihnou“.
Představitelé NASA se navíc netají uspokojením nad fungováním modifikované externí palivové nádrže. „Neviděli jsme nic, co by nám zavdalo nejmenších pochybností o zdraví posádky a letounu,“ říká Wayne Hale. Definitivní rozhodnutí o schopnosti Discovery vrátit se v pořádku na zemský povrchu padne ale až po několika dnech, po prostudování veškerých dat, která byla během startu i letu raketoplánu získána.
Plná kosmická stanice
Po dvou dnech letu raketoplán ISS dohnal a poté, co uskutečnil „salto pro fotografy“, se připojil ke spojovacímu uzlu na americkém laboratorním modulu Destiny. Stalo se tak ve čtvrtek v 16:52 LSEČ. O dvě hodiny později si už členové obou posádek podávali ruce na uvítanou.
Thomas Reiter provedl nezbytný krok k tomu, aby se mohl stát členem stále posádky stanice.
Do ruské lodi Sojuz připojené ke kosmické stanici přestěhoval popruhy k sedadlu, které jsou mu připraveny na míru, a rovněž otestoval ruský skafandr Sokol. Nyní bude v případě nutné evakuace schopen kosmickou stanici opustit na palubě Sojuzu společně s dalšími dvěma členy posádky. Definitivně se Reiter stane členem posádky až po přestěhování všech zásob, které raketoplán na stanici dopravil. Kromě 2,5 tuny materiálu umístněného v logistickém modulu Leonardo, je to další tuna uložená přímo v prostorách raketoplánu.
Kosmická stanice byla po dobu zastavení letů raketoplánu „odsouzena“ k obývání pouze dvojčlennou posádkou. Raketoplán totiž není možno při jejím zásobování zcela nahradit. Dva lidé ovšem většinu svého času musí věnovat řízení provozu stanice a na vědecké experimenty - což by mělo být hlavní poslání ISS - již příliš mnoho času nezbývá. Státy kolem projektu ISS sdružené si od rozšíření posádky slibují mj. i zvýšení počtu vědeckých experimentů.
Nabitý program
V následujících dnech čeká desítku astronautů obrovské množství práce. Musejí nejenom přestěhovat veškeré zásoby a materiál na stanici dopravený. Raketoplán rovněž poveze náklad zpět na Zemi.
Před astronauty jsou také dva výstupy do volného kosmického prostoru, které budou věnovány opravám kosmické stanice a také kontrole stavu raketoplánu. Pokud bude mít Discovery dostatek energie, bude let prodloužen a dva členové posádky uskuteční i třetí výstup do prostoru, při kterém vyzkouší vybavení pro případnou opravu poškozeného tepelného štítu raketoplánu.¨
Návrat raketoplánu zpět na Zemi je plánován po 12 či 13 dnech od startu, rovněž v závislosti na počasí v místech možného přistání.
Diskuze:
