Momentálně nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy objevil před ¾ stoletím americký astronom Clyde Tombaugh. Od roku 1978 věděli astronomové, že Pluto má jeden velký měsíc, který dostal pojmenování Charón. Na objev dalších měsíců – či přesněji měsíčků – si ale museli několik desetiletí počkat. Umožnil jej až Hubbleův kosmický dalekohled, pomocí kterého astronomové spatřili dva malé objekty, které kolem Pluta obíhají, v květnu loňského roku. Dodatečně je nalezli i na snímcích z roku 2002. Existence měsíčků nesoucích prozatímní označení S/2005 P1 a S/2005 P2 byla potvrzena v únoru letošního roku.
Ve srovnání s mateřskou planetou i Charónem se jedná o drobná tělesa. Mají jenom 60 až 160 km v průměru a obíhají ve vzdálenostech 64 500 a 49 500 km od planety. Zatímco ten vzdálenější potřebuje k dokončení jednoho oběhu kolem Pluta 38 dnů, bližšímu z nich k tomu stačí 25,5 dne. Oběžná rovina obou měsíčků je totožná s oběžnou rovinou Charóna, což od samotného počátku naznačovalo jejich společný původ. Nedávno publikovaná studie to skutečně potvrdila. Všechna tělesa jsou zřejmě pozůstatkem jediné kolize planety Pluto, ke které došlo před 4 miliardami let.
Postavy z podsvětí
Mezinárodní astronomická unie (IAU), která má v tomto rozhodující slovo, nyní schválila pojmenování nových měsíčků. Ačkoliv návrhů bylo více, nakonec bylo rozhodnuto pro ty, které podali jejich objevitelé. Tato pojmenování tematicky doplňují názvy ostatních objektů. Podle mytologie vládl Pluto podsvětí, zatímco Charón převážel duše zemřelých přes řeku Styx do jeho područí. Vnitřní z nových měsíců dostal jméno podle bohyně noci a Charónovy matky Nyx. Jeden z blízkozemních asteroidů ovšem už toto jméno nese, proto bylo rozhodnuto o využití egyptské verze Nix. Vnější měsíček je pojmenován Hydra podle devítihlavého hada, který stráži vstup do říše ovládané Plutem. „Myslíme si, že to byl náležitě děsivý obraz strážce brány,“ uvedl k navrženému názvu Alan Stern (Southwest Research Institute), který vedl tým objevitelů.
Nové názvy mají i jistou symboliku, protože jejich počáteční písmena N a H jsou stejná jako iniciály sondy New Horizons, která k Plutu v současné době míří. Doplňují tak symbol planety Pluto, který je tvořen písmeny PL na pamět Percivala Lowella, který hledání deváté planety vyprovokoval, ačkoliv samotného objevu se již nedočkal.
Další možnosti
Nabízely se ovšem i další možnosti pojmenování obou měsíčků. Samotný Alan Stern přemýšlel i o názvu Cerberus, což byl tříhlavý pes rovněž strážící bránu do Hádu. Nakonec tuto variantu zavrhl, protože řada lidí si slovo Pluto spojuje se psem z pohádky Walta Disneyho a mít druhého psa v planetárním systému se mu zdálo už příliš.
„Byla to docela složitá diskuze,“ připouští Brian Marsden (Minor Planet Center), který je členem komise o názvech rozhodující. Navrženo bylo rovněž jméno Typhon podle boha ohnivých větrů. T společně s C (podle Charóna) by mohlo symbolizovat iniciály objevitele Pluta. V úvahu přicházel i stohlavý drak Ladón, syn Typhonův.
James Christy, objevitel Charóna, by naopak preferoval jméno Persephone, což byla nedobrovolná Plutova manželka.
Astronom Fran Bagenal (University of Colorado) přitom na pojmenování kosmických těles klade velký význam. „Pro lidi je pak jednoduší se s kosmickými objekty ztotožnit,“ říká.
Osud Pluta stále nejistý
V této souvislosti je nutno podotknout, že osud Pluta jakožto planety je stále nejistý. S objevem dalších velkých těles na periférii Sluneční soustavy je stále více zřejmé, že je nutno rozhodnout o tom, která tělesa za planetu ještě označovat a která již ne. Komise, kterou IAU ustavila a jejímž úkolem bylo definovat obsah slova planeta, dosud nedošla k jednotnému názoru. Předpokládá se, že diskuze bude pokračovat na Valném shromáždění IAU, které se bude konat v srpnu v Praze. Definitivní rozhodnutí by pak mělo být oznámeno v září.
Diskuze:
