Mapa mozku označuje různé hladiny aktivity při zpracování podnětů, erotických i neutrálních, v čase 185 milisekund po shlédnutí obrázku. Červená zóna vykazuje nejvyšší aktivitu při erotických obrázcích. (Obr.: Washington University School of Medicine)

Je poměrně dobře známo, že emocionálně laděné podněty, a to ať v pozitivním či negativním smyslu, vyvolávají silnější elektrické impulsy v mozkové kůře. Není však jasné, zda se liší zpracování informace, při níž je sice míra emotivního ladění obdobná, ale obsah je značně odlišný. Dejme tomu pohled na stůl plný lahůdek oproti spoře oděné krasavici. A přesně tento typ otázky si autoři zmíněné studie položili a zaměřili se právě na eroticky laděné podněty. Pro svůj výzkum využili více než 250 mladých žen, které požádali, aby si pohodlně sedly do křesla a postupně jim s více než 12 sekundovými mezerami ukazovali 55 barevných obrázků, každý jen na pouhých šest vteřin. Ženy nemusely provádět žádná hodnocení, rozlišování apod., pouze musely souhlasit s tím, že jim vědci připevní na hlavu elektrody elektroencefalogramu a nechají si snímat mozkovou aktivitu. Promítané obrázky byly získány z „banky fotografií“, u nichž se ví, zda na lidi působí pozitivně, neutrálně či negativně. Objevily se tam např. obrázky smějících se dětí, pohled na venkovský přístav či vrčící pes. Na některých fotografiích však byly nahé či téměř nahé heterosexuální páry zabývající se různými erotickými aktivitami.

Zvětšit obrázek

V našem mozku se zřejmě vyskytují speciální oblasti, které jsou schopny automaticky rozlišovat obsah viděné situace.

Po té, co vědci důkladně analyzovali elektrické vlny produkované mozkem při zhlédnutí každého obrázku, zjistili, že vlny, které se objevují po zhlédnutí erotických obrázků, se zásadně liší od všech ostatních. Jednalo se o velmi rychlou reakci (již po 180 ms) patrnou především v čelní oblasti (tzv. prefrontálních laloků). Vypadá to tedy, že lidský mozek je schopen automaticky rozlišovat biologicky relevatní informace. Rýpal by však mohl namítnout, že získané výsledky mohou být spíše než erotickými motivy snímků způsobeny výskytem lidských tváří či samotné nahoty. Protože vědci na potenciální rýpaly myslí předem, dr. Anokhin a jeho kolegové použili i neerotické snímky, na nichž se objevují lidské tváře (např. již zmíněné smějící se děti) nebo částečně obnažená těla (např. atletické závody či lidé na pláži). Ukázalo se, že reakce mozku se v případě zmíněných neerotických obrázků nelišila od ostatních fotografií. Lišila se však od erotických scén.

Autoři studie se domnívají, že se v našem mozku vyskytují speciální oblasti, které jsou schopny automaticky rozlišovat obsah viděné situace. Tato úvaha dává smysl, pokud se na ni budeme dívat z pohledu evoluční biologie. V případě, že daný organizmus, člověka nevyjímaje, by nebyl schopen velmi rychle rozlišit významovou stránku situace, v níž se nachází, může to pro něj mít zcela fatální důsledky. Nadneseně řečeno, žena, která by si pletla agresivně žárlivý záchvat svého druha s jeho vilnou náladou, by nám asi příliš potomků nezanechala.