Smutný případ rodiny na Sumatře, kde v květnu virus H5N1 způsobil smrt sedmi lidí, se znovu dostává na přetřes v odborných zdravotnických časopisech. Není tomu proto, že infekce postihla tolik lidí v jedné rodině, ale proto, že jde o první případ, který dal vědcům do ruky argument, že platí to, na co mnozí již dříve poukazovali - že se virus H5N1 může mezi lidmi šířit. Keiji Fukuda, který pracuje pro Světovou zdravotnickou organizaci WHO, a který je koordinátorem programu zaměřeného na ptačí chřipku, seznámil s nově odhalenými vlastnostmi viru media, společně s tímto neblahým zjištěním veřejnost zároveň uklidňuje prohlášením o tom, že ani tento případ nepředstavuje velkou hrozbu a že nebezpečný virus vymřel společně se členy této rodiny. Virus, který má na svědomí poslední případ, podle Fukudy naštěstí zmutoval do formy, která se nešíří snadno, což je klíčová záležitost pro vznik pandemie. K tomuto optimismu jej vede fakt, že od května se v dané lokalitě na severu Sumatry další případy ptačí chřipky u člověka nevyskytly.

Důkaz přenosu mezi lidmi
Poslední oběti ptačí chřipky poskytly důkaz toho, co mnozí již delší dobu tušili, že existuje, ale čeho skutečný vědecký důkaz, kterým by svá tvrzení mohli podepřít, ten dosud chyběl. Jde o vyřešení sporu dvou táborů odborníků, který se vedl o to, zda se přenosu viru H5N1 uskutečňuje mezi lidmi, nebo ne. Nyní je záležitost rozhodnuta. Laboratorními testy se podařilo potvrdit, že u viru H5N1 došlo šíření ptačí chřipky jen kontaktem mezi lidmi.

Zvětšit obrázek

Joned Gintin, jedna z obětí chřipky postižené rodiny v nemocnici ve městě Medan, severní Sumatra Indonesie. (Foto: AP)

K rozřešení sporu přispěla náhoda. V jednom z pacientů virus zmutoval (malinko se geneticky pozměnil). Tato změna nepostihla jeho agresivitu a z pohledu viru by se dalo říct, že šlo o nepodstatnou náhodnou změnu v jeho genomu, která mu v ničem nepomohla, ale ani mu neuškodila. Naštěstí si této změny virologové všimnuli a sledovali její osud v této rodině. Molekulárně genetickými metodami zjistili, že v řetězci nemocných této rodiny se u dvou osob vyskytuje právě tato odchylka. To znamená, že minimálně mezi dvěma členy této rodiny k přenosu viru skutečně došlo. Genetický „otisk palce“ tohoto viru, se tak stal nezpochybnitelným důkazem přenosu H5N1 mezi dvěma příslušníky lidského rodu.

Zjištění, že se nemoc takto šíří, samozřejmě není dobrým znamením. Dosud jsme se mohli utěšovat tím, že pandemie nám zase až tak moc nehrozí. Pokud by totiž platilo, že se virus z člověka na člověka nemůže přenést, stačilo by držet si odstup od nemocných ptáků a vyvarovat se kontaktu s jejich pozůstatky. Taková opatření se dají bez větších obtíží zvládnout. Tato útěcha ale včera padla.
Již dříve bylo v podezření asi šest případů, při kterých podle některých odborníků šlo o přenos ptačí chřipky (viru H5N1) z člověka na člověka. Podezření ale bylo vždy založeno jen na pravděpodobném vyloučení možnosti kontaminace jinou cestou. Tábor odpůrců přenosu infekce mezi lidmi poukazoval na to, že v okruhu podezřelých se vždy našla nějaká osoba, která s drůbeží mohla přijít do kontaktu a která mohla virus „pasivně“ do komunity postižených přinést. Malá genetická mutace ptačího viru, ke které došlo na jednom ze sedmi členů postižené indonéské rodiny, a která se pak vyskytla i u dalšího člena rodiny, vše mění. Všechna odborná pojednání o tom, že se H5N1 mezi lidmi nešíří, přestávají v tomto okamžiku platit. WHO v Jakartě a v Ženevě prostřednictvím svých mluvčích oznámila, že provedené testy na členech indonéské rodiny prokázaly, že do rodiny nákazu přinesla žena a že kontaktem mezi členy se v této rodině nákaza dál šířila.
Dále je podle WHO prokázáno, že virus H5N1 se v rodině nešířil jen od prvotního nakaženého (ženy). Otec rodiny neonemocněl tak, že by virus získal od svojí sestry (první oběť v této komunitě), ale onemocněl tak, že se nakazil až o jeden krok později. Infikoval se od svého syna, který se nakazil před ním. Podle vyjádření zástupců WHO zatím nebylo pozorováno, že by se virus mimo tuto rodinu, jejíž členové byli ve vzájemném úzkém kontaktu, rozšířil i na další osoby.

Pramen: WHO