Zvětšit obrázek

S aromatickým uhlovodíkem složeným ze dvou kondenzovaných jader - naftalenem, aniž by to mnozí z nás tušili, se setkávají pod názvem dezodorator.

Docent Ding Xue Coloradské university ve městě Boulder dělal pokusy s Naftalenem (C10H8 ) a látkou PDCB (para-dichlorobenzen). Zjistil, že tyto dvě látky jsou zdraví škodlivé. Brání enzymům, které v buňce zajišťují plánovanou buněčnou smrt. Tato funkce je v celé řadě buněk předem připravena. Je pro buňky důležitá, jde o jakousi poslední „záchrannou brzdu“. Poslední možnost, ke které buňka sáhne, když u ní dojde k neřízené buněčné proliferaci, procesu, který stojí na začátku nekontrolovaného zhoubného bujení.

Zvětšit obrázek

Ding Xue, vědecký pracovník molekulární a buněčné biologie na University of Colorado.

Doktor Xue svoje pokusy dělal na živočichovi Caenorhabditis elegans. Zmíněný  naftalen a PDCB u jeho buněk zabrání spuštění programu buněčné smrti tak, že brání vnitrobuněčným enzymům ze skupiny proteáz, vykonávat to, co normálně vykonávat mají. Pokud se buňka přestane kontrolovat a začne se překotně množit, upozorní ji na to její vlastní receptory (detekční čidla), která při podráždění (navázání ligand) spustí alarm. Po vyhlášení tohoto poplašného signálu nastoupí do práce enzymy kaspázy. Lze je připodobnit ke kohoutku na zbrani. Když se, třeba u pistole, kohoutek, zmáčkne, předem natažená pružina vymrští úderník proti roznětce, dojde k iniciačnímu zážehu a ten zase aktivuje prachovou náplň…
Kaspázy mají v buňkách obdobnou funkci, spouští metabolické dráhy (sérii enzymatických reakcí), na jejichž konci je buněčná smrt. Enzymy kaspázy jsou exekutory rozhodnutí, když se buňka cítí být natolik poškozena, že není schopna sebekontroly. Tehdy, aby buňka neohrozila svého nositele, dobrovolně volí sebevraždu (apoptózu).  

Zvětšit obrázek

Caenorhabditis elegans.

Zjištění, že aromatické látky jako je například naftalen, nedovolí buňce zahájit sebe destrukční procesy Xue publikoval se svými spolupracovníky v červnovém čísle časopisu  Nature Chemical Biology. Z článku jednoznačně vyplývá, že obyčejná likvidace molů ve skříni a nebo zpříjemňování si vzduchu pomocí některých osvěžovačů, může být pro nás nebezpečná. Od výrobců a prodejců takových látek lze očekávat námitky, že pokusy nebyly dělány na buňkách lidských, nýbrž na buňkách mnohem primitivnějšího živočicha. Je ale nanejvýš nepravděpodobné, že účinky těchto látek se budou lišit. Apoptóza není totiž „výmyslem“ hlístic a stejné „zařízení“ na principu enzymu kaspáza řeší nouzové situace i u jiných živočišných druhů, člověka nevyjímaje.

Tým doktora Xue zamotal svým tvrzením hlavu zdravotníkům, kteří mají dbát na zdraví obyvatel. Obě sloučeniny (naftalen a PDCB) jsou surovinami, které se v průmyslu hojně používají. Jejich roční spotřeba se odhaduje na půl milionu tun.

Zdá se, že obyčejný naftalín a červi, kteří nejsou o mnoho delší než jeden milimetr, by mohli přispět i při řešení otázek, které s rakovinou nesouvisí a které se týkají jiných lidských nemocí. Nabízí se například studium nejasnosti spojených s alzheimerovou chorobou a parkinsonovou chorobou. Když to zjednodušíme, tak zatím co u rakoviny se jedná o „málo apoptózy“, tak u „alzheimera a parkinsona“ je jí zase moc.

Zvětšit obrázek

Některé osvěžovače vzduchu zase obsahují PDCB. Látku se stejným účinkem jako má naftalen. Vědci zjistili, že obě zmíněné látky blokují enzym kaspázu – „záchrannou brzdu“ buněk, kterou nás příroda vybavila pro případy, kdy buňky nad sebou ztrácejí kontrolu a zhoubně se zvrhávají.

Pokusy budou dál probíhat na tomto červu, který se u vědců stává stává oblíbenějším modelovým živočichem. Pokud by se totiž dělaly pokusy na hlodavcích, trvalo by to dva roky, než by se dobraly stejných výsledků, které v případě pokusů na Caenorhabditis elegans získají za dva týdny. Navíc je genom těchto organismů dostatečně zmapován, takže vedlejší vlivy lze snadněji eliminovat. O úspoře nákladů není třeba se zmiňovat. 

Závěr
Zápachy z toalet, přepálených olejů z kuchyní a mnohé další, bude nejlépe řešit hygienou, čistotou a především větráním. Pokud to z nějakého důvodu není možné, a volíme řešení za pomoci „chemie“, pak bychom o přípravku neměli nechat rozhodovat náš nos. Vůně citrónů, ambry, fialek a levandule by pro nás měla být podružná. Náš pohled by měl sklouznout na zadní stranu přípravku, jestli tam nebude mezi řádky napsáno některé ze synonym a obchodních značek pro naftalen: Tar camphor, White tar, PAK, NAP, albocarbon, Mighty 150, Mighty RD1. Případně PDCB, což je zase označení pro para-dichlorobenzen. Obě zmíněné chemikálie mají totiž na buňky stejně neblahý vliv.  A to, že tyto přípravky prodávají i „zdravotnická zařízení“, tomu žádný význam nepřikládejte.