Zvětšit obrázek

Fíky a na řezu peckovičky, jak si na nich můžete pochutnat dnes.

Naše civilizace je dětinsky posedlá nejrůznějšími rekordy. Archeobotanika není výjimkou a podstatnou část svého úsilí věnuje lovu na nejstarší domestikované rostliny a živočichy. Na rozdíl od, řekněme takového hledání člověka, co pozře nejvíc štírů za minutu, to není až tak úplně samoúčelné. Přechod na zemědělství je rozhodně podivuhodná záležitost ať už pro ty, kteří se ho přímo účastnili, nebo pro ty, co ho dnes odkrývají v prachu a kamení. Není od věci vědět, se kterými rostlinami do toho první zemědělci šli. Leccos to prozradí o jejich schopnostech i problémech.

Určit počátek zemědělství není až tak úplně snadné, jak by se zdálo, záleží na tom, co za zemědělství považujeme. Když rafinovaně omezíme zemědělství na obratlovce, abychom vyloučili mravence, kteří pěstují houby už milióny let, i tak nám zůstane hodně přechodných situací. Lovci a sběrači často docela cíleně upravují své okolí, aby podpořili růst nějaké plodiny, která tvoří významnou část jejich obživy. Například, jak se zdá i podle nálezů z našeho území, lovci a sběrači na konci poslední doby ledové nejspíš cíleně vypalovali kusy lesa, aby kolem jejich táborů bylo víc lísek a tím i lahodných lískových oříšků. Možná je i cíleně vysazovali, v případě lísky to není tak těžké vypozorovat a mezolitičtí lovci nebyli blbci. V tropech se něco podobného nejspíš děje desítky tisíc let, jen se tam mnohem hůř nacházejí jakékoliv fosilní záznamy.

Zvětšit obrázek

Gilgalský fík zcela vlevo. Oproti dnešním varietám fíků malý, přesto už ale domestikovaný.

Pokud se striktně omezíme na zemědělství klasického typu, kdy zemědělci aktivně upravují prostředí rostlin, pečují o ně a především je domestikují, čili mění ku svému prospěchu, tak jeho počátek dle převažujících názorů najdeme na Blízkém Východě před zhruba 11 000 lety. Donedávna se všeobecně mělo za to, že prvními domestikovanými plodinami byly trávy a luštěniny. Nové nálezy izraelských archeologů vedených O. Bar-Yosefem z Harvardu překvapivě ukazují, že o přibližně tisíc let před nejstaršími nálezy domestikované pšenice, ječmene a luštěnin lidé domestikovali fíkovníky. Autoři datovali nález 9 malých fíků  (jen 18 mm) a 313 peckoviček fíku do doby před 11 400 lety, což je momentální rekord Blízkého Východu a klasického zemědělství jako takového.

Zvětšit obrázek

Fíkové vosičky při práci. Partenokarpický fíkovník se bez nich obejde.

K objevu došlo na lokalitě Gilgal I, což byla vesnice v údolí řeky Jordán, přibližně 13 km severně od starodávného Jericha. Vesnice byla obydlená ještě dalších 200 let. V době před 11 200 lety byla náhle opuštěna. Nalezené zuhelnatělé fíky byly neporušené, což naznačuje, že byly po sklizni sušeny a skladovány. Tento nález nebyl jediný, další podobné peckovičky fíku se našly na lokalitě 1,5 km západně od Gilgalu.

Archeologové porovnali nalezené fíky s dnešními planými a pěstovanými formami fíků. Zjistili, že šlo mutované typy, které musely být pěstovány a množeny lidmi. Vtip je v tom, že jsou to partenokarpické fíky. Fíky se normálně rozmnožují dost složitým způsobem, který se neobejde bez ultraspecializovaných opylovačů –fíkových vosiček. Partenokarpické formy vytvářejí fíky partenogeneticky, bez opylení. Partenokarpické fíky dlouho vytrvávají na stromcích, jsou výtečně chutné a bez semen. Pro lidi je to naprosto fajn, ale pro fíkovníky to představuje závažný problém. Bez semen se samy nerozmnoží, jinými slovy, je k tomu potřeba lidská péče.

Zvětšit obrázek

Úrodný půlměsíc. Tady došlo ke vzniku zemědělství. Jako západoasijští patrioti o východní Asii taktně pomlčíme.

Partenokarpičtí mutanti tu a tam vznikají v populacích fíkovníků neustále. První zemědělci podle všeho našli právě takového partenokarpického mutanta a ten jim určitě zachutnal. Zároveň brzy zjistili, že jim z fíků nevyroste. Asi vcelku snadno se naučili sázet větvičky, fíkovník roste jako z vody a nemusí se nijak složitě roubovat. Nakonec je to celé úplně jednoduché, jednodušší než se mořit s výsevem semen. Podle všeho právě snadná péče, jednoduché množení a chytré využití náhodné mutace umožnily domestikovat fíky před všemi ostatními zemědělskými plodinami. Další ovocné dřeviny, jako například olivy nebo datle fíky předstihly, jak se zdá, o pár tisíc let.

Gilgalští zemědělci nespoléhali jen na zmíněné fíky. V nálezech fíky doprovázejí další rostliny, například planý ječmen, planý oves nebo žaludy. První neolitičtí farmáři zjevně využívali kromě domestikovaných fíkovníků i řadu druhů planých rostlin. U některých, zbýval k domestikaci už jenom krůček, u jiných k ní nikdy nedošlo, třeba u dubů. Právě tahle strategie plantáží fíků a sběru planých rostlin stála na úplném počátku zemědělství. Tehdy byste se s ní pravděpodobně setkali po celé západní polovině Úrodného půlměsíce.
Hledání nejstarší zemědělské civilizace je vlastně dost horké politické téma. Pro země kandidující na titul kolébky zemědělství je to prestižní záležitost. I tohle pochopitelně komplikuje vědecké bádání v této věci. Jeden příklad za všechny, existují nálezy domestikované rýže v Koreji, sporně datované do doby před 15 000 lety. Asi nebude těžké uhodnout, kteří vědci se kloní k opatrným a kteří k optimistickým odhadům stáří těchto nálezů.

Pramen: Science 312(5778): 1372-1374.

Poznámka reakce:

Téměř ve stejnou dobu nám přišly do redakce dva příspěvky na shodné téma. Protože je každý z článků poněkud jinak zaměřen, zveřejňujeme je oba.