Zvětšit obrázek

Obraz ze Spitzer Space Telescope představuje kompletně galaxii NGC 628 (28. července 2004). Normální hvězdy jsou zde modré, horký prach (okolo 200°C) je zelený a chladnější prach je červený. Zelený objekt uprostřed bílého rámečku je supernova 2003gd. Credit: McMaster University

Vědecký tým namířil své dalekohledy na supernovu 2003gd, která explodovala ve spirální galaxii NGC 628 (M74) ve vzdálenosti 30 miliónů sv.l. od Země. První světlo z 2003gd dosáhlo Země 17. března 2003. V době největšího zjasnění byla pozorovatelná i dalekohledy astronomů amatérů. Přestože každý rok je objeveno několik supernov, tato má zvláštní postavení, protože je relativně blízko a mohla být sledována delší dobu infračervenými detektory na Spitzer Space Telescope a spektrografem umístěným na Gemini North telescope na Havaji.

Zvětšit obrázek

Prach ze supernovy 2003gd je viditelný na snímcích z června 2004, nikoliv z ledna 2005. Credit: NASA/JPL-Caltech/B.E.K. Sugerman (STScI)

„2003gd je doslova „dýmající dělo,“ řekl Doug Welch, profesor fyzika a astronomie (McMaster University). „Tyto prachové částečky uhlíku a křemíku, který vznikají při výbuchu supernovy, umožňují existenci mnoha generací velkých hmotných hvězd a také produkují všechny těžké prvky. To jsou prvky, které tvoří na Zemi převážnou část všeho kolem nás, včetně vás a mne."

Welch a spoluautor Geoff Clayton (Louisiana State University) chtějí studovat již dříve získaná spektra masivních supernov na observatoři Gemini a pátrat v nich po původu prachu.

Zvětšit obrázek

Supernova 2003gd v M74. Credit: SEDS

Tvorba prachu ve vesmíru vyžaduje prvky těžší než vodík a helium - pouze prvky, které vznikly až po Velkém třesku. Je-li k dispozici prach, hvězdy se formují mnohem rychleji a efektivněji. Ale až do teď nebyla známa příčina efektivity a rychlosti tvorby prachu u masivních supernov.

Zvětšit obrázek

Gemini North telescope (8 m) na Mauna Kea (Havaj). Credit: Gemini Observatory/AURA

Dosavadní teorie nedokázaly objasnit existenci velkého množství prachu již „krátce“ (několik milionů let) po vzniku vesmíru.

"Konečně jsme dokázali, že supernova by mohla být hlavní přispívatelkou prachu, který existoval v raném vesmíru," řekl Ben Sugerman (Space Telescope Science Institute in Baltimore, MD). "Až dosud neexistoval žádný přímý důkaz." Teprve Ben Sugerman objevil ve zbytcích po výbuchu masivní hvězdy - supernovy SN 2003gd významné množství horkého prachu.

Zvětšit obrázek

Obraz spirální galaxie M74 (NGC 628) s vloženými detaily supernovy SN2003GD. Horní detail byl pořízen před explozí dalekohledem Gemini, dolní dalekohledem Isaac Newton za 6 měsíců. Credit: Gemini Observatory

Supernova se rozpíná a rozptyluje do prostoru rychle, proto vědci ke studiu supernovy během prvních měsíců po výbuchu potřebují extrémně citlivé dalekohledy. Protože se prach nezačne tvořit dříve než 2 roky po explozi, astronomové jsou přesvědčeni, že většinu prachu produkují supernovy. Ale schopnost potvrdit tento prach byla v minulosti omezena technikou.

Zvětšit obrázek

Prof. Douglas L. Welch (Department of Physics and Astronomy, McMaster University, Hamilton, ON)

Astronomové používají data z Hubble Space Telescope, nová pozorování ze Spitzer Space Telescope a dalekohledu Gemini North telescope na observatoři Gemini na Mauna Kea na Havaji.

"Tato práce demonstruje obrovský význam studia v různém oborech spektra a využití přístrojů, umístěných na zemi i ve vesmíru," říká Welch. Výsledky výzkumu byly publikovány 8. června 2006 v časopise Science Express.

Zdroj: ScienceDaily