V poslední době padá jeden mýtus o škodlivosti pití kávy za druhým. Stačí vzpomenout omýlaný argument, že kofein způsobuje artritidu. O vyvrácení tohoto nesmyslu jsme ostatně na Oslovi již psali. Ne jinak to vypadá ohledně strašení, že kofein přispívá ke vzniku cukrovky. Opak je pravdou. Pití kávy má ve vztahu k diabetes nepřehlédnutelný příznivý efekt. Nejprve o něm nejistě psali Dánové. Těm vyšlo, že pijáci kávy se svými šesti šálky denně mají jen poloviční výskyt diabetu. Počáteční nedůvěra k jejich poznatku pramenila z toho, že Dánové sledovali jen 2000 osob. Jenže o něco později vyšlo totéž Američanům. Jejich závěry jsou již podpořeny souborem čítajícím 126 tisíc lidí. Americká studie navíc zahrnovala období pozorování představující celé desetiletí, takže veškeré případné pochybnosti o tom, že by káva v tomto směru neměla příznivý vliv, mohou jít stranou.

Arthur L. Klatsky, kardiolog, absolvent Yalské university a Harvardu.

Škarohlídy, kteří by chtěli příznivé efekty kávy zpochybňovat  nepotěší ani  další studie, která právě vychází v časopisu JAMA. JAMA je zkratka z Journal of the American Medical Association, což je jeden  z nejuznávanějších zdrojů lékařských zpráv a informací. Je druhým nejcitovanějším obecně zaměřeným lékařským časopisem na světě (impact faktor = 15,4).  To jen na okraj, kdyby někoho napadlo   sdělení o příznivých efektech pití kávy přirovnávat k bulváru placenému pěstitelským lobby.

Káva a cirhóza
Cirhóza je onemocnění, při kterém se postupně zdravá jaterní tkáň  nahrazuje vazivem. Příčin této choroby může být více. Cirhóza může být důsledek virová infekce jakou je třeba hepatitida C. Nejčastější příčinou ale je dlouhodobé holdování alkoholu. Zajímavé je, že u všech notoriků se cirhóza nevyvine. To znamená, že v celé záležitosti hrají úlohu ještě další faktory jako je genetika, výživa, kouření a další jedy, jakými jsou například produkty plísní. 

 

Vědci poskytli kofeinovým závislákům další argument, kterým mohou ospravedlňovat svůj poklesek: „ Pití kávy snižuje riziko vzniku cirhózy jater“.

Otázce sledování onemocnění jater se věnoval také Arthur L. Klatsky se svými spolupracovníky v americkém Oaklandu (stát Kalifornie).  V rámci programu lékařské péče vyhodnocovali zdravotní záznamy od 125 580 osob (55 247 mužů a 70 333 žen). Začátek sledování pacientů spadal do doby, kdy procházeli základním zdravotním vyšetřením, tehdy byli všichni zdrávi a týkalo se to období let 1978 až 1985. Součástí jejich sledování bylo zjištění jak často a v jakém množství konzumovali alkohol, kávu, čaj. Celé řadě ze sledovaných osob byly provedeny odběry krve a provedeny jaterní testy. Hladiny jaterních enzymů poskytují obraz o stavu poškození jater. 
Koncem roku 2001 bylo u 330 osob diagnostikována  cirhóza jater. Z toho u 199 osob se jednalo o následek nezřízeného pití alkoholu. Při vyhodnocení zdravotních záznamů tohoto více než statisícového souboru osob, vyšla najevo zajímavá souvislost. Každý vypitý šálek kávy denně znamenal pro kofeinové závisláky o 22% nižší pravděpodobnost, že se u nich vyvine cirhóza, za jejíž příčinu vzniku je označena konzumace alkoholu. Pití kávy vyšlo příznivě i co do ohrožení cirhózou způsobovanou jinými vlivy. V případě eliminace škodlivého vlivu alkoholu byl ochranný efekt největší.
Obdobné výsledky vědci získali když soubor zúžili jen na ty osoby, kterým byly odebrány vzorky krve a u nichž byly sledovány hladiny jaterních enzymů. Méně příznivé naměřené hodnoty měli ti, kteří pili více alkoholu, což indikovalo onemocnění, nebo poškození jater. Avšak u těch, kteří s alkoholem současně holdovali kávě, byly výsledky jaterních testů mnohem příznivější. Nejmarkantněji příznivý vliv se projevil u těžkých pijáků alkoholu.

Káva a čaj
Zatím co pijáci kávy byli takříkajíc „v pohodě“,  u pijáků čaje nebyl žádný obdobný příznivý efekt zaznamenán. To ale vnáší do celé studie poněkud zmatek, protože vzhledem k tomu, že tein v čaji je jen jiný název pro kofein, znamená to, že za příznivým efektem kávy by nemusel stát kofein.  Ale ať už bude pozorovaný ochranný efekt později přiřknut kterékoli ze složek kávy (možná půjde o účinek antioxidantů), jedná se o jev pozoruhodný a rozhodně si zaslouží další cílený výzkum.

I když tato studie nedala odpověď na to o kterou látku přesně jde, jeden závěr si z ní udělat můžeme. Kdo z nás patří mezi ty, jež konzumují jedno pivo denně, spadáme z lékařského hlediska do kategorie „alkoholik“, a tudíž z pohledu cirhózy máme vyhlídky dost neradostné. U cirhózy totiž se není dobré utěšovat tím, že pijeme jen málo. Roli zde nehraje ani tak množství konzumace alkoholu, jako spíše pravidelnost v jeho konzumaci.  Takže, vážení!  My, kteří  máme tendenci zapíjet oběd sklenicí zlatavého moku, máme nejvyšší čas si začít pěstovat také  kofeinovou závislost. Ne, že by to u nás zpomalilo proces postupné alkoholové demence, ale aspoň nebudeme mít ztvrdlá játra.

Komentář osla:
Náchylnost k alkoholu je podmíněna geneticky. Alkoholismus je tedy nemocí. Pokud existuje možnost následky choroby mírnit, neměly by nám konzumaci kávy hradit zdravotní pojišťovny?