Zvětšit obrázek

Převis Liang Bua. Tady byl objeven jak hobit tak I jeho nástroje.

Byli metr vysocí, v hlavě nosili mozek velikosti grapefruitu a žili pod skalním převisem Liang Bua na indonéském ostrově Flores před 90 000 až 12 000 roky. Na tom se shodují skoro všichni badatelé.

Zvětšit obrázek

Lebku mikrocefalické ženy z Lesotha uvádějí odpůrci flosreského člověka jako důkaz toho, že i lidé z Liang Bua trpěli mikrocefalií.

Podle jedněch si ale tito lidé zaslouží zařazení k samostatnému druhu Homo floresiensis a jsou řazeni k potomkům ranějších vývojových zástupců lidského rodu. V úvahu připadá Homo erectus nebo ještě spíše drobné formy Homo ergaster, jejíž zástupci obývali před dvěma miliony roků některé lokality v Gruzii (Dmanisi).

Podle druhé skupiny badatelů jsou „hobiti“ z Liang Bua jen zakrslou formou moderního člověka Homo sapiens navíc postižených dědičným defektem zvaným mikrocefalie. Ta má za následek zmenšení mozkovny a tím i mozku na objem kolem 400 kubických centimetrů. Tak velkým mozkem disponuje například dnešní šimpanz. Hobiti měli mozky srovnatelně velké (tedy jediný exemplář, u něhož byla nalezena lebka).

Zvětšit obrázek

a-b nástroje hobitů z Liang Bua. c–e, 700 tísic let staré nástroje vyrobené lidmi Homo erectus. Měřítko vyznačuje délku 5 cm.

Tým vedený Adamem Brummem z Australian  National University v Canbeře se rozhodl podívat na nástroje, které „hobiti“ vyráběli. Pokud mají pravdu zastánci „mikrocefalické“ teorie, pak nástroje vyrobili lidé Homo sapiens (aspoň ti, co netrpěli mikrocefalií a zvládli tak náročnou věc, jako je štípání kamene do požadovaného tvaru). Pokud je pravdivá teorie o samostatném druhu floreského člověka, pak by nástroje neměly být vyrobeny technologií typickou pro moderního člověka.

Zvětšit obrázek

Lebka ženy z Liang Bua ale mikrocefalickou lebku z Lesotha příliš nepřípomíná.

Brumm srovnával nástroje z Liang Bua nalezené společně s ostatky „hobitů“ s nástroji z ostrova Flores starými 700 tisíc let a vyrobenými lidmi druhu Homo erectus. Došel k jednoznačnému závěru.  Hobiti pokračovali ve výrobní technologii nejstarších obyvatel ostrova Flores, kteří žili v dobách, kdy ještě nebylo po lidech druhu Homo sapiens ani vidu ani slechu.

Propast věků, která leží mezi nejstaršími lidmi Homo erectus z ostrova Flores (700 tisíc let)  hobity (90 až 12 tisíc roků), je podle jedněch vědců kamenem úrazu pro porovnávání nástrojů, protože nabízí jen „volné spojení“ obou lidských populací.  Na druhé straně ale v očích zastánců „hobití samostatnosti“ naznačuje kontinuita trvající více než 600 tisíc roků, že předci hobitů měli dost času na to, aby se vyvinuli do formy, kterou objevitelé koster z Liang Bua popsali jako Homo floresiensis.

Spor o hobita nebyl „rozseknut“, ale na misku vah ve prospěch floreského člověka přibyl opět velmi „hmotný“ argument.
 

Pramen: Nature