Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Překvapivý objev nového kmene mimiviru pojmenovaného mamavirus a parazitovaného maličkým virem Sputnik v chladící věži nedaleko Paříže opět rozvíří barvité teorie o původu hlavních linií života.

Oběti válek jsou obyčejně pečlivě „schovány“ za zavřenými dveřmi, ale je jedna společnost, která vystavuje roztrhané kusy své první válečné oběti na odiv. Nebyl to nějaký obyčejný voják – byl to robot Packbot ze společnosti iRobot Corporation.

Drakeův průliv mezi Antarktidou a Jižní Amerikou existuje dvakrát déle než si vědci původně mysleli. V zubech odumřelých živočichů se během miliónů let ukládají minerály. Změny hodnot chemického prvku neodymu v zubu ryby nejlépe vysvětluje otevření Drakeova průlivu v třetihorách před 37 milióny lety.

Ozdobnice není jen ozdobná, ale i výnosná! V největším polním pokusu svého druhu ve Spojených státech zjistili výzkumníci z University of Illinois, že obrovská vytrvalá tráva ozdobnice (Miscanthus x giganteus) překonává jiné rostliny pěstované pro výrobu biopaliv – a to dost podstatně.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Ze studie připravené pro srpnové číslo časopisu Crystal Growth & Design vyplývá, že diamanty byly nejlepším přítelem života na Zemi už před miliardami let.

V revoluční skok, který by mohl přeměnit sluneční energii z okrajové alternativy na hlavní zdroj energie, věří někteří vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT). Podařilo se jim překonat hlavní překážku bránící širšímu využití sluneční energie, a tou je uchování přebytku energie k využití v době, kdy slunce nesvítí.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Lovastatin, lék používaný na snížení hladiny cholesterolu v krvi a prevenci kardiovaskulárních nemocí, prokázal u pokusných zvířat vliv na zlepšení hojení kostí při neurofibromatóze typu 1 (NF1).

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Nová studie přináší poznatek, že lidé s vysokým rizikem vývoje demence, kteří užívají statiny na snížení cholesterolu, mají dvakrát lepší vyhlídky oproti těm, co statiny neužívají. Riziko stařecké demence u nich totiž klesá na polovinu.

Nízké hladiny přirozeně se objevujících protilátek mohou představovat zvýšené riziko vývoje kardiovaskulárních nemocí, zejména mrtvice u mužů. Tento objev, publikovaný ve vědeckém časopise Atherosclerosis, možná povede k pokusu o vývoj vakciny proti kardiovaskulárním chorobám.

Kunsthistorici poprvé použili novou techniku využívající paprsků ze synchrotronu. Posvítili si na Kus trávníku od Vincenta van Gogha. Zjistili, že pod malbou je portrét ženy.

Extrémní horko nebo chladno navozují poplachové a okamžité únikové reakce. To víme. Jak ale živočichové určují optimální teplotu? Co je to za mechanismus, kterým posoudí teplotu s přesností jednoho stupně Celsia?

Partnerské soužití snižuje riziko vývoje Alzheimerovy choroby a dalších nemocí způsobujících demenci. To vyplynulo ze studie, kterou provedl Krister Hakansson, psycholog z Växjö University na Karolinska Institutet ve Švédsku. Výsledky byly nyní prezentovány na největší světové konferenci věnované právě demenci.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Nápisy na záhadném dva tisíce let starém hodinovém stroji naznačují, že tento artefakt byl nejspíš inspirován dřívějšími zařízeními, snad vyrobenými velkým řeckým matematikem Archimedem.

Steroidy dělají s atletem i rostlinou prakticky totéž. Jeden rozdíl v tom ale přece jen je. Steroidy u rostlin hrají podle jiných „herních pravidel“. U nás, živočichů, je hormonální působení jednodušší. Molekuly rostlinných hormonů diktují genům kdy a jak se spustit podstatně delší a komplikovanější cestou.

Šokující objev se podařil americkým genetikům ze Stanfordské university. Stárnutí není samovolným neřízeným „rozkladem“. Jde o aktivní proces regulovaný celou řadou genů.ˇ

Ačkoliv se technika měření různých veličin v seismologii v posledních několika desetiletích vyvíjela velikou rychlostí, stále zůstává velmi obtížným úkolem změřit a vyhodnotit takové změny v zemské kůře, které by mohly být využity k včasné a přesné předpovědi zemětřesení.

Určitě jste už také někdy slyšeli, že děvčata nemohou být v matematice tak dobrá, jako chlapci. A co víc, spousta lidí je o tom skálopevně přesvědčená. Také k nim patříte?

Mají k tomu řadu dobrých důvodů. Zvíře zbavuje jazykem ránu nečistot a dobře prokrví její okolí. Zároveň se do olízaného poranění dostává se slinami celá řada biologicky aktivních látek.

Globální změna klimatu pravděpodobně byla příčinou prudkého vzestupu v rozmanitosti mořského života, který se udál před 460 milióny let. Tato informace se objevila v červencovém vydání renomovaného časopisu Science.

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“ se od roku 1960 už třikrát přemnožila a převalila se přes nejvýznamnější korálové útesy Indického a Tichého oceánu jako ničivá vlna. Hvězdice vyžírá drobné korálové polypy z jejich vápenaté vnější kostry a za sebou nechává spoušť. Na zdravém, nepoškozeném útesu je polypy obydlena asi 20%. Když přes útes přejdou žravé hvězdice, zbudou polypy nejvýše na pěti procentech jeho plochy.

Není to tak dávno, co nám krávy neposkytovaly jen maso, mléko a kůži. Sloužily nám i jako zdroj energie. Nyní se k této myšlence chtějí vědci vrátit.

Spotřebitelé jsou ochotni připustit použití nanotechnologií v obalech potravin a v menším rozsahu dokonce i v samotných potravinách. K tomuto závěru dospěla studie Institute for Environmental Decisions (IED) na ETH Zurich.

Tento článek vznikl jako reakce na názory některých přispěvatelů do diskuse.

Jedna jediná mutace způsobuje, že srst původně barevných koní, začne již ve velmi raném věku šedivět, až postupně úplně zbělá. Tito takzvaní vybělující bělouši, mezi které patří i starokladrubští koně, jsou tedy vlastně „šedovlasými staříky“.

Na otázku: „Jak dlouho lidstvu ještě vydrží fosilní paliva?“ nám mohou trochu napovědět poslední zveřejněné odhady zásob ropy a zemního plynu v arktické oblasti. Ve zprávě je zmiňováno obrovské množství fosilních paliv v Arktidě: hovoří se o zhruba 90 miliardách barelů ropy a 50 bilionech krychlových metrů zemního plynu.

Jak se muži a ženy vypořádávají s pokušením? Na tuto otázku hledal odpověď tým kanadských psychologů vedený Johnem Lydonem z montrealské McGill University.

Nově objevená fosilie – první svého druhu na celém antarktickém kontinentě – poskytuje vědcům další důkaz o tom, že jižní polární oblast byla kdysi mnohem teplejší. Je to potvrzení teorie, že Země měla svá teplejší období i bez vlivu člověka.

Někteří vědci předpovídají pro příštích třicet let klimatické ochlazování. Například D. J. Easterbrook ze Západní Washingtonské Univerzity.

Čeští přírodovědci odhalili trik, kterým ptáci rozeznají ve svém hnízdě vajíčko podstrčené kukačkou. Jako vodítko využívají ultrafialového záření odráženého vaječnou skořápkou.

Bude někdy možné, abyste si koupili počítačový program s garancí, že je bez chyb? Tým evropských vědců se domnívá, že ano. Jejich práce na matematických základech programování by mohla být revolucí v softwarovém průmyslu.

Konstruktéři z delftské univerzity představili nový miniaturní létající stroj, DelFly Micro, což je další krok na cestě k ultramalému dálkově řízenému „mikroletadlu“ s kamerou, které může být v budoucnosti využito třeba pro pozorovací lety v obtížně dosažitelných nebo nebezpečných oblastech.

Internetový prodej léčiv stále roste a do roku 2010 se očekává dosažení obratu 75 miliard amerických dolarů.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Skupina kanadských a evropských výzkumníků odhalila tajemství genu s potenciálem řídit a také úplně blokovat ovulaci.

Přechod na automobily poháněné vodíkem by mohl významně snížit závislost Spojených států na ropě a omezit emise oxidu uhličitého, říká nová zpráva od National Research Council připravená pro kongres Spojených států amerických. Ale obdobně by to nejspíš platilo i v ostatních zemích s rozvinutou automobilovou dopravou.

Podle nového výzkumu na Université de Montréal, financovaného Canadian Cancer Society, se většina dospívajících kouřících pravidelně cigarety, opakovaně pokouší přestat, ale většinou neúspěšně.

Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

Obleky z kevlaru jsou určeny k tomu, aby svého nositele chránily. Dosud zvládaly bránit před různými škrábanci, ohni i kulkám teroristů. Nyní se k nim připojila ochrana proti bioterorismu.

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.

Anglické vědce zajímalo jak je možné, že organismy, jako je fytoplankton, jsou schopny obstát v místech, kde nemají k životu téměř nic. A tak se plavili po Atlantiku a mapovali nepatrné rozdíly v koncentracích živin ve vodě.

Náhradní orgány si jednoho dne necháme vysázet jak v tiskárně. Zdá se vám to nepravděpodobné? Tak to hlavně neříkejte Gaborovi Forgacsovi, jednomu z nadšených průkopníků tkáňového inženýrství.

Mizení ledovců na vrchu Kilimandžára je prý způsobeno globálním oteplováním zaviněné lidskou činností, tvrdil Al Gore ve filmu Nepohodlná pravda.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

V červnovém čísle internetového bulletinu najdete: Evropské sdružení pro paliva z bioetanolu, Mořské řasy jako biopalivo, „Zdravé“ střevní bakterie uvnitř vajec, Transgeny pro biodiversitu zemědělských plodin.