Arzen je zákeřnější než se myslelo – brání opravám DNA  
Arzen v podobě arzeniku (oxid arzenitý) je bílý prášek bez chuti a zápachu. Zvláště oblíbený byl ve středověku. Rodina Borgiů s ním řešila i politické spory. Jeho toxický účinek využíváme v medicíně dodnes, například při umrtvování nervů ve zkažených zubech. Vědci nyní zjistili, že arzen není jen obyčejným jedem. Škodí i v nepatrných dávkách. Zastavuje opravné mechanismy genetického kódu. Ničí nám to nejcennější co máme a co vkládáme do svých potomků - naší DNA.

 

Zvětšit obrázek
Arzen, latinsky Arsenicum, je stálý a lehký polokov, který je velmi křehký. Arzen i jeho sloučeniny jsou prudce jedovaté.

Škodlivé účinky arzenu, o kterých svět neměl ani tušení, zjistili vědci z Dartmouthské a Arizonské university, společně s jejich mexickými kolegy. Výsledky  studie zveřejnil 10. května časopis Environmental Health Perspectives. Podstatou jejich práce bylo sledování obsahu arzenu v pitné vodě,  jeho vylučování v moči a jeho hromadění v tkáni, k čemuž jim posloužily ostříhané nehty. Pokus se uskutečnil na osobách sledovaných v epidemiologickém programu v New Hampshire (USA) a v mexické oblasti Sonora. Studie prokázala spojení mezi množstvím přijímaného arzenu a počtem poruch v genetickém kódu (poruch v DNA). Kontrolní pokusy na tkáňových kulturách (lidských buňkách pěstovaných v laboratorních podmínkách) zlou předtuchu potvrdily. Ukázalo se, že když jsou buňky vystaveny účinku  arzenu, dál se množí jakoby se nechumelilo. Vše se zdá  být v pořádku, ale opravný systém, který má na starosti napravovat zmetky v nově vznikající DNA, je u těchto buněk paralyzován.

 

Zvětšit obrázek
Arzen objevil dominikánský mnich a řezenský biskup Albertus Magnus okolo roku 1250.

 

Chybovat je lidské

V každém mechanismu se součástky opotřebovávají, vznikají chyby. Ne jinak je tomu i v případě buněčné DNA. Poškozování naší DNA je tedy proces přirozený. K největšímu počtu vzniku chyb dochází v době zdvojování genetického materiálu, které předchází dělení buněk. Naštěstí máme v buňkách enzym, který místo kde došlo k chybě při řazení nukleotidů rozpozná a tam, kde se zmetek vyskytuje vlákno DNA „přestříhne“.  Přerušené DNA vlákno se stává impulsem pro jiný enzym, který věc napraví procesem, kterému se říká homologní rekombinace. Arzen vyniká schopností tyto opravářské čety přemluvit k lenosti. V řídícím mechanismu buňky (DNA) tak začne enormně narůstat počet neopravených chyb. Nejsou vidět a dlouho se neprojevují. Někdy na postiženém nejsou patrné ani ke konci jeho života. Je to proto, protože funkce důležitých genů jsou v organismu často zdvojeny. Čím více chyb ale v DNA je, tím větší je pravděpodobnost, že se v budoucnu setká poškozené vajíčko s poškozenou spermií. 

Zvětšit obrázek
Arzen bývá častým „hostem“ v dolech kde se těží křemen.

Z dřívějších prací bylo známo, že vysoké dávky arzenu způsobují oslepnutí, rakovinu močového měchýře, plic, kůže, ledvin, jater a prostaty. O tom, že by arzen bránil opravným mechanismům a skrytě ohrožoval životaschopnost následných generací, se nevědělo.


 

Poznámka pro kuřáky
Některé látky obsažené v kouři také způsobují poškození DNA. Za normální situace opravný mechanismus zvládne situaci jakž takž zvládat. Pokud ale kuřák bude pít vodu v níž je arzen, bude pro něj výsledné riziko poničení DNA (včetně rizika vzniku rakoviny), podstatně větší, než je toto riziko u nekuřáka, který pije tutéž  kontaminovanou vodu. 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Autoři studie, kterým vděčíme za odhalení genotoxicity arzenu. Zleva: Eugene Demidenko, Angeline Andrew, Joshua Hamilton, Margaret Karagas. (Foto: Joseph Mehling)

Problémy s normou
V Americe hlídá kvalitu pitné vody „EPA“ (Organizace  na ochranu životního prostředí). Ta letos zpřísnila doporučení týkající se arzenu a to ještě v době, kdy její představitelé netušili nic o jeho genotoxicitě. Poté, co se odborníci seznámili s novými poznatky o škodlivosti arzenu, doporučují aby jeho obsah v konzumované pitné vodě nepřekračoval jeden mikrogram na litr. Přičemž za cílovou hranici EPA vyhlásila "nulový" obsah arzenu v pitné vodě.
Zkusme se zamyslet, jak bychom se případně s takovým "nulovým" výhledem byli schopni vypořádat u nás. Určitou vypovídací hodnotu má to, co protéká  našimi řekami. Tak třeba ve Vltavou. Na úrovni Prahy se obsah arzenu ve vodě pohybuje okolo 2,4 µg.litr-1.  Ještě hůře je na tom Berounka, ta uvádí 2,6 µg.litr-1. Když si dáme do souvislosti, odkud se v  tocích tolik arzenu bere, neubráníme vyplyne nám z toho, že  to se zdroji pitné vody nebude o mnoho lepší.  Bohužel je tomu tak. Na řadě míst je u nás je vysoký přirozený výskyt arzenu v půdě. Mnohde tuto situaci ještě výrazně zhoršují pozůstatky po dávno zaniklé těžbě rud. Arzen a hlušina totiž bývají věrnými souputníky. Svým způsobem lze říci, že dodnes platíme daň za vzestup českého státu od doby posledních Přemyslovců do husitských válek. Protože, ponecháme-li stranou keltskou těžbu zlata, tak právě v době našeho prvního státního útvaru došlo k významnému rozmachu těžby rud zlata a stříbra. Šlo o lokality dnes nazývané pásmo sulfidických rud. Arzen je těchto rud součástí a z vykopané hlušiny se až do dnešních dnů stále vyplavuje.  

 

 

Zvětšit obrázek
Z dostupných dat odborníci na těžbu odhadují, že u nás během 12. – 20. stol. došlo lidskou činností (při těžbě a hutnění primárních rud stříbra, zlata, cínu a dalších barevných kovů) ke kontaminaci, která přesáhla milion tun arzenu.

Jak jsou na tom naše polnosti
O rozsahu zamoření našich půd arzenem si můžeme udělat obrázek z podkladů, které zveřejnilo Ministerstvo zemědělství v roce 1995. Obsahy nad 100 mg arzenu na 1 kg půdy jsou v okolí rudních revírů: Jáchymov, Oloví, Horní Slavkov, a v oblasti Hory Svaté Kateřiny.  Obdobná situace je ve středních Čechách, především na Příbramsku.
Obecně lze říci, že půda nad rozptýleně mineralizovanými horninami středočeského plutonu (horniny magmatického původu), obsahuje 20 – 50 mg arzenu na 1 kg horniny. V ložiskových územích Mokrsko, Rožmitálsko, Příbramsko, Krásnohorsko ale obsahy arzenu v půdě dosahují až 1 000 mg/kg. Jedná se vždy o plochy několika km2. Geochemický průzkum v oblasti Příbramska ukázal na obsahy arzenu vyšší, než je norma pro zemědělské využití půd, a to na ploše nejméně 300 km2. Tato plocha zahrnuje většinu území Příbramska, (vyjma Brdských lesů), širšího okolí Dobříše a jihovýchodní části Sedlčanska. Jenom na ploše mezi Říčany na severovýchodě a Kašperskými Horami na jihozápadě lze odhadnout oblast půdy kontaminované arzenem nejméně na 1 300 – 1 500 km2.

Zvětšit obrázek
Limit pro arzen v pitné vodě je u nás 10 mikrogramů na litr. Skutečnost ale v řadě míst může být horší. Ledasčemu nasvědčuje loňský problém občanů Sedlčan, kteří zjistili, že jim s každým litrem vody vyteklo také čtyřicet mikrogramů arzenu…

Ani oblast jižní Moravy není kontaminace arzenem ušetřena. Tak například v oblasti Pelhřimova,  se to pozůstatky na těžbu stříbra, zinku, mědi a olova jen hemží. Většina zdejších rud a hlušiny je silně kontaminována arzenopyritem. Z tamních lokalit lze jmenovat oblast Černova, Branišova, Výskytné, Zachotína, Těšenov. Paradoxně nejsou ušetřena ani místa honosící se názvem „Dobrá voda“ (Telečsko), a ani poutní místa jakým je třeba posvátný  Křemešník.


Tento článek si neklade za cíl vyjmenovávat všechny lokality, kde je riziko, že se ve vodě bude vyskytovat větší množství arzenu. Takových míst je totiž mnoho. Ono totiž nejde  jen o  ložiska stříbra, zlata a uranu. Jedná se i o doly na živec, křemen a kaolin. I ty se  často mohou „chlubit“ vysokou příměsí sloučenin arzenu. O průmyslových provozech jako jsou hutě ani nemluvě.  

 

 

 

Zvětšit obrázek
Možná by stálo za úvahu vyvinout společenský tlak na výrobce balené vody, aby místo vzletných duchaplností o vyrovnaném poměru minerálů, raději na etiketách uváděli obsah arzenu,…

Mýtům je konec
Možná je nás víc, kteří jsme žili v klamu, že když se arzen dával koním aby ztloustli a   aby se jim leskla srst,  že to s jeho toxicitou nemusí být až tak zlé.  Románová tvorba nás také utvrzovala vtom, že když se mladí chtěli zbavit výminkářů arzenikem, tak že to většinou vyžadovalo soustavné a několikaleté „úsilí“.  Není to tak zase  tak dávno, kdy arzenik byl běžnou součástí zdravotnického kufříku. Byla doba, kdy se arzen dokonce používal pro zvýšení odolnosti organismu. Představa o jeho blahodárném působení na imunitu pramenila z pozorování, že jedinci podrobení „arzenikové kůře“,  byli schopni vydržet větší než smrtelnou dávku arzeniku. Ostatně i dnešní vyznavači homeopatie prodávají léky na bázi arzenu.
Američanka Angeline Andrew, vůdčí osobnost  studie, která odhalila jak to s arzenem vlastně je, nevyvedla z omylu jen nás laiky. Způsobila zděšení i v řadách odborníků a poprask v  institucích majících na starosti  poskytovat zdravotně nezávadnou vodu.  U nás to s těmi obavami asi nebude tak horké, už proto, že naše norma pro arzen je ve srovnání s doporučením Američanky Angeliny Andrew o řád měkčí.

 

 

 

Jak je to s naší normou
Naše norma pro pitnou vodu vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta uvádí maximálně možné množství arzenu 10 μg/litr. Tento údaj převzala naše legislativa. Doporučení Světové zdravotnické organizace je ale letité a neodráží nové poznatky týkající se genotoxicity arzenu.

 


 
Máme podmínky pro zpřísnění normy?
Když to vezmeme napříč republikou,  tak zjistíme že v uhelných slojích sokolovské pánve je arzenu 333 mg/kg. Ve středočeské zóně je v oblasti Mokrska (kolem 300–400 mg/kg), přitom jsou zde místa kde koncentrace přesahuje 2000 mg/kg. A konečně na opačném konci, v Kašperských Horách, se obsah arzenu v křemenných žilách pohybuje kolem 300 mg/kg. Ale pozor, tyto hodnoty arzenu v půdě jsou v jednotkách miligramů na kg. U vody ale požadujeme mikrogramy na litr.  Je vidět, že naše země oplývá nejen strdím a mlékem, ale také uranem a arzenem. Inu, jak zpívá v Ladovské zimě Jarek Nohavica, možná by nebylo na škodu, kdyby náš  Praotec Čech onehdy udělal ještě o pár kroků více…  
 


 

Komentář Osla, který se pod některými články občas objevuje, tentokrát nebude. Nahradíme jej textem z webových stránek internisty MUDr. Miroslava Ilgnera, který, jak píše,  léčbu  homeopatiky provozuje.

 

Arsenicum album
Lék, vyrobený z bílého kysličníku arzenitého  dokazuje paradox zákona podobnosti - nejlepší léky vznikají z nejsilnějších jedů. Lékaři toto znali dlouhá století předtím, než se objevila homeopatie. Paracelsus i další ve středověku i za renesance to vyjadřovali výrokem " Ubi virus, ibi virtus", čímž chtěli říci "kde je jed, je i ctnost (léčivá síla)."

 

Datum: 31.05.2006 05:39
Tisk článku


Diskuze:

Selen škodlivý je už při 300 µg/den

Dalibor Dobrota,2013-02-24 15:00:30

Sám jsem si to vyzkoušel už po krátké době užívání selenanu (seleničitanu sodného) začaly velmi bolestivé příznaky připomínající otravu vitamínem A.

Selen není žádný stopový prvek vhodný pro lidskou výživu - je to jed. Pro zdraví se používá esenciální aminokyselina selenomethionin a selenocystein, kterou dovedou vytvářet rostliny a někteří živočichové.

Odpovědět

IDA - Běloveská kyselka s arsenem

František Kubec,2011-07-25 17:34:21

Domnívám se, že arsen obsažený v kyselce IDA vede k literární a slovní invenci. Z rozboru chemického vyplývá, že jediným možným působkem je právě arsén. Velké množství spisovatelů je právě z okolí tohoto vývěru. Začít můžeme Arnoštem z Pardubic, který přes Běloves jezdil na své panství v Kladsku. Také jsou tu Čapkové, Hostovský, Škvorecký, Skořepová a mnoho dalších. V přepočtu na celou republiku je to nebývalé množství talentů. Našel jsem jich přes devadesát.
Hypoteticky je možné, že arsen v lidském mozku slouží jako literární/slovesný koprocesor. Dokázat by se to dalo od pijáků "Idy" rozborem jejich mozku po smrti pomocí AAS.

Odpovědět

ARSENIK JAKO LÉK

František Kubec,2011-07-25 17:25:01

http://www.cephalon.com/healthcare-professionals/our-products.html
Lék TRISENOX je moderní a zcela bezpečný v uvedených indikacích. Jedná se Arsen trioxid. Tedy arsenik AS2O3.

Odpovědět

a už je to tady = arzen jako možný stopový prvek

Ladislav Šafránek,2010-01-28 21:53:09

cituji :
Stopové prvky
* Arzen
+ Esenciální
+ Při pokusech na zvířatech – deficit - snížená plodnost, zpomalený vývoj a růst plodu

nalezeno zde :
http://209.85.135.132/search?q=cache:T0e7cgnddqQJ:is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/js06/t031/mineraly.ppt+vst%C5%99eb%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD+kalcia&cd=11&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a
-----------------------

....pamatuji, že kdysi se o selenu tvrdilo pouze to, že je toxický. Což ve větších dávkách určitě platí dosud.
V mikrodávkách je ale považován za nezbytný stopový prvek.

Odpovědět

arzen v pitných vodách

Anita Daříčková,2007-09-04 10:10:44

Váš článek mne velmi zaujal - tím spíš, že jsme v naší firmě Aqua Aurea vyvinuli filtr na odstraňování arzenu a dalších těžkých kovů. Situace je v Čechách vážná: u mnoha nových nemovitostí vznikají vrtané studny, které mají v podloží břidlici či žulu, obsahující arzen. Při kontrole kvality pitné vody však není obsah arzenu stanovován, protože není v tzv. kráceném rozboru požadován. Laboratoře měření arzenu nenabízejí také proto, že na měření nízkých koncentrací, o které se jedná, jsou zřídka vybaveny.

Odpovědět

překlep, nejasnosti

Milan Štětina,2006-06-05 08:31:57

V článku mi chybí nějaká kvantitativní informace. Jaké koncentrace v organismu jsou signifikantně nebezpečné? Tj. při jaké koncentraci se výrazně projeví "lenost opravářských čet". A další související otázka, kterou studie vůbec (možná záměrně) nezkoumala: Je možné že "nebržděné opravářské čety" se utrhnou ze řetězu a začnou "opravovat" i místa, kde chyby nejsou? (podobný problém už zmínil Pavel výše.)

Odpovědět


ppm, ppb

Josef(paz),2006-06-05 10:40:45

Máte pravdu. Otázku jaké kvantitativní koncentrace v organismu jsou signifikantně nebezpečné nedokážu odpovědět. S nynějším zjištěním genotoxicity arzenu se asi jeho skutečná škodlivost bude teprve upřesňovat. Domnívám se, že to ale vůbec nebude jednoduché. Záleží na tom, kolik poruch v DNA "navíc" budeme považovat ještě za únosné a kolik již ne. Ohledně toho předpokládám ve vědecké obci velké hašteření. A troufám si tvrdit, že se na konkrétním čísle vědci ani nebudou schopni ještě hodně dlouho dohodnout.
Ke třetí námitce ohledně toho, že opravné enzymy začnou opravovat i tam kde nemají - to nehrozí. Protože opravy, o nichž je zde řeč, tento systém dělá jen na "přetržených" vláknech. Jinde se tyto opravy neprovádějí. Myšlenka, že škodlivost arzezu pomáhá udržovat náš opravný systém "na řetězu" není podle stávajících znalostí o fungování imunitního systému opodstatněná.

Odpovědět


přípustná hodnota

xb,2007-07-01 19:35:44

Jako nejvyšší přípustná hodnota arsenu ve vlasech se bere 0,5 ppm. Já jsem měl před třemi lety 0,070 ppm a podařilo se mně ho stáhnout na 0,012 ppm.

Odpovědět

sedlcany

Andrej,2006-06-02 11:48:35

asi obmedzim nakup ich skveleho hermelinu...

Odpovědět

Zamyšlení

Pavel,2006-05-31 08:55:57

Vždycky, když si přečtu podobný článek, si položím otázku, jak ti lidé mohli vůbec do dněška přežít, když (třeba) pili vodu s arsenem a žádný hygienik jim tu vodu nekontroloval. Nakonec to povede k tomu, že se spřísní limity na obsah arsenu, pak se zjistí, že arsen je taky potřebný stopový prvek a na závěr se začnou prodávat drahé tabletky s arsenem. Podobně, jako je tomu s hromadou jiných stopových prvků - díky přísným hygienickým limitům se našim tělům těchto prvků nedostává a musime je doplňovat umělými a drahými potravinovými doplňky.

Odpovědět


Snadno

Jirka,2006-05-31 10:52:27

Bylo to snadne. 1) Dospeli se (tedy uz nepocitam umrtnost v detskem veku) s bidou dozivali ctyriceti, maximalne padesati let, takze spousta dlouhodobych nemoci nemela sanci se ukazat. 2) Kazdy clovek mel mnoho potomku, takze pripadne geneticke chyby priroda rychle odhalila. 3) Prdelo se na nejakou individualitu, rovnost sanci a svobodu. Silnejsi vyhraval, a tak se geneticky fond udrzoval v kondici.

Ani jedno z toho uz v rozvinutem svete neplati. Vykaslali jsme se na pomoc prirody, musime si pomahat sami pomoci vedy. Jen by me zajimalo, co budou delat nasi prapotomci s tim zaspinenym geneticky fondem, ktery dostanou. Mozna, ze nic, mozna ze prave binec v genech je jen dalsi samoregulacni system priordy, ktery umozni, abych se druhy dale vyvijely a prizpusobovaly.

Odpovědět


Neprezili

hkmaly,2007-07-01 12:15:47

Vzdyt neprezili: vsichni lide, kterym hygienik nekontroloval obsah arsenu jsou uz mrtvy :-).

Jirka to rekl spravne: driv se to resilo darwinovou metodou. Dneska se snazime aby prezili vsichni, coz ma na nas genofond priserne nasledky. Bud to vyresime - a to tak, ze budeme vsichni geneticky modifikovany - nebo to vyresi priroda - lidstvo vymre nebo skoro vymre a nastoupi dalsi pokus.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz