Zvětšit obrázek

Keňské úřady se snaží zabránit nejhoršímu schůzováním. Do vesnic v buši, kde si pastevecký národ staví obydlí z roští, hlíny a kravského trusu, hodlá vysílat své emisary. Vybíjení lvů by měla zvrátit dobře mířená slova.

Masajové jsou poměrně velký národ žijící na rozsáhlém území rovníkové Afriky, na hranicích států Keni a Tanzánie. Obývají i území nejznámějšího afrického národního parku Serengeti v těsné blízkosti kráteru Ngoro – Ngoro. Zatímco počty chovaného skotu na jimi obývaném území rostou, pokles stavů lvů nasvědčuje tomu, že lvi zde během několika málo let zcela zmizí.
Z tohoto stavu jsou nyní obviněni Masajové. Vyplynulo to z výsledků studie, kterou v rámci Projektu záchrany lvů od Kilimanjara vypracovali experti z Kalifornské university. V zásadě jde o to, že stavy lvů dlouhodobě klesají, a ulovené počty těchto majestátných koček neustále rostou. Vědci dospěli k závěru, že lidi prostě věnují do zabíjení lvů stále více úsilí a že se jim to daří.

Od roku 1998 bylo jen v oblastech Amboseli a Tsavo (jižní Keňa) pobito nejméně 195 lvů.  V Nairobském národním parku již počet lvů klesl na 2 010 kusů. Proces likvidace přitom pokračuje, což je patrné z toho, že jen od začátku letošního roku zde bylo zabito na dvě desítky lvů.
Dostatečně výmluvný je už samotný název zveřejněné studie: „ Vybíjení lvů v Amboseli-Tsavo ekosystému v letech 2001 až 2006. V textu se pak dál praví, že v Keni bylo na začátku devadesátých let 7 000 lvů ale že dnes už se jich tu potuluje jen 2 010. Jejich tradiční zdroj potravy, velká divoká zvířata, jsou vytlačována potřebami chovaného skotu.
Úbytek potravy pro lvy, ani tradiční rituál Masajů spojený s lovem lvů, ale nejsou hlavními problémy. Zvířata především decimuje nový fenomén. Je jím travičství a kladení nástražných pastí. Jakási odplata Masajů za ztráty, které jim lvi činí na jejich dobytku.

Zvětšit obrázek

Vážnost Masaje se odvíjí od počtu vlastněných krav. O těchto nejnazdobenějších mužích Afriky je přitom známo, že velikosti stáda, potažmo svojí prestiži, která jde za rámec potřeb zajištění potravy, podřizují téměř vše.

Daniel Ole Osoi, náčelník Masajů, ale závěry studie odsoudil. Podle jeho slov je lov lvů Masaji minulostí. Podle něj si tento národ uvědomil význam přírodního  dědictví i to, že lvi s sebou nesou tolik potřebné oživení turistiky. Osoi ale také jedním dechem dodává, že Masajové se vždy vehementně brání, pokud jim někdo na jejich dobytek „sáhne“. A že tedy zabíjení lvů bude pokračovat, dokud vláda nezačne Masaje za ztráty způsobované divokou zvěří, patřičně odškodňovat. 

Zvětšit obrázek

Lvi už ale čas čekat na změnu masajských zvyků nemají.

Mluvčí Mezinárodní organizace na ochranu divokých zvířat (IFAW) Elizabeth Wamba varuje, že tento problém se musí co nejdříve vyřešit, protože lvům už zvoní hrana a nic nepodkopává snahu ochránců přírody tak, jako když se vztahy domorodců k divokým zvířatům vyhrotí.

Gichuhi Kabukuru,  mluvčí Keňské ochranářské organizace (Kenya Wildlife Service - KWS) je v klidu a prohlašuje, že celá studie je nesmyslem. Lvi podle něj do ohroženého druhu vůbec nepatří.

Níže postavený činovník téže ochranářské organizace (KWS)se ale novinářům AFP podřekl, že počet ubitých lvů skutečně roste. A že pouze v samotné lokalitě Amboseli takových případů zaznamenali v uplynulých dvou měsících devět...

Fakta

Okolo roku 1950 bylo v Africe půl milionu lvů. V sedmdesátých letech se tato země pyšnila už jen 200 tisíci těchto  majestátných zvířat. V devadesátých letech sčítání jejich stavů odhalilo, že jich zbylo 100 000. Dnes už jich zde přežívá pouhých 28 000 kusů.