Předci lidí a šimpanzů se křížili  
S neandrtálci ne, s lidmi Homo erectus možná ano. S předky šimpanzů skoro jistě. Tak lze shrnout výsledky výzkumů, které se v poslední době zabývaly možností křížení člověka s jinými druhy.

 

Zvětšit obrázek
S neandrtálci se naši předci nekřížili.

Evoluce člověka je plná mesaliancí.  Výzkum vší naznačuje, že se naši předci možná křížili s přežívajícími zástupci primitivnějšího Homo erectus. Nejnovější analýzy DNA neandrtálce dokazují, že s těmito robustními chlapíky se lidé druhu Homo sapiens  zřejmě nezapletli.  Ani ženy (dle analýz neandrtálské mitochondriální DNA) ani muži (dle analýz chromozomu Y).

 

Zvětšit obrázek
Se zástupci Homo erectus možná ano.

 Na počátku lidské evoluční větve ale naši předci zřejmě tak vybíraví nebyli a sem tam si odskočili k příbuzným, kteří měli našlápnuto k vývoji v šimpanze.
 Z dosavadních genetických analýz vyplývalo, že lidé a šimpanzi evolučně rozešli před 6 až 7 miliony roků. Ve prospěch tohoto názoru svědčily i nálezy, jakým byl Sahelanthropus tchadensis, který žil před 6,5 až 7,4  miliony roků a vědci jej považovali za tvora, který stál na počátku evoluční větve, jež vede až k nám.

 

Nejnovější genetické analýzy vypovídají o něčem jiném. Rozdíly v lidské a šimpanzí DNA naznačují, že náš společný předek nemohl žít před více než 6,3 milionů roků. Za nejpozdější hranici  oddělení předků člověka a šimpanze považují vědci období, od něhož nás dělí  5,4 milionů let.

Zvětšit obrázek
Se šimpanzi zcela jistě.

A co sahelantropem, který proslul pod přezdívkou Tumaj?
„Nelze vyloučit, že Sahelanthropus tchadensis je mnohem mladší, než jsme si mysleli,“ říká Nick Patterson, který vědecký tým vedl. „Pokud je ale datování jeho ostatků správné, pak je to tvor, který žil ještě před oddělením lidské a šimpanzí vývojové větve.

Výsledky analýz zveřejněné v časopisu Nature přinesly ještě jedno pozoruhodné zjištění. Některé části lidské a šimpanzí dědičné informace se osamostatnily dříve, jiné naopak mnohem později. Rozdíl mezi nejstaršími a nejmladšími částmi lidské a šimpanzí DNA činí neuvěřitelné 4 miliony roků. Jako jeden z posledních se osamostatnil pohlavní chromozom X.
Vědci z toho usuzují, že oddělení šimpanzí a lidské evoluční linie nebylo definitivní a jejich zástupci se opakovaně křížili. Pohlavní chromozom X nese řadu genů důležitých pro udržení plodnosti a pro vzájemné křížení byla proto podobnost chromozomu X klíčová. Podle Davida  Reicha z Harvard Medical School v Bostonu, který je jedním z autorů průlomové studie,  z paleoantropologických nálezů vyplývá, že pokračovateli hybridní populace byli především předci dnešních lidí. Šimpanzi zůstali „čistokrevní“.

 

Pramen: Nature

 


 

Datum: 21.05.2006 23:52
Tisk článku

Související články:

Mitochondrie se „solárním pohonem“ prodlužují život     Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2023)
Adventné zamyslenie: čo je informácia?     Autor: Jan Jendřichovský (21.12.2022)
Vyšší pravděpodobnost narození mrtvého dítěte pochází od otce     Autor: Josef Pazdera (25.10.2022)
Koronaviry nás soužily už v paleolitu a nejspíš se to hned tak nezmění     Autor: Josef Pazdera (28.06.2021)
Vědci nasadili do mozku halucinaci     Autor: Jaroslav Petr (24.07.2019)



Diskuze:

Křížení

con,2007-12-09 21:27:43

Mě by osobně zajímalo, zvláště vzhledem k tomu, že před cca 5ti miliony lety ke křížení docházelo, zda by k němu mohlo dojít i nyní a pokud ne (což si myslím), které změny v gen. kódu za to mohou ...
Ale tu otázku myslím vážně bez keců o lidské rase atd ...

Odpovědět

ó tak měl přece pravdu

CC,2006-05-22 08:29:30

ten Adolf, když hlásal čistou rasu - jinak byl ale ve všem vedle jak ta vánoční jedle, co se zelená i v zimě... čistá rasa sou šimpanzi - no, třeba aspoň vzívají Ódina

Odpovědět


jo a teď vážně

CC,2006-05-22 08:39:06

Je to trochu zavádějící, co ten článek prohlašuje, protože tu sou určitě i čtenáři, kteří netuší, že neandrtálci i my jsme vzešli z homo erectus a homo erectus zase z větví, které teprve dosedají na šimpanz-lidskej kořen. Takhle by se mohlo někomu (doufám že nesprávně) i zdát, že moderní člověk je vlastně z podstaty zoofil, který nepohrdne křížením se šimpanzem nebo chlupáčem erectem (óh, ty jsi tak... vzpřímený:) ale s neandrtálcem, kterej jako by některejm mejm známejm z oka vypadnul nic mít nechce. Tvrdím, že k páření č.sap.sap. a neandrtálců určitě docházelo - zatím nejrozumější teorie vysvětlující negativní výsledky testů byla ta s rozdílným počtem chromozomů.

Odpovědět


aj ja si myslím

Martin,2006-05-22 21:56:30

, že sa predkovia Homo sapiens sapiens a Homo sapiens neandertalensis občas niekde spolu pozabudli a užili si telesných rozkoší, ale keďže údajne boli medzi nimi také genetické rozdiely, asi to bolo ako so 100% účinnou antikoncepciou a zostalo to bez následkov v genóme.
Či sa teraz môžu krížiť ľudia a šimpanzy, ťažko povedať, to by sa museli skúsiť a to je neetické. Neviem, či by nejaká žena bola ochotná ...so šimpanzom, to už skôr úchylný chlap so šimpanzicou. A aj keby ju čisti teoreticky oplodnil a ona donosila plod, ktovie, či by bol schopný prejsť cez jej pôrodné cesty, veď porovnajme veľkosť hlavy nášho ľudského bábätka a maličkého šimpanza. Keby to bolo čosi medzi, tý by si teda "užila", chúďa malé utrápené...
Ale už moc filozofujem :)

Odpovědět


Kultura

Jirka,2006-05-23 08:14:48

Ono u toho pripadu krizeni s Neandrtalci mohlo jit ve velke mire i o kulturni blok. Co kdyz jsme treba Neandrtalcum prilis smrdeli? Ze si to v prirode obcas rozdaji ruzne druhy, to se stava. Ale rekneme si to na rovinu, vetsina Cechu se s cernoskou nevyspi, ackoli by k tomu prilezitost mel.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz