Zvětšit obrázek

Snímek galaxií NGC 2207 (větší) a IC 2163 (menší) v nepravých barvách (Spitzer Space Telescope). Credit: NASA/JPL-Caltech/Vassar

Na infračervených snímcích, které pořídil kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope, to vypadají jako dvě ledově modré oči, strnule hledící přes komplikovanou, červenou masku ve tvaru spirál. Tyto "oči" jsou vlastně jádra dvou splývajících galaxií (NGC 2207 a IC 2163),  které se nedávno setkaly a začaly obíhat navzájem kolem sebe (kolem společného těžiště).

Zvětšit obrázek

Snímek galaxií NGC 2207 a IC 2163, pořízený HST. Větší galaxie NGC 2207 svým silným gravitačním polem zdeformovala galaxii IC 2163, což vedlo k vymrštění hvězd. Výtrysky vyhozených hvězd a plynu se táhnoucích od menší galaxie až do vzdálenosti 100 000 sv.l.Credit: NASA/HST

"Masku" tvoří galaktická, stočená spirální ramena. Jasné body podél spirálních ramen, vypadající jako řetězce ozdobných perel, jsou částečně zahalené oblakem prachu. V blízkosti se nachází oblast právě se rodících hvězd. Je to vůbec poprvé, kdy útvary tohoto typu, nazývané astronomy "korále na niti" ("beads on a string"), byly pozorovány v NGC 2207 a IC 2163.

"Toto jsou nejpodrobnější korálky pozorované v galaxiích," řekla Dr. Debra Elmegreenová (Vassar College in Poughkeepsie, N.Y.). "Jsou rovnoměrně rozloženy a roztříděny podél spirálních ramen obou galaxií."

Zvětšit obrázek

Snímek galaxií NGC 2207 a IC 2163, pořízený dalekohledy na Jižní evropské observatoři v Chile. Credit: ESA

Podle astronomů tyto „korálky“ vznikají v době, kdy se dvojice galaxií poprvé potkávají. "Galaxie se vzájemně srazilo, což způsobilo zahuštění okolního, pohybujícího se plynu a prachu a jeho nahromadění do „balíčků“ dost hustých na to, aby se mohly gravitačně smršťovat," řekl Dr. Kartik Sheth (NASA"s Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). Jakmile se tento materiál zkondenzoval do hustých, „korálkovitých“ oblaků, začaly v nich vznikat hvězdy nejrůznějších velikostí.

Spitzerova infračervená kamera byla poprvé schopna pozorovat oblaka prachu, protože vyzařují infračervené světlo. Horké, mladé hvězdy, nacházející se uvnitř, zahřívají prach v oblacích, který pak vyzařuje na infračervených vlnových délkách. Tento prach je na obrázku v nepravých barvách znázorněn červeně, zatímco hvězdy jsou modré.

Zvětšit obrázek

Japonský 8m dalekohled Subaru (Mauna Kea, Havaj). Credit: NAOJ

Data ze Spitzerova dalekohledu také odhalují nezvykle jasné korálky, zdobící levou stranu „masky“. Tento oslnivě zářící prstenec je tak zahalený prachem, že vyzařuje asi 5 % celkového infračerveného světla, které přichází od obou galaxií. Tým Dr. Elmegreenové si myslí, že centrální hvězdy v tomto hustém seskupení by mohly splynout v černou díru.

Dr. Debra Elmegreenová, prof. astronomie (Physics & Astronomy Dept., Vassar College in Poughkeepsie, N.Y.)

Snímky galaxií ve viditelné světle ukázaly hvězdy umístěné uvnitř korálků, ale samotné korálky nejsou pozorovatelné. Na těchto fotografiích galaxie spíše připomínají oči sovy, lemované "chmýřím".

NGC 2207 a IC 2163 se nachází ve vzdálenosti 140 miliónů sv.l., v souhvězdí Velkého psa (Canis Major, CMa). Jejich „maškarní ples“ se blíží k závěru, protože ke splynutí galaxií by mělo dojít asi za 500 miliónů let.

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news-print.cfm?release=2006-065
http://sscws1.ipac.caltech.edu/Imagegallery/image.php?image_name=ssc2006-11a