Pääbo zahájil své tažení za jadernou DNA neandrtálců před dvěma roky, kdy prověřil 60 muzejních exponátů a hledal mezi nimi ty, v kterých měla jaderná DNA šanci na přežití. Té je v lidském těle neskonale méně než DNA z mitochondrií. Každá buňka obsahuje dva výtisky jaderné DNA a tisíce mitochondrií, z nichž každá nese pět sad své vlastní DNA.
Nakonec našel švédský genetik působící v Lipsku dva exempláře, z kterých mohl DNA izolovat. Největší úspěch slavil s ostatky nalezenými v chorvatské jeskyni Cindina. Výsledky svého počinu oznámil 12. května na mezinárodním genetickém sympoziu v USA. Z kostí muže starých 45 000 let izoloval asi milion písmen genetického kódu, tedy asi 0,03% celého genomu.
První analýzy dokazují, že se mužský pohlavní chromozom Y neandrtálců výrazně lišil od chromozomu člověka rozumného i šimpanze, což naznačuje, že ke křížení mezi neandrtálcem a člověkem druhu Homo sapiens docházelo asi jen vzácně – pokud vůbec. Alespoň v případě „novějších“ neandrtálců, kteří zmizeli zhruba před 25 000 roky. Neandrtálci osídlili Evropu před 300 000 roky. Osamostatnění neandrtálské vývojové větve v této době potvrdily i analýzy DNA, které udávají rozchod předků neandrtálců a lidí Homo sapiens v době před 315 000 roky. Vznik prvních lidí Homo sapiens se datuje do doby před 200 tisíci roky.
Pääbo se netají plány na přečtení mnohem rozsáhlejších úseků genomu neandrtálců. K tomu ale bude třeba najít mnohem zachovalejší fosílie.
Plánuje se také vytvoření databanky s daty o genomu neandrtálců, která by dovolila srovnávání DNA neandrtálců s DNA současného člověka případně s DNA pravěkého Homo sapiens, který žil ve stejné době jako neandrtálci.
Do deseti let by chtěli mít genetici přečteno deset neandrtálských genomů.
Pramen: Nature
Diskuze:
