Po léta se mezi obyvateli Arktidy tradovalo, že se občas vyskytne medvěd, který je křížencem grizzlyho (americké varianty medvěda hnědého) a medvěda ledního. Až donedávna to většina lidí považovala za loveckou latinu. Nyní ale eskymácký lovec Roger Kuptana ulovil zvíře, které neslo na ílé srsti hnědé skvrny, mělo dlouhé drápy na tlapách a na zádech „hrb“ typický pro grizzlyho. Jinak vypadalo jako „obyčejný“ lední medvěd. Analýzy DNA potvrdily, že jde o mezidruhového hybrida.
Křížení mezi medvědem ledním a medvědem hnědým bylo popsáno ze zajetí. Z volné přírody jsme však spolehlivé důkazy o hybridech neměli. Rozmnožovací sezóna obou druhů se časově překrývá, takže příležitost k páření zjevně existuje. Navíc jsou hybridi plodní. Představa, že mezidruhoví hybridi jsou automaticky neplodní chudáčci odsouzení k vymření, je mylná. To se potvrdilo i v případě jiných druhů. Grizzly a polární medvěd jsou si blízce příbuzní a jejich společný předek žil ještě před 250 tisíci roky.
Případ medvědího hybrida nabízí náměty k zajímavým úvahám. Globální oteplení vyhání lední medvědy z moře, protože ledy tají zjara velice brzy a na podzim se zamrzání zpožďuje. Naopak, grizzlyové prchají před vedry dále na sever a byli spatřeni v oblastech, kterým se dříve vyhýbali. Může tento fenomén přispět k častějšímu míšení obou druhů? A nesplynou nakonec v jedinou populaci. Případy, kdy se hybridi ukázali jako životaschopnější než výchozí druhy jsou z přírody známy. Stalo se to například u amerických a evropských raků. Také mezidruhovým hybridům některých Darwinových pěnkav z Galapág se vede nadmíru dobře a jsou plodnější než původní druhy.
Zajímavé jsou diskuse o tom, jak by se mělo hybridovi říkat. Osel se přimlouvá za označení „pizzly“ vzniklé hybridizací anglických názvů obou zvířecích druhů (polar bear – grizzly). Kanadské noviny píší nejen o „pizzlym“ ale také o „polargrizzovi“ nebo „grilárním medvědovi“.
Pramen: AP, AFP
Diskuze:
Zabit!!
-boc-,2006-12-21 15:20:37
ja taky pokazde, kdyz vidim neco zajimaveho a unikatniho, tak to preventivne zabiju...
...hlavne ze se ....
Jara,2006-05-15 20:17:44
...hlavne ze se tam PIZZLY nezkrizil s Brigitte Bardot, kdyz tam na severu bojovala za ubohe tulene.....Vas Jara Cimrman
Nabízí se otázka,
Vítězslav Novák,2006-05-12 18:33:16
jak je to tedy ve skutečnosti s těmi druhy - a jsou grizzly a lední medvěd skutečně příslušníky různých druhů a ne jen různými rasami téhož druhu? Chápu, že to může být kaciřská otázka, ale nesek´ se tenkrát Linné, případně nemělo by se něco udělat s definicí druhu?
Rozbory DNA už zamíchaly s leckterou představou...
Mezidruhove krizeni
Ladislav,2006-05-11 20:42:46
V clanku se uvadi, ze spolecny predek medveda hnedeho a ledniho zil pred 250 tisici lety, presto jsou ale oba razeny dokonce do runych rodu (Ursus a Thalarctos, nebo je to prekonana tradice?
Maji stejny pocet chromozomu?
Ostatne, nechteli byste casem publikovat nejaky prehlednejsi clanek o mezidruhovem krizeni obecne (predevsim obratlovci - Amniata) ? :))
Z hlediska plodnosti potomku, uspesnosti, atd.
Zda je stejnost v poctu chromozomu podminku (viz nize, opakovana popularni otazka ohledne krizence clovek x simpanz :))
o krížencoch
Martin,2006-05-11 21:51:54
O krížencoch veľkých mačiek sa podrobne píše na tejto stránke:/>
http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/index.html
Pokiaľ ide o krížencov človeka a šimpanza, tak okolo Vianoc 2005 bol na Spektre dokument "Opočlovek" o šimpanzovi Oliverovi, ktorý sa tak líšil od iných šimpanzov, že si ľudia mysleli, že to je kríženec človeka a šimpanza. Chodil zásadne vzpriamene, ťahal sa k ľuďom atď. Ale rozbor chromozómov ukázal, že mal nejako narušené počty, skrátka mal bunky s neustáleným počtom chromozómov, 47, aj normálny stav 48 a tak. Takže bol to netypický šimpanz. Vláčili ho po cirkusoch a nejaká Japonka sa dokonca od neho chcela nechať "napustiť", ale nekonalo sa...
Len toľko na túto tému...
križenie
Andrej,2006-05-11 09:22:55
Mňa by zaujimalo, či by to šlo aj medzi človekom a šimpanzom (aj keď ich spoločný predok je oveľa starší). To by bola väčšia sranda ;-).
kríženie
Martin,2006-05-11 07:28:29
Dosť často čítam názory, že príroda sa bráni kríženiu. Podľa mňa to je totál blbosť, príroda nemá vedomie, ktorým by niečo mohla posudzovať (za predpokladu, že hypotéza Gaia je len hypotézou a nie reálnym faktom). Prírode je jedno, či sa niečo skríži alebo nie, prípadná menšia životaschopnosť alebo neplodnosť krížencov je spôsobená génovou nevyváženosťou, a to nemá s "obranou" nič spoločné.
Takisto by sa totiž mohlo povedať, že príroda sa bráni "skríženiu" muža s určitým Rh-faktorom a ženy s iným Rh-faktorom, lebo ich dieťa má novorodeneckú žltačku a hrozí mu smrť. A to je už totálna blbosť.
Asi takhle
Robert,2006-05-11 09:37:40
Za predpokladu, ze je krizenec mene zivotaschopny nebo dokonce neplodny ci primo nezivotaschopny (coz v drtive vetsine pripadu byva pravda), je jeho "tvorba" bohapustym plytvanim energie spojene s vyhledanim partnera, parenim, vyzivou a dalsimi vecmi. Cili jedinci, kteri jsou schopni jednoznacne odlisit partnera vlastniho druhu od tech ostatnich, jsou silne pozitivne selektovani, protoze vkladaji svou energii do potomku, kteri pak uspesne prenasi jejich geny do dalsich generaci. Cili obranu proti mezidruhovemu krizeni nevytvari zadna Gaia svym vedomim, ale jednoducha a ucinna selekce. Proto se napriklad ruzne druhy zivocichu, ktere clovek jen stezi (nebo vubec, ale to tezko nekdo prokaze;-)) rozezna, navzajem poznaji naprosto presne (tedy alespon v "prirozenych" podminkach). Jedinci, kteri toho schopni nejsou, plytvaji energii, kterou mohli vytvorit na tvorbu vitalnejsiho potomstva.
...
Martin,2006-05-11 19:11:25
Matka Príroda vždy pracuje s obrovskou nadprodukciou, stačí porovnať, koľko živočíchov sa narodí a koľko sa ich dožije dospelosti. To isté platí aj pre rastliny. Často tvoria milióny semien, ktoré síce vyklíčia, ale v podraste dospelých nemajú šancu. Plytvanie je zjavne prirodzená vlastnosť živých organizmov.
plytvani
Robert,2006-05-12 12:48:15
To si trochu pletete, zbytecne neplytva zadny organismus (ty co plytvali, uz tu jednoduse nejsou). Kazdy jedinec dela, vsechno pro to, aby se dospelosti (a dalsiho rozmnozovani) dozilo co nejvice jeho potomku a zaroven, aby byli co "nejkvalitnejsi". A nekdo proste vsadi spise na kvantitu a jiny na kvalitu, ale nikdy nejde vsadit na oboje najednou, castejsi jsou ruzne kompromisy. Doporucuji precist cokoliv o evolucni biologii, ekologickych strategiich nebo prirozenem vyberu.
PS: Matka Priroda, jakozto vymysl, muze tezko necim plytvat...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
