Ať už je člověk alergik, zahrádkář nebo co jiného, uvítal by prostě možnost s trávou něco provést. Možnosti tu jsou – třeba GMO tráva, pro alergiky neškodná (něco málo zde a zde ). A nebo opravdová novinka, hypotetická tráva upravená tak, že je věčně zelená, od určité chvíle neroste dále do výšky a nemusí se s ní provádět nic dalšího. To působí sympaticky, na jaře asi taková rostlinka prostě vzklíčí, na zimu se schová, mezitím se zelená a neobtěžuje.
Vědci z Salk Institute"s Plant Biology Laboratory zkoumali biochemické dráhy, které jsou odpovědné za regulaci růstu rostlin. Odhalili významnou roli steroidních hormonů (brassinosteroidů), které kromě výšky rostliny souvisejí i s jejím stárnutím, respektive s délkou života. Mechanismus všech těchto regulací je obdobný – brassinosteroidy fungují jako regulátory růstu buněk. Příslušná regulační dráha má být mimochodem evolučně pěkně stará, protože (byť v jiné podobě) existuje i u živočichů.
Výzkum nebyl ovšem primárně orientován na ukáznění trávy, leč na zvýšení výnosů v zemědělství. Zatímco u trávy bychom se soustředili na snížení koncentrace brassinosteroidů, třeba u rýže by byl žádoucí zásah opačný. Respektive kdo ví, menší rostlinky by zase na poli mohly dosáhnout větší hustoty, chce to si prostě dále trochu pohrát a zkoumat to.
A také zjistit, jak koncentraci steroidu měnit (v zásadě buď genetickou modifikací, nebo nějakým externím zásahem).
Regulace růstu rostlin se ovšem může uplatnit i jinde, třeba v zahradnictví (různé plazivé keře apod.) nebo lesnictví. Navíc jsou všechny tyhle věci různě propojené, kdybychom třeba ve městech dokázali omezit růst trávy (a její spotřebu vody), mohl by zde naopak snáze vyrůst souvislý porost stromů. Nakonec by se takhle mohlo více stromů uchytit i v savanovitých porostech a třeba omezit rozšiřování pouští.
Zdroj: Howard Hughes Medical Institute a další
Diskuze:
