Zvětšit obrázek

Aspirin, který patří k nejstarším známým lékům, nás nepřestává překvapovat stále novými blahodárnými účinky.

Historie účinné látky aspirinu, která má svůj původ v listech a kůře některých rostlin, například vrby, kladou  někteří historikové  až do pátého století před Kristem. Tyto znalosti o léčivých účincích při horečce a bolestech byly zapomenuty společně s úmrtím Řeka Hippokrata (460-377 let před Kristem).  Znovuobjevení léčebných účinků kyseliny salicylové se přičítá anglikánskému knězi a je datováno rokem 1758. K poznání  látky, která je za léčivé účinky vrby odpovědná, se ale vědci dostali až v roce 1820. Tehdy došlo k izolaci látky salicin - předchůdce dnešní bohaté rodiny salicylátů, ke které patří i náš aspirin.

Zvětšit obrázek

O léčivých účincích "aspirinu" psal již Hippokrat.

Léčba salicinem ale s sebou přinášela žaludeční nevolnosti a zvracení. Mnoho badatelů se snažilo zmírnit nepříznivý účinek neutralizací kyseliny alkáliemi. Podařilo se to až chemikovi jménem Charles Frederic Gerhardt. Přidal acetyl chlorid k salicylátu sodnému a svůj  postup publikoval v roce 1853.

Aspirin tedy patří k nejstarším lékům. Někteří jej berou, aby se zbavili bolení hlavy, jiní, aby snížili riziko artritidy – zánětlivého onemocnění kloubů. Hodně je i těch, kteří aspirin berou proto, že snižuje srážlivost krve a aby jim pomohl od rizika infarktu myokardu. Ženy aspirin zachraňuje od hrozícího úmrtí v důsledku poruchy zvané preeclampsia v době jejich pregnance. Nedávno jsme na Oslu například psali o tom, jak Angličané u něj objevili dokonce protirakovinný efekt, který ochrání ty, jimž špatně funguje svěrač mezi žaludkem a jícnem, což se projevuje častým pálením žáhy. Mohlo by se zdát, že už na účincích aspirinu je všechno vyzkoumáno, a že už nás nemůže ničím překvapit. Opak je pravdou.

Zvětšit obrázek

Nemocnice čínských ozbrojených sil Chengdu. Zde probíhala část pokusů na pacientech léčených gentamycinem.

Vědci z Michigenské university se svými čínskými kolegy nyní zveřejnili informaci, že aspirin může zabránit u celé řady lidí ztrátě sluchu. Jde o výsledek pokusů, které se dělaly v Číně na pacientech, kteří byli léčeni gentamicinem. Gentamicin je jedno z nejpoužívanějších aminoglykosidových antibiotik. Pacienti, bylo jich v pokusu 195, dostávali antibiotikum intravenózně dvakrát denně v dávce 80 – 160 miligramů. Léčení trvalo v průměru 5 – 7 dnů. Zhruba polovina z nich (89 pacientů) dostávala spolu s antibiotikem ještě aspirin.  Zbytek (106 pacientů) dostával místo aspirinu jen placebo. Výsledek pokusu byl překvapující. Ztrátu sluchu ve skupině, která dostávala placebo utrpělo 13% pacientů, zatímco ve skupině těch, kteří navíc dostávali aspirin, jen 3%. Podání aspirinu vedlo k tomu, že u antibiotikem léčených pacientů poklesl počet případů ztráty sluchu o 75%. 

Profesor biochemie Jochen Schacht z University of Michigan’s Kresge Hearing Research Institute. Vedoucí osobnost, která se zasadila o klinické ověření nových účinků aspirinu.

Výsledky studie považují její autoři za natolik přesvědčivé, že apelují na lékařskou komunitu celého světa s doporučením, aby při léčbě aminoglykosidovými antibiotiky,  pokud tomu neodporuje jiná komplikace, jako třeba žaludeční vředy, pro které je podávání aspirinu kontraindikací pro jeho efekt snižující srážlivost krve, vzali u svých pacientů nově objevenéúčinky aspirinu v úvahu. Mohli by tak u mnoha osob minimalizovat riziko ztráty sluchu.

Pokusy na Číňanech nebyly dělány jen tak z plezíru. předcházely jim obdobné laboratorní pokusy na myších. I na těch se léčebný efekt aspirinu projevil.

Zvětšit obrázek

Ovšem pozor, než si začnete aspirin sami ordinovat, poraďte se s lékařem. Máte-li například poruchu srážlivosti krve, můžete si přivodit i takovéto podlitiny.

V literatuře se uvádí, že ke ztrátě sluchu po léčbě antibiotiky na bázi  aminoglykosidů dochází v 8% případů.  Celkový počet postižených bude největší zvláště v rozvojových zemích, kde je toto antibiotikum pro svojí láci hojně používáno. Při jisté dávce cynismu lze říci, že ode dneška je výroba zdravých, ale hluchých nešťasníků, zbytečná. Informovanému nemocničnímu personálu stačí  k nápravě pár gramů toho nejběžnějšího a zřejmě i jednoho z nejlevnějších léků na zemi.   

Dosud neexistovala žádná běžná léčba, která by v případě vedlejšího účinku antibiotik byla schopna vzniku hluchoty zabránit. Spolupráce amerických a čínských vědců trvá v tomto případě již od roku 1999. Je nutná, protože gentamycin se v USA nepoužívá. Získaným výsledkům je možné důvěřovat, protože v Číně se na projektu účastnila prestižní Čtvrtá vojenská universita v Xi’an. Po získání nutných povolení k zahájení klinických zkoušek probíhaly  pokusy s dvojitými kontrolními skupinami. Vedle zmíněné kliniky se sledování pacientů provádělo i v nemocnici vzdušných  sil Chengdu. Pokusy trvaly čtyři roky a zahrnovaly pacienty ve věku od 18 do 65 let. V pokusu byly jako postižené osoby brány v úvahu jen ty osoby, jejichž sluch po léčbě antibiotiky poklesl nejméně o 15 decibelů v obou ze sledovaných frekvencí: 6 a 8 kHz. Z dřívějších pozorování je totiž známo, že ke ztrátě citlivosti ucha v uvedených frekvencích dochází nejdříve.

Snad jen pro úplnost zbývá dodat, že pokud se k léčbě gentamicinem připojí zmíněný aspirin, účinnost antibiotika to nesníží. 

Prameny:

New England Journal of Medicine, Volume 354, Issue 17: April 27, 2006.
http://www.bloodmed.com