V půdě vypadají vlákna houby Blastomyces dermatitidis úplně neškodně. Je to však zdání, které klame. Jakmile vdechne její spory člověk či jiný savec, změní se houba k nepoznání. Z vláken vzniknou okrouhlé kvasinky a z hodného „houbového doktora Jekylla“ se rázem stane „zlý kvasinkový pan Hyde“.
V kvasinkové formě se houba Blastomyces dermatitidis lepí na buňky v nitru plic, vzdoruje útokům imunitní obrany a vyvolává závažná onemocnění.
V přírodě najdeme více než 100 tisíc různých druhů hub. Schopnost proměny z Jekylla na Hydea odhalili mikrobiologové u šesti. Přesto představují „houby dvou tváří“ závažný problém. Jen v USA se každoročně některou z nich nakazí milion lidí.
Houba může v těle oběti nepozorovaně přežívat po celé roky. Probudí se, když zavětří příležitost, například při náhlém oslabení imunitní obrany svého nedobrovolného hostitele. Pak tvrdě zaútočí a dokáže i zabít. Ne nadarmo počítali s „jekyllovskou“ houbou Coccidoides immitis vojáci při výrobě biologických zbraní hromadného ničení.
Mechanismus, kterým se mění neškodná vláknitá půdní houba na okrouhlé kvasinky napadající plíce, zůstával pro mikrobiology záhadou. Na kloub mu přišla zcela nedávno trojice amerických mikrobiologů vedených Brucem Kleinem z University of Wisconsin v Madisonu. Vědci otestovali více než 15 tisíc mutantů houby Blastomyces dermatitidis a nakonec narazili na houby, které se neuměly přizpůsobit savčímu tělu. Na vině bylo poškození jediného genu, který Bruceův tým pojmenoval DRK1.
Molekula enzymu vyráběného podle tohoto genu vyčnívá z buňky ven a slouží „jekyllovským“ houbám jako tepelné čidlo. Když se houba přestoupí z chladné půdy do savčího těla, ocitne se v prostředí s teplotou kolem 37°C. Tento neklamný signál ke změně životního stylu zachytí enzym vyráběným podle genu DRK1. Jako klíček v zapalovací skříňce automobilu uvede do chodu všechna buněčná „zařízení“, jež jsou potřebná k proměně vláknité půdní houby v choroboplodnou kvasinku. Potvrdily to i pokusy na myších.
Houba Blastomyces dermatitidis zbavená genu DRK1 byla v laboratorních pokusech prakticky bezzubá a nedokázala u hlodavců vyvolat závažnější onemocnění.
Stejný gen pomáhá k proměně v kvasinkového „zlého pana Hydea“ i zbylým pěti „houbám dvou tváří“. Mikrobiologové jej našli dokonce u některých bakterií schopných vyvolat závažná onemocnění. Enzym, který podle instrukce genu DRK1 vzniká, by proto mohl být jednou z klíčových položek výbavy mnoha choroboplodných mikroorganismů.
Bruce Klein doufá, že se enzym ukáže jako vhodný cíl pro léky, jež by zabíraly proti širokému spektru chorob vyvolaných plísněmi a kvasinkami. Americký mikrobiolog doufá, že se proti enzymu podaří vyrobit vakcínu, které by před onemocněním chránily. Šestice „jekyllovských“ hub se vyskytuje po celém světě a představuje reálné riziko pro všechny, kdo s nimi přijdou do styku. Při vojenských manévrech na jihozápadě USA, kde je půda promořená houbou Blastomyces dermatitidis, se nakazila houbou plná třetina vojáků. Každý čtvrtý infikovaný onemocněl zápalem plic.
Pramen: Science
Diskuze:
