Zvětšit obrázek

Virus ptačí chřipky se otužuje vůči vysokým teplotám. Zároveň se stává odolnější při pobytu ve vodě.

Virus H5N1 uskutečnil svůj legendární „přímý přeskok“ z drůbeže na člověka v roce 1997 v Hongkongu a zabil při té příležitosti šest lidí.

Přední australský virolog Kennedy Shortridge, který jako první odhalil virus H5N1 u hongkongských obětí v roce 1997, je přesvědčen, že by Asijci měli začít jíst něco jiného než drůbež a tu by měli chovat v úplně jiných hygienických podmínkách. Pak by rizika vzniku chřipkových pandemií výrazně klesla. Zatím je jeho volání hlasem volajícím v poušti.

Tehdy vydržel v teplotě 37°C naživu dva dny. Testy s dnešními variantami viru odhalily, že virus získal na odolnosti a vydrží za stejných teplot až jeden týden.

Za pokojové teploty a dostatečné vlhkosti pro něj není týdenní přežívání nic neobvyklého. Zároveň stoupá schopnost virů přežívat ve vodě, což s sebou nese zvýšené riziko nákazy z vodních zdrojů kontaminovaných nakaženou drůbeží nebo volně žijícím ptactvem.

Výskyt kmenů odolných k vysokým teplotám byl zaznamenán ve Vietnamu, Indonésii a Číně už v roce 2004. Zatím není jasné, zda se do dalších částí světa (a tudíž i k nám) rozšířily právě tyto odolné kmeny.

 
Přenos kachnami a dalším vodním ptactvem nedává epidemiologům spát. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že je třeba změnit poměry v jihovýchodní Asii, kde je vodní drůbež základním zdrojem živočišných bílkovin.