Zvětšit obrázek

Mozaika dosud nejostřejších snímků galaxie M82, která byla zveřejněna u příležitosti 16. narozenin dalekohledu. Kredit - NASA, ESA, and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Hubble Space Telescope (HST) byl do vesmíru vypuštěn 24. dubna 1990 z paluby raketoplánu Discovery. Po překonání počátečních potíží se z něj stal doslova klenot se širokým rozsahem objevů, které sahají od zrodu a vývoje kosmických objektů až po určení stáří vesmíru a rychlosti jeho rozpínání. Od vynálezu dalekohledu před zhruba čtyřmi stoletími žádný jiný přístroj nepřispěl tak významnou měrou k poznání vesmíru, neposunul hranice našich znalostí o vesmíru a ani nezaplnil tolik stránek odborných i populárních časopisů a knih jako právě HST. „Byla by to skutečně obrovská ztráta pro celé lidstvo, kdybychom se nemohli dělit o ohromné množství objevů, které Hubble přinesl,“ zdůrazňuje význam dalekohledu Preston Burch, jeho programový manažer z NASA Goddard Space Flight Center.

Vytrvalost dalekohledu v pořizování nových a nových dat je ve velké míře dána schopností jej v pravidelných intervalech udržovat, opravovat a modernizovat. Zatím čtyřikrát ve své historii byl dalekohled navštíven některým z raketoplánů, aby astronauté mohli prodloužit jeho životnost. Však také většina z přístrojů ani systémů dalekohledu není původní. V současné době se chystá pátá servisní výprava. Její start ovšem závisí na úspěšném návratu raketoplánu do služby. Pokud se ukáže, že mohou létat do vesmíru bezpečně, bude výprava k HST schválena.

Zvětšit obrázek

Detailní pohledy na aktivní oblasti v galaxii M82. Kredit - NASA, ESA, and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Dalekohled své opraváře přitom netrpělivě „očekává“. Životnost jeho setrvačníků, které jsou nezbytné pro přesné zaměření dalekohledu, se blíží ke konci. Doposud selhaly dva z celkového počtu šesti setrvačníků. Až donedávna dalekohled potřeboval pro provoz alespoň trojici těchto zařízení. V loňském roce byl ale uveden do režimu, kdy využívá jen dvou setrvačníků a další dva zůstávají v záloze. Podle odhadů se tím očekávaná životnost dalekohledu prodloužila o dalších osm měsíců, což je zhruba do poloviny roku 2008. Úsilí vědců a konstruktérů tím ale nekončí. V současné době vyvíjejí postup, který umožní dalekohled správně namířit s pomocí pouhého jednoho setrvačníku. To by znamenalo prodloužení použitelnosti dalekohledu až do roku 2009.

Setrvačníky ovšem nejsou jediným limitujícím faktorem. A dokonce i po selhání všech z nich by dalekohled byl „živý“ a opravitelný. Což ale není případ baterií, které jsou stále ještě původní. Baterie zajišťují přísun elektrické energie v době, kdy je dalekohled v zemském stínu. Pokud by selhaly, HST by se dostal do stavu klinické smrti. Odhady ale hovoří o tom, že by nikl-vodíkové baterie měly vydržet až do roku 2010.

Zvětšit obrázek

Snímek ukazuje trojici navzájem blízkých galaxií. Rozsah snímku HST je znázorněn bílým rámečkem. Kredit - Digitized Sky Survey

Pokud se v roce 2008 uskuteční zvažovaná servisní výprava, budou mít astronauté za úkol vyměnit právě setrvačníky a baterie dalekohledu a rovněž jeden ze tři jemných navigačních senzorů, který je už také nefunkční. Už nyní jsou připraveny dva nové přístroje – Cosmic Origins Spectrograph a Wide Field Camera 3 – který by rovněž mohly být k dalekohledu připojeny. V úvahu přichází také pokus o opravu přístroje Space Telescope Imaging Spectrograph, jež je nefunkční od roku 2004.

Nově zveřejněné snímky zachycují galaxii M82, kterou nalezneme v souhvězdí Velké medvědice. Ve skutečnosti je od nás vzdálena 12 miliónů světelných roků. Její tvar naznačuje, že zhruba před 500 milióny lety prodělala kolizi s velkou blízkou galaxií M81.

Zvětšit obrázek

Hubble Space Telescope spojený s raketoplánem Discovery během servisní výpravy v prosinci 1999. Kredit - NASA

Jedním z důsledků této galaktické interakce je zřejmě i extrémní tempo tvorby nových hvězd v galaxii. Prezentovaná mozaika snímků byla získána ve čtyřech barevných filtrech ve viditelném a infračerveném záření.

Data ukazují, že nové hvězdy vznikají v M82 až desetkrát rychleji než hvězdy v naší Galaxii. Nové hvězdy vysílají intenzivní záření ale také proud nabitých částic, které vytvářejí hvězdný vítr. Kombinací větrů proudících z jednotlivých hvězd vzniká „supervítr“, který intenzivně ovlivňuje hmotu v okolí. Mezihvězdný plyn je stlačen, což vede ke vzniku dalších a dalších hvězd.  Toto tempo zrodu hvězd nemůže galaxie M82 udržet po příliš dlouhou dobu. Postupem času bude materiál pro nové hvězdy vyčerpán a tyto postupně přestanou vznikat. Astronomové odhadují, že současné „ďábelské“ tempo pomine za několik desítek miliónů let.

Mladé hvězdy se soustředí ve hvězdokupách, které je možno rozlišit právě jenom díky unikátní rozlišovací schopnosti kosmického dalekohledu.

Zdroje:
NASA / ESA Press release
Space Telescope Science Institute
NewScientist.com