Zvětšit obrázek

Hmyz nectí univerzálnost genetického kódu. Alespoň v mitochodnriích a v případě tripletu AGG.

Za univerzálností genetického kódu se skrývá skutečnost, že jedna a ta samá trojice písmen genetického kódu (triplet) v molekule ribonukleové kyseliny (RNA) určuje zařazení stále stejné aminokyseliny do syntetizovaného bílkovinného řetězce.

Federico Abascal, Universita Vigo, Španělsko

A je jedno, čí RNA to je. Zda patří střevní bakterii Escherichia coli, hrachu nebo velrybě. Když se v RNA objeví trojice „písmen“ UAC, pak to znamená, že se do bílkoviny zařadí tyrosin.

A nebo ne?
Sem tam vědci narazili na nějakou výjimku. Například někteří hlísti měli v mitochondriích triplety, které „překládali“ jinak, než bývá zvykem. Nejnovější analýzy dědičné informace z mitochondrií více než šesti stovek živočišných druhů odhalily, že členovci – tedy šestinohá hmyzí žoužel a spolu s ní i osminohé příbuzenstvo pavouků – univerzálnost genetického kódu rovněž nectí. Zatímco všichni slušní tvorové používají triplet AGC pro zařazení serinu, členovci strkají na toto místo lysin.

Zvětšit obrázek

 Pavouci a jejich příbuzenstvo jsou na tom podobně jako hmyz. I v jejich případě platí, že AGG = lysin.

O objev se přičinil tým vedený španělským bioinformatikem Federicem Abascalem z university ve Vigu. Výsledky zveřejnil prestižní PLoS Biology.
Podle Abascala je skoro jisté, že další tvorové budou mít z univerzálnosti genetického kódu další výjimky.

Pramen:

PLoS Biology