Letošní rok slaví kulaté výročí jaderná havárie v Černobylu. 26. dubna 1986 způsobily výrobní vady na technice a především chaotická obsluha černobylského reaktoru vedená nomenklaturním idiotem Djatovem, spektakulární explozi. Z nezvládnutého testu nouzového provozu turbíny reaktoru čtvrtého bloku se stala dosud největší nevojenská jaderná událost.
Média v uplynulém týdnu důkladně promasírovala veřejné mínění, přičemž nenechala nikoho na pochybách o černobylských hrůzách. Sugestivní popisy sledu zdánlivě nemožných událostí vedoucí k výbuchu doprovázely tragická líčení osudů postižených aktérů, hyenismu tamějších úřadů a apokalyptické lamentace nad jadernou energetikou.
Průměrně pozorný konzument zpráv si nemohl nevšimnout jistých nesrovnalostí v odhadech počtu obětí černobylské havárie. Loňská oficiální zpráva OSN uvádí cca 50 přímých obětí a zároveň celkem zhruba 4000 minulých i budoucích obětí onkologických onemocnění vzniklých v důsledku ozáření. Naproti tomu odhady Greenpeace a některých vědeckých týmů hovoří o stovkách tisíců obětí jen v Bělorusku. Tenhle rozpor je tak do očí bijící, že odkazuje ze všeho nejvíc na válečnou propagandu soupeřících stran nějakého konfliktu. Zvláště Greenpeace by podle všeho nejraději na Ćernobyl svedli veškerá úmrtí v Bělorusku a na Ukrajině od komunistické revoluce.
Poněkud stranou oficiálního nářku, nad strašlivými důsledky jaderných havárií, zůstaly pozoruhodné zprávy o stavu přírody v okolí Černobylské elektrárny. Měsíc po explozi sovětské úřady vystěhovaly oblast o průměru zhruba 30 kilometrů. Své domovy tehdy muselo opustit přibližně 116 000 obyvatel. Jak se zdá, všichni tak nějak čekali, že se „Černobylská zóna“ kolem sarkofágu s reaktorem promění v postkatastrofické pustiny hodné dalšího dílu Mad Maxe. Podle představ nepochybně inspirovaných úžasnou knihou bratří Strugackých „Piknik u cesty“ měla vzniknout mlčenlivá krajina otrávená radioaktivními izotopy, jenž by se stala památníkem špatného zacházení s jadernou energií.
V bezprostředním okolí reaktoru na pár čtverečních kilometrech vskutku pomřelo vše živé. Borový les uschl, umírala i zvířata. BBC to tam vtipně pojmenovala Red Forest a ještě dnes je tu radioaktivita 50 000 krát vyšší než běžné pozadí. Pak se ale zvolna stalo něco zvláštního. Proti všem očekáváním, mnohdy usilovným, aby jaderná energie mohla být navěky zavržena jako technologie smrti se Černobylská zóna změnila v naprosto unikátní přírodní park oplývající životem, doslova v orgie biodiverzity. Zóna je pochopitelně stále radioaktivní. Jednotlivé zlé izotopy se postupně spořádaně rozpadají dle svých rozpadových řad, potrvá to ale ještě dlouho. Vtip je v tom, že radioaktivita vadí v podstatě jenom lidem. Máme možná přerostlé mozky a hrajeme počítačové hry, ale pokud jde o odolnost vůči rakovinnému bujení, jsme na tom prachbídně. Už se ví, že jsme během naší vlastní evoluce z různých důvodů přišli o některé mocné molekulární nástroje boje proti vzbouřeným buňkám vlastního těla.
V Černobylu je radioaktivní všechno. Houby, zvířata, rostliny. A kupodivu jim to nevadí.
Dnes kolem Černobylu žije 66 různých druhů savců. Najdete tu například 7 000 divokých prasat, 600 vlků, 3 000 jelenů, 1 500 bobrů, 1 200 lišek, 15 rysů a několik tisíc losů. Žije tu rovněž 280 druhů ptáků, mnohdy velmi cenných, hnízdí tu například jeřábi, čápi černí, orlovci říční nebo orli mořští. V kulturní krajině pomezí Ukrajiny a Běloruska něco nevídaného. Dobrou kondici černobylské přírody potvrzují i některé studie, kterým se přes úpornou snahu nepodařilo prokázat drastický nárůst mutací u různých organismů.
Navzdory nepochybné lidské tragédii, která postihla především Bělorusko a Ukrajinu, vzniká kolem Černobylu jedna z nejcennějších evropských přírodních enkláv. Lze dokonce uvažovat o tom, že by se při jistých investicí do ochrany budoucích turistů mohl Černobylský přírodní park stát nečekaným, ale rozhodně vítaným zdrojem finančních prostředků pro celý region.
Vývoj černobylské přírody poskytuje zajímavá poučení. Například je zřejmé, že bychom měli přinejmenším korigovat svůj názor na důsledky jaderných nehod. Zároveň je zjevné, že trvalá lidská přítomnost má na krajinu vlastně mnohem závažnější vliv, než brutální radioaktivita. Těžko říct, jak to vlastně interpretovat a morálně klasifikovat. Každopádně se můžeme radovat z rychlé změny dosud ultracivilizované krajiny na ucházející divočinu. Bude také vysoce zajímavé pozorovat zelené hnutí, jak se srovná s tím, že dosud nejefektivnější známý ochranářský management vytvářející komplexní nádhernou přírodu, spočívá v explozi jaderného reaktoru.
Pramen:
Steve Conner, Independent; Wikipedia
Bakterie mohou „čistit“ půdu zamořenou radioaktivitou
Autor: Josef Pazdera (08.04.2006)
Diskuze:
Odolnost vůči radioaktivitě je rozdílná
Jaroslav Štemberk,2006-05-08 16:57:19
Nezapomínejmě, že odolnost vůči radioaktivitě je rozdílná nejen mezi druhy, ale i v rámci jednoho druhu. Proto předpokládám, že v okolí Černobylu, kde v důsledku nezasahování člověka funguje čistě přírodní výběr, odolní jedinci v pohodě přežívají, kdežto jedinci s menší odolností onemocní a padnou za oběť predátorům. Lze předpokládat, že se tam vytvoří populace se zvýšenou odolností vůči radioaktivitě. Už proto by tento ekosystém stál za zvýšenou ochranu, aby byl jakousi "Archou Noemovou" pro případ globální nukleární katastrofy.
človek je len zmutovana opica
Mahe,2006-05-05 16:10:05
Keďže čierného humoru tu už bolo viac, tak prispejem aj ja svojou kacírskou myšlienkou do pléne:
Pramatka LUCY pochádzala niekde z rovníkovej Afriky, niekde v tých končinách objavili aj prvý prírodný reaktor v OKLO. Nemohlo to byť nakoniec tak, že keď Matka Príroda vo voľnom čase robila pokusy s uránom, tak sa jej tam prišmietol nejaký zvedavý opičíak, ktorý to schytal na plnú dávku, postavil sa na zadné a vydal do sveta ??? Medzi opicami sa dodnes traduje, že ten "holý opičiak" má chorobu z ožiarenia a je to dedičné. :-)
nebyl
Standa,2006-05-05 21:19:54
Nebyl. Reaktor běžel v dnešním Gabunu, více než miliardu let před tím. Tenkrát byly jediným viditelným projevem života na Zemi barevné povlaky na kamenech.
plus minus miliarda hore dole
Mahe,2006-05-06 07:59:09
Dík za technické aj časové nezrovnalosti v mojej úvahe.
Ale ako scenar pre nejaky SCI-FI film by sa to dalo použiť, či nie ? :-)
špatné sci-fi...
Standa,2006-05-06 21:40:43
Jen ve špatné sci-fi vznikají po radioaktivním ozáření nebezpečné příšery.
V dobách vzniku Sluneční soustavy byla Země mnohem divočejším místem, nejen co do radioaktivity, a přesto si Země na vznik mnohobuněčných organismů počkala skoro celé čtyři miliardy let.
ještě k černému humoru
stan,2006-05-09 11:26:48
jak je to s tím poločasem rozpadu, okolo toho chodí všichni jako kolem horké kaše.
Pokud platí poločas rozpadu, tak před dvojnásobnou dobou zde z konkrétního prvku bylo dvojnásobné záření. V případě plutonia budiž, pár set tisíc let sem či tam ale co uran?
A nakonec, když uvažujeme v řádech desítek milionů let, tak i to plutonium je důležitý.
Jaký bylo vlastně radioaktivní pozadí před jedním milionem let? A před 65 miliony let, kdy vyhynuli dinosauři?
Uran má poločas rozpadu cca 3,5 miliardy let
Šerlok Homeless,2006-05-31 15:41:12
takže před 3,5 miliardami let ho bylo dvakrát více. bylo tudíž dvakrát více záření pocházející z jeho rozpadu a z rozpadu produktů tohoto rozpadu, než dejme tomu před zahájením důlní činnosti. Možná, že více než dvakrát, protože uran je těžký prvek a během věků je litosféra ochuzována nejen jeho rozpadem, ale také jeho putováním ke středu Země (v litosféře zůstávají spíš lehčí prvky).
Druhý zdroj radioaktivních prvků - kosmické záření - zůstává +/- beze změny.
Další radioaktivní
Poznámka k BL
Ivan,2006-05-04 15:26:59
Britské listy se mně jeví jako jeden z mála zdrojů, kde si dávají práci s odkazy na originální prameny (a neuvádějí odkazy kruhem, kdy pro propagandistickou podporu se uvádí odkaz opět na propagandistický materiál): Stejně tak jsou mně sympatičtí svou snahou o nestrannou informovanost.
Důvěra? A vy věříte jim?...
Špajda,2006-05-01 18:16:16
Na ten článek v Blistech mě upozornil jeden někdo další, když jsem mu říkal o svém problému. Četl jsem i daší články o tom, co je v GP běžné (ničení pokusných polí atd) všechno nemusí být pravda, ale i kdyby jen polovina z toho...
ANO, ochranář se nerovná greenpeace, ale spousta lidí to neví... Když se zeptáte průměrného člověka, tak má názor shodný s těmito zelenými. Ne proto, že by měli pravdu ONI, ale proto, že jsou nejvíce slyšet a zbytek pravdy jaksi neprorazí.
Ach jo, omluvám se, že si tady řeším své komplexy z chabého pokusu s bojem z větrnými mlýny.
K článku: Mutace vznikají průběžně během celého života organismu (s větší dávkou mutagenu rychleji). Nemohlo by to být tak, že zvířata jsou "odolnější" protože žijí podstatně kratší dobu?
Radioaktivita provádí silnou selekci
Pavel Brož,2006-05-01 15:31:30
V posledním čísle Vesmíru (2006/4) je přeložen osmistránkový článek prof. Valerii I. Glazka a jeho ženy, s názvem "Genetické důsledky Černobylu". Prof. Glazko se zabývá genetikou živočichů a zkoumá také genetické změny související s ekologickými katastrofami včetně té Černobylské. Jádro jeho článku vyznívá v tom, že populace se umí radioaktivnímu zamoření přizpůsobit, ale za cenu citelné selekce v genofondu. Tak např. se oproti očekávání sice nezvyšuje frekvence mutantů, zato ale v prvních generacích v radioaktivním prostředí silně vzrůstá embryonální úmrtnost, která selektivně vyřazuje kombinace genů nepřizpůsobené pro radioaktivní zátěž. Výzkum byl prováděn jednak na hlodavcích odchycených v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny, jednak na skotu odchyceném poblíž.
U hlodavců se embryonální úmrtnost projevila v období předcházejícím zahnízdění embrya v děloze matky. Vznikla hypotéza, že pokud se zahnízdění podaří, narodí se normální hlodavec. U nezahnízděných embryí bylo pozorováno, že jde pravděpodobně o důsledek porušené synchronizace v rýhování oplozené vaječné buňky a mateřským organismem ovlivňovaným hormony. Opožďování buněčného dělení je už ze dřívějška známo v případech poškození genetického materiálu - logicky se nabízí odpověď, že mutanti se nerodí nikoliv proto, že by nedocházelo k poškození genetického materiálu, ale proto, že embrya s takovým materiálem nejsou vůbec schopna zahnízdění.
V případě skotu bylo dlouhodobě pozorováno 16 krav odchycených z postižené lokality (šlo o krávy narozené ještě před havárií). Těmto se narodilo 96 telat (0,93+-0,03 telete na krávu a rok), z toho 20 telat (21%) uhynulo do 3 měsíců věku. V další generaci (F1) bylo ze 36 krav 21 neplodných, 15 zbylých se narodila telata generace F2 (0,73+-0,06 telete na krávu a rok). 13 z nich uhynulo do 3 měsíců věku (26%). V generaci F2 se kravám narodilo během několika let 10 telat (0,94+-0,06 telete na krávu a rok, o úmrtnosti těchto už v článku zmínka není).
Bylo pozorováno narušení Mendelových zákonů při dědění některých genových kombinací - průkazné odchylky byly zjištěny u genů pro transferin, ceruloplazmin, receptor vitaminu D a pro purinnukleosidfosforylázu. Tedy některé genetické kombinace byly pro radioaktivní zátěž nevhodné a jedinci, kteří je nesli, se jednoduše nenarodili. Také byla zjištěna selekce proti vysoce specializovanému holštýnskému plemenu, přednostně se naopak rodili heterozygotní jedinci. V případě genu pro transferin se ukázalo, že se přednostně předává ze tří variant tohoto genu varianta charakteristická pro primitivnější, ale odolnější plemena, jako je např. původní šedý ukrajinský skot.
V případě hlodavců odchycených v černobylské uzavřené zóně bylo zjištěno postupné snižování mutantních buněk v jejich kostní dřeni s časem, ačkoliv radiace okolí zůstávala stále na vysoké úrovni, což bylo vysvětleno jako výsledek genetické selekce.
Jedna zajímavá, byť zdaleka neprokázaná hypotéza stojí za zmínku - podle ní selekce probíhají i proti nositelům vyšších intelektuálních schopností. Podklady pro ni jsou ale zatím slabé, argumentuje se např. tím, že hraboši si v zamořených prostředích staví primitivnější nory. Také je zde komplexní výzkum dánských vědců, který prý ukázal, že u dětí narodivších se po prvních výbuších atomových bomb v atmosféře v éře před zákazem těchto zkoušek se projevila snížená schopnost abstraktního myšlení (osobně jsem k výzkumům tohoto druhu sám krajně skeptický, protože pochybuji o tom, že se např. v Hirošimě a Nagasaki rodily větší měrou hloupé děti).
Závěr je každopádně ten, že populace se radioaktivnímu zamoření sice přizpůsobit dokážou, ovšem za cenu redukce genofondu. Přechodné generace přitom jsou postiženy ve zvýšené míře neplodností a vysokou embryonální úmrtností, obé jako důsledek velmi raného nepřežívání jedinců vybavených určitými genetickými kombinacemi, které jsou náchylnější k radiačnímu poškození. V dalších generacích neplodnost a embryonální úmrtnost klesají, ovšem jako důsledek toho, že díky předchozí selekci zůstanou pouze radiačně odolné genetické kombinace.
radioaktivita vadí v podstatě jenom lidem ???
stan,2006-04-30 17:37:21
No tohle tvrzení mi přijde trochu kách. Spíš bych to viděl tak, že při občasných návštěvách nebyly pozorovány výraznější odchylky od normálu, ale jak dlouho asi přežije kolouch s rozštěpem nebo liška bez nohy? U lidí jsou malformace snadno zdokumentovatelné, u zvířat ve volné přírodě už to tak jednoduché nebude.
Raj
alien07,2006-04-30 16:08:26
Clanok je velmi optimisticky. Po odchode cloveka zo sceny sa Zem do 20 rokov stane opat Rajom pre zivot. Snad az dovtedy kym ju nepohlti Slnko.
-
Zdenek,2006-05-01 11:23:42
A právě proto musíme pořádně makat, abysme do 5 miliard let úspěšně zdrhli - a to hodně daleko! Jenže s tím se začne až teprve až začne vliv Slunce citelně vadit a to už možná bude pozdě.
Jestli to ale zvládneme, tak nám ještě zvířata budou moct poděkovat, protože by se odsud těžko dostala bez rakety. (Nevěřím ve vynález lepšího pohonu.)
Re: vystěhování a ne výbuch...
edison,2006-04-30 11:03:20
- No jo, ale bez radioaktivity by se tam lidi zas nastěhovali a rozšíření vzácných populací by se nekonalo.
- Radioaktivita genetickou variabilitu naopak zvyšuje. Když jsou expozice příliž vysoké, je i variabilita příliš vysoká - U každého potomka se vyskytuje větší počet odlišností.
- Extrémem je pak situace, kdy je variabilita tak vysoká, že nezanedbatelné procento potomků vykazuje změny neslučitelné se životem. Tehdy teprve může dojít ke snížení variability v populaci a to v důsledku poklesu počtu jedinců.
Mihulkovi hry - (Ne)odolnost radioaktivitě a mozek
Petr H.,2006-04-30 10:31:55
Mne by zajímalo, zda-li existuje studie/teorie, která dává do vztahu onu ztrátu mechanismu korigujícího onkologické bujení a některé u lidí specificky zbytnělé znaky (kupř. mozek) v komparaci s dalšími zástupci hominini/nae?
Výchozí vtipem v článku naznačená spekulativní hypotéza by pak byla: v důsledku mutační ztráty "genů proti rakovině" (sic!), lidský předek získal možnost vytvořit hypertrofované kupř. frontální laloky ergo avšak ztratil část odolnosti proti rakovinovému bujení.
Mně však taková teze připadá přinejmenším divoká, jelikož regulace buněčného dělení musí být významně "hardwired", jelikož její aberantní funkce by pro organismus byla ASI rychle smrtící. Avšak trpí-li tím POUZE? člověk ... kdo ví?
-
Zdenek,2006-05-01 11:16:25
V nějakém článku tady bylo, že nějaká mutace zároveň zvýšila pohyblivost spermií a zvýšila i náchylnost k rakovině. A posléze 100% převládla.
vystěhování a ne výbuch...
Hitchee,2006-04-30 09:26:17
Kdepak výbuch, ale teprve následné vystěhování všech lidí i jejich aktivit z černobylské zóny na 20 let způsobil takovéto rozšíření vzácných populací. Negativem je snéžení genetické variability v důsledku expozici zvýšenému záření.
2 body:
C.L.G.,2006-04-30 08:35:35
1. vy tu docela rádi občas zopakujete 2x to samý, že jo?
2. rejpat do kreacionistů vás tu taky baví a to se mi líbí, ale doufám, že aspoň nadpoloviční část "ochranářů přírody" nejsou takoví blbečci, jak je tu v záchvatu lomborgismu poslední dobou kreslíte - ne každej je prostě ekoterorista a poblouzněnec
a vlastně ještě za třetí:
3. život zase dokázal, že hravě překoná fantasii autorů sci-fi
ad 3
Z.Rohlik,2006-04-30 10:09:57
No ja nevim, ale rekl bych, ze Zona bratri Strugackych v Pikniku u cesty dava Cernobylske zone co se fantazie tyce pekne na frak :o)
dve poznámky
Martin,2006-04-30 10:59:51
1. opakovanie - matka múdrosti
2. ako tak sledujem naše televízne spravodajstvo, určité názory sú výrazne uprednostňované, zatiaľ či iné, síce pravdivé a bližšie k objektívnej realite, sú zatracované a spochybňované, lebo určitým záujmovým skupinám jednoducho nevyhovujú
(clanek uz po 5.)
Špajda,2006-04-30 11:11:26
Kdysi dávno, pradávno, jsem věřil všemu, co bylo psáno v časopisech Greenpeace. Dokonce jsem přiměl rodiče, aby přispívali k jejich činnosti. Dneska (asi o 5 let dobrovolně-zájmového studia přírodních věd) jsem zjistil, že ne vše, co Greenpeace píše není tak úplně shodné s realitou. Trochu mě to šokovalo. Proto jsem se rozhodl s nimi diskutovat. (přesněji řečeno s paní Klimovičovou-šéfkou genetické kampaně, protože genetika se stala mým koněm numero uno) Na moje konkrétní dotazy odpověděla odesláním 20ti studií o MON810 a kupou zpráv od zahraničních kolegů GP-to vše v angličtině-k tomu dodala "pěkné počtení na víkend". Celkem mě to naštvalo, ale překousl jsem to a četl... Kromě toho, že v těch zprávách nebyla ani jeden fakt, který by odpověděl na mé dotazy, tak ze studie pojednávající o zvýšení používání pesticidů jsem zjistil, že to není tak strašné, jak se snaží naznačit…
Pochopil jsem, že tady cesta nevede-proto jsem se rozhodl Mgr. Klimovičovou pozvat na veřejnou diskusi prostřednictvím jednoho z projektů participace- pokecu u stolu (www.participace.cz). Na tento mail už mi neodpověděla. Možná má hodně práce, ale aspoň mohla napsat, že nemůže přijít… Ale z toho co se dozvídám třeba na britských listech si spíš myslím, že vyhýbání se diskusi aspoň s částečně informovanými lidmi je součástí jejich práce. Když se dozvídám, kolik miliónů lidí zemřelo díky jejich vytrvalému úsilí tak jsem rád, za každý článek, kde se ukáže jejich pravá tvář (aspoň částečně…)
No a pár článků-/>
http://www.blisty.cz/2006/4/28/art28168.html/>
http://www.blisty.cz/art/28033.html
Samozřejmě, že pokud mě přesvědčíte o dobrém dopadu dobrých úmyslů těchto organizací, tak budu rád… Zatím jsou to miliony mrtvých v jihovýchodní Asii (oddálení dodání zlaté rýže) miliony mrtvých v Africe-„zákaz konzumace GM humanitární pomoci“.
Pokud vím, tak GM ještě nikoho nezabilo… Takže bilance? 0 : X*1 000 000 pro GM
Panu Špajdovi
Jirka,2006-04-30 22:30:09
Ahoj! Chtěl bych Vás jen upozornit, že věřit Blistům je zhruba stejná hovadina jako věřit Greenpeace.
...
C.L.G.,2006-05-01 09:15:16
reakce na reakce
ano, až na bratry strugacký a pár dalších - obvykle ale převládá trend k postkatastrofickýmu scifi, kde ze světa zbude pouhá pustina
ano, ale právě to sem chtěl říct, že ochranáři nerovná se greenpeace
ano, důvěryhodnost jakýchkoli listů je spíše chimérou než důvěryhodností, o BL ani nemluvě
a ještě k článku:
člověk na tom vůbec není špatně co se týče ochrany před mutacemi - když vezmeme v potaz délku života, telesnou teplotu, dýchání kyslíku a ne zas úplně malou tělesnou hmotnost; jak praví kniha "proč stárneme" - ty báječný účiný metody, co tak skvěle fungujou u myší (a co my sme možná už během evoluce "poztráceli") možná tak skvěle u člověka fungovat nebudou
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
