Zvětšit obrázek

Dvojí „vrata“, která se otevřela a ukončila tak jedno z nejteplejších období v historii pozemského života. Vpravo dole jeden z rybích zubů. Které tým využil k datování vzniku Drakeova průlivu.

Před padesáti miliony roků byla Země tropickým rájem. Zemská atmosféra obsahovala čtyřikrát více skleníkových plynů než dnes. Průměrná roční teplota vod Severního ledového oceánu se pohybovala kolem 20°C.
Arktické ostrovy hostily aligátory a další teplomilnou faunu, jejichž potomky vyhnal následný nástup chladného klimatu až do oblastí Floridy. Také u jižního pólu bylo teplo a Antarktidu kryly hluboké jehličnaté lesy.

Zvětšit obrázek

Howie Scher, University of Rochester

Před třemi desítkami milionů roků se  prudce ochladilo. Arktida zamrzla, antarktické hvozdy ustoupily ledovcům. Příčina zásadní klimatické změny zůstávala dlouho nejasná. Americký oceánolog James Kennett přišel už před 30 roky s hypotézou, podle níž se Antarktida pokryla ledem poté, co se oddělila od jihoamerického a australského kontinentu. Mezi světadíly se otevřela „vrata“ Drakeova a Tasmánského průlivu. Antarktidu obklopil prstenec chladných mořských proudů, jež ji odřízly od přílivu teplejší vody ze subtropických a tropických moří.

Zvětšit obrázek

Dneska v Antarktidě mrzne jen praští. Kdysi tu rostli zelení hájové.

Proudy zároveň vynesly na hladinu živiny z mořského dna a odstartovaly tak boom vodních řas, které hltaly z ovzduší ohromná množství oxidu uhličitého a dále tak napomáhaly ochlazení.

Kennett však neměl pro svou teorii solidní důkazy. Mnoho odborníků tvrdilo, že se Drakeova úžina otevřela teprve před 20 miliony roků, kdy už Antarktidu dávno svíraly ledovcové masy. Nové přesné datování amerických oceánologů

Ellen Martinová, University of Florida

Howieho Schera z University of Rocherster a Ellen Martinové z University of Florida posunulo otevření „mořských vrat“ Drakeovy úžiny dále do minulosti. Scher a Martinová nalezli potřebný důkaz v zubech dávno vyhynulých mořských ryb. Zoubky ne větší než zrnka písku izolovali z usazenin vyzvednutých ze dna jižního Atlantiku. Stanovili v nich obsah vzácného prvku neodymu, který zuby „nasály“ z okolní mořské vody krátce poté, co klesly na dno. Atlantická voda se lišila od pacifické v zastoupení izotopů neodymu a pravěké zuby z atlantického dna vydaly svědectví o dvou vpádech pacifických vod. První se odehrál před 41 miliony roků a odpovídá otevření Drakeovy úžiny. Jeho výsledkem byla menší doba ledová. K dalšímu vpádu pacifické vody do Atlantiku došlo před 34 miliony roků po oddělení Antarktidy a Austrálie. Kolem Antarktidy se tím utáhla smyčka proudů a kontent se začal pokrývat ledem.

Pramen: Science