Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Voda v plastových láhvích obsahuje významná množství látek s hormonálními účinky. Zjistili to němečtí ekologové Martin Wagner a Jörg Oehlmann z University Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Zdrojem molekul napodobujících efekty pohlavních hormonů jsou většinou plasty, v nichž je pitná voda balena.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

...a proč je to vlastně tak důležité.

Brazilský neurolog Miguel Nicolelis působící na Duke University v americkém Durhamu přináší naději na snazší a šetrnější léčbu pacientů trpících Parkinsonovou chorobou.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

V říjnu loňského roku se Země srazila s malým asteroidem, který byl objeven pouhých 19 hodin před dopadem. Kosmické těleso explodovalo 37 km nad zemským povrchem. Vědcům se podařilo v súdánské poušti nalézt množství malých meteoritů, pozůstatků této exploze.

Nový anomalokarid s podivným hlavovým štítem sestavený z dávno známých fosílií odhaluje překvapivou diverzitu dávno vymřelých monster z příbuzenstva členovců.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

...aneb jak se "jurský detektiv" stal "otcem" teplokrevnosti dinosaurů.

V roce 2004 se rozšířila světem „ptačí chřipka“. Nakazila miliony kusů drůbeže, několik stovek lidí a zbytku světa nahnala strach z nástupu pandemie srovnatelné se „španělskou chřipkou“ řádící na konci první světové války. Řada zemí reagovala na tuto hrozbu nákupem protivirového léku Tamiflu, který chřipkové viry ničí.

Bethovenova Óda na radost nás naladí optimisticky, Verdiho Requiem nás rozesmutní a při poslechu hudby z filmového hororu nám naskočí husí kůže i bez toho, že bychom viděli hrůzostrašné záběry. Nakolik je tenhle účinek hudby poplatný kultuře, v které jsme vyrostli? A nakolik je nám vrozený?

Ľahký takmer ako vzduch, v určitom smere pevnejší než oceľ, v inom pružnejší než guma, odolný voči tepelným extrémom – to sú výnimočné vlastnosti materiálu, ktorý navyše sa dá zmenou elektrického napätia ovládať podobne ako prirodzený sval. Je však neporovnateľne výkonnejší.

Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií II. Ročník (2) 2009.

Už nějakou dobu jsou známé určité poznatky o tom, jak krása, váha nebo výška ovlivňují naše platy. Krásní lidé budou při pohovoru mnohem úspěšnější než ti oškliví. Štíhlí lidé budou mít výhodu před těmi silnějšími a vyšší lidé se budou kochat větším úspěchem než ti krátcí. Čím to ale je?ˇ

...aneb paleontologická senzace na den výročí O. C. Marshe.

Myši z laboratoře amerického neurologa Larryho Swansona z University of Southern California kočka nevyděsí. Může za to drobné poškození mozku.ˇ

Včera, 17. marca 2009, o 15:21 nášho stredoeurópskeho času zo severoruského kozmodrómu Pleseck úspešne odštartovala európska sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer).

Zdánlivě nevinná otázka porovnávající produkty běžného křížení s nenáviděnými geneticky modifikovanými organismy může mít nečekanou odpověď a závažné důsledky pro evropskou legislativu.ˇ

Janibacter hoylei , Bacillus isronensis, Bacillus aryabhata.

...aneb druhohorní peklo na Zemi.

A přece se točí…

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Tým vedený Fabriziem Tagliavinim z milánského Instituto Neurologico „Carlo Besta“ vyšetřil čtyřiačtyřicetiletého muže, který už deset let bojuje s neúprosně postupující Alzheimerovou chorobou. Tak brzký nástup choroby naznačuje, že si pacient nese k onemocnění silnou dědičnou dispozici.

Cykly slnečnej aktivity majú svoju 11 ročnú periódu. Medzi návratom k pôvodnej magnetickej polarite uplynie 2 x 11 = 22 rokov. Sú to však len štatistické priemery. Naša hviezda nám aj v tomto ohľade dáva najavo, že sa nemieni prispôsobovať sa našim štatistikám a predpovediam. A tak sa naše predpovede musia prispôsobovať Slnku.

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Archeologové našli v Kazachstánu důkazy o nejstarším známém chovu koní. Tato ušlechtilá zvířata byla využívána pro jízdu i mléko. Zprávu o tom přinesl prestižní vědecký týdeník Science.

....aneb pojednání o lokomočních schopnostech obřího teropoda.

Parazit z kočičích výkalů může stát za nesmyslným lidským jednáním.

Výsledky experimentov na urýchľovači Tevatron vo Fermilabe zamestnávajú viac ako tisíc fyzikov z celého sveta. Po rokoch pátrania sa dvom medzinárodným tímom podarilo zo signáloch detektorov vydolovať ten hľadaný, ktorý experimentálne potvrdzuje existenciu samostatného top kvarku.

Astronómovia identifikovali ten najtesnejší binárny systém dvoch masívnych čiernych dier, ktoré obiehajú okolo spoločného ťažiska s periódou asi 100 rokov. Osud týmto tajomným vesmírnym monštrám pravdepodobne predurčil v ďalekej budúcnosti dramatické vzájomné splynutie.

Začalo to 9. března 2009 večer zpravodajstvím na televizi Prima a pokračovalo to jako přenos prionů všemi českými sdělovacími prostředky, které po Primě papouškovaly: V Česku máme první oběť nákazy „nemocí šílených krav“. „Je to právě potvrzený… Podle kliniky a podle vyšetření,“ řekla reportérům Primy na mikrofon zdravotnice z nemocnice v Teplicích, která si z dobrých důvodů přála zůstat v anonymitě.

Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce.

Podle nového výzkumu středoškolských studentů rozhodně ano. Texty údajně popisující ponižující text mají svádět své nevinné posluchače k sexuálnímu zlobení.ˇ

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.

....aneb jak přeprogramovat kuře na dinosaura.

Čeští vědci popsali složení speciálních částic, které jsou důležité pro rychlý růst pylových láček. Láčky vyrůstají z pylových zrn po opylení květu a zprostředkují oplodnění vajíčka.

Evoluční bitva mezi retrovirem HIV a lidskými populacemi zatím jednoznačně vyznívá ve prospěch viru. Rozšířil se prakticky po celém světě a úspěšně uniká protiakcím lidské imunity.

Kanadští vědci tvrdí, že ačkoli mají vajíčka vysoký obsah cholesterolu, přesto našemu srdci prospívají. Objevili v nich totiž látky, které mohou snižovat vysoký krevní tlak.

....aneb pojednání o jedné z nejkrásnějších dinosauřích fosílií světa.

Podle vědců změny v zastoupení ptáků v Evropě má na svědomí změna klimatu.

Tvář člověka je pro nás důležitější, než jeho skutečné kvality. V tom se svět nezměnil přinejmenším od dob Platónových. Tvrdí to ve své nejnovější studii zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science ekonomové John Antonakis a Olaf Dalgas z university ve švýcarském Laussane.ˇ

Někteří vědci jsou přesvědčeni, že hudba je součástí naší biologické podstaty. Například belgická neuropsycholožka Isabelle Peretzová působící v Kanadě na University of Montreal říká: „Věřím, že člověk má hudbu ve svých genech. Ale víra není věda. Potřebujeme mnohem více důkazů.“

Chřipkový virus má bezpočet tváří. Mění se tak rychle, že nás protilátky vytvořené při letošní chřipkové epidemii neochrání proti nákazám v následujících letech. Také očkování musíme z tohoto důvodu podstupovat znovu a znovu.

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální hvězda? Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.ˇ

Jak se staví větrná elektrárna.

Zimní semestr 2008. Těm, kteří to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že všechny přednášky se objeví k poslechu na Oslovi v rubrice "Audio".

Detektivové z televizních seriálů chytají zločince jako na běžícím pásu a kriminalistické laboratoře jim k tomu dodávají nezvratné důkazy. Americká National Academy of Science ve své zprávě nabízí poněkud jiný obrázek vyšetřování.

...aneb jak je to s určováním pohlaví u druhohorních plazů.