O řadě galaxií jsou dnes astronomové přesvědčeni, že se v jejich jádrech nacházejí obří černé díry. Postupem času pohltily obrovské množství hvězd a mezihvězdné hmoty ze svého okolí a jejich hmotnosti dosahují miliónů či miliard hmotností Slunce. I naše Mléčná dráha hostí ve svém centru takové monstrum. Objekt, který je označován jako Sagittarius A, váží zhruba jako 4 milióny našich Sluncí. V nepříliš vzdálené kupě galaxií Abell 400 byly už v roce 1984 objeveny hned dvě takové obří černé díry. Pozorování sice naznačovala, že spolu interagují, ale další souvislosti nebyly zřejmé.
Černé díry nemůžeme pozorovat přímo. Na jejich přítomnost vědci usuzují jednak z jejich gravitačního působení na okolí a druhak podle záření pocházejícího z jejich blízkosti. Hmotu „hltající“ černá díra ohřívá okolní plyn na extrémně vysoké teploty, díky čemuž tento září v rentgenovém oboru spektra.
Podobně jako jiné černé díry i každý člen dvojice v kupě Abell 400 vytváří pár opačným směrem mířících výtrysků horkého plazmatu. Nová pozorování provedená rentgenovou observatoří Chandra ukazují, že tyto výtrysky jsou u obou černých děr „ohnuté“ ve stejném směru.
Obě černé díry se pohybují napříč galaktickou kupou vysokou rychlostí 1200 km/s. V současné době je dělí vzdálenost 28 tisíc světelných roků. Každá z nich přitom leží v centru své vlastní galaxie, které se nyní navzájem srážejí a splývají. A aby toho nebylo málo, tak i samotná galaktická kupa je ve stádiu kolize s jinou kupou galaxií.
V důsledku těchto procesů je kupa vyplněna horkým mezihvězdným plynem. Rychlý pohyb černých děr.vytváří v tomto médiu jakýsi „vítr“, který způsobuje zahnutí jejich výtrysků. Tvar výtrysků ukazuje na gravitační svázanost obou černých děr, jejich společný pohyb napříč kupou a také to, že se obíhají navzájem.
To ale znamená, že se budou nadále přibližovat a za několik miliónů let – tedy z kosmického hlediska v blízké budoucnosti – se srazí a splynou. Vznikne ještě větší černá díra. Podle současných teorií by se takové splynutí mělo projevit vlnkami ve struktuře prostoročasu. Tyto gravitační vlny, které předpovídá obecná teorie relativity, dosud nebyly detekovány. V současné době se ale buduje hned několik observatoří, který by je měly být už v blízké budoucnosti schopny zaznamenat.
Není to první případ, kdy astronomové zjistili, že dvě obří černé díry se chystají splynout. V roce 2002 zaznamenali opět za pomoci kosmické observatoře Chandra pár navzájem se obíhajících černých děr v galaxii NGC 6240.
Tyto černé díry dělí vzdálenost 3000 světelných roků. Tvar galaxie naznačuje, že i ona vznikla srážkou dvou menších galaxií, z nichž každá měla ve svém centru svou vlastní černou díru. Takový scénář není ve vesmíru neobvyklý. Koneckonců i naše vlastní Galaxie by se podle počítačových simulací měla za zhruba čtyři miliardy let srazit se „sousedkou“ – velkou spirální galaxií M31 v Andromedě.
Výsledky nového výzkumu jsou publikovány týmem, který vedl Daniel Hudson (Bonnská universita), v časopise Astronomy & Astrophysics. Na práci se rovněž podíleli vědci z University of Virginia a U.S. Naval Research Observatory.
Zdroje:
Astronomy & Astrophysics press release
www.newscientist.com
www.space.com
Zběsile rotující černá díra
Autor: Pavel Koten (27.11.2006)
Diskuze:
