Před časem jsme na Oslu psali o tom, jak havárie černobylského reaktoru zamořila půdu 40 radioaktivními prvky, včetně stroncia-90 a rozpadných produktů uranu a plutonia.
Teoreticky mělo trvat stovky let, než bude oblast pro živočichy bezpečná. Nejen vědce nyní šokuje zjištění, jak dobře si v „zakázaných oblastech“ ekosystémy vedou.
Navzdory všem předpokladům v radioaktivitou silně zamořených oblastech rostliny vzkvétají a zvířatům se daří. Vypadá to, že se černobylské ekosystémy po dvaceti letech od doby, kdy je zdevastovala unikající radiace z poškozeného reaktoru, vrací do zdravím kypícího života. Výzkumníci, kteří zkoumali prostředí v okolí poškozené jaderné elektrárny, tvrdí, že nyní je tam biodiverzita větší, než jaká byla před katastrofou.
Nemusí se nám to líbit, ale Černobyl, kde se dnes potulují divocí koně, obrovští divočáci, vlci, medvědi,... se stal fantastickým biologickým experimentem.
Z hlediska stávajícího pojetí ochrany přírody bychom dokonce měli ( vzhledem k různorodosti druhů), prohlásit zdejší oblast za chráněnou oblast a dbát na to, aby činnost člověka nežádoucím způsobem tak rozmanité biotopy neohrozila...
Otázkou je, jak je to možné, že radioaktivní prvky, které se dostaly do půdy škodí méně, než se myslelo. Určité souvislosti vyplývají z nových poznatků, které vědci učinili v Technologickém institutu ve státě Georgia. Američané zde zkoumali, co se děje s uranem v půdě.
Pravda, v Černobylu je hlavní radioaktivní prvek cesium 137, ale i tak zde jsou jisté souvislosti, které by mohly mnohé napovědět. Ruští vědci například zjistili, že cesium má tendenci se držet v půdě. Nějak se mu nechce cestovat, a tak se ho proti všem teoretickým předpokladům vyskytuje v rostlinách a v tělech zvířat méně, než ho je v půdě, ze které rostliny rostou.
To dobře koresponduje s nynějšími poznatky Američanů. V jejich případě nejde o výzkum z oblasti Černobylu, nýbrž poznatky z projektu na takzvané „bio-ozravování“. Tento program již tři roky financuje DOE"s Environmental Remediation Sciences Division.
Výsledky, o kterých zde budeme referovat, ač se jedná o první stádium pokusů, jsou natolik pozoruhodné, že byly na programu jednání na setkání členů Americké chemické společnosti, která se minulý týden sešla v Atlantě. Velká část diskusí se zde točila okolo baktérií. Američané jich testovali mnoho, ale několik z nich uvolňuje anorganický fosfát po hydrolýze organického zdroje fosfátu. Ty jsou pronaše záměry nejdůležitější.
O co vlastně v těchto pokusech jde
Vlastně o nic mimořádného. Dokonce v tomto případě nejde ani o geneticky modifikované bakterie. Vědci pouze zjistili, že některé z přirozeně se vyskytujících mikroorganismů uvolňují do prostředí fosfát a že v prostředí ve kterém se vyskytuje uran pak tento fosfát již klasickým chemickým procesem sám precipituje na fosfát uranu. Novou techniku vyvázání uranu z prostředí již její autoři také pojmenovali. Nazvali ji „biomineralizace uranu“.
Jak to funguje
Proces začíná, když baktérie druhu Bacillus, Rhanella a zřejmě také Arthrobacter, rozkládají sloučeniny s organickými fosfáty jako je například glycerol-3-fosfát nebo kyselina fytová, kteréžto sloučeniny se vyskytují v půdě. Kde se tyto látky v půdě berou? Nejsou ničím mimořádným - kyselina fytová je například produktem rozkladných procesů při tlení lisí.
Baktérie, které jsou předmětem našeho zájmu, během svého růstu uvolňují fosfát, odštěpují jej z organických fosfátových sloučenin. Volný fosfát pak uvolňují do svého okolí (v laboratoři do živného media).
Úloha baktérií je v tomto procesu nezastupitelná, protože uran sám není schopen organické fosfáty štěpit a reagovat s nimi. Pokusy ukázaly, že snahy likvidovat kontaminaci uranu pomocí nadbytku organických fosfátů by samy o sobě byly neúčinné. Schůdnou cestou v tomto směru ale jsou biotechnologie a použití některých ze zmíněných baktérií.
To nové, co je na této práci je to, že zatím se všechny lidské snahy o odstranění kontaminace uranu řídily myšlenkou chemické nebo fyzikální dekontaminace. Nový směr řešení biologickou cestou se ukazuje být velmi slibný a není pochyb o tom, že se stane prioritou pro mnoho pracovišť.
Z pokusů zaměřených na to, jak moc uranu jsou baktérie schopny zlikvidovat (mineralizovat) vyplynul ještě jeden z poznatků. Uran je pro bakterie poměrně toxický prvek. Když je ale baktérie „krmena“ glukózo-3-fosfátem, tak se vůči jeho toxicitě stává do značné míry odolnou. Tady nemáme na mysli radiaci, nýbrž to, že tento prvek působí na mikroorganismy i svým chemickým působením – chová se jako jed. Baktérie, dostatečně živené zmíněným glukózo-3-fosfátem, si uran ve svém nejbližším okolí brzo vysrážely, jeho toxický účinek poklesl a baktérie vesele rostly a množily se dál.
Tento výzkum je nyní na samém počátku a praktické použití této nové dekontaminační metody může zhatit například konkurenční boj o právo na život s jinými baktériemi, z nichž většina schopností zabudovávat uran do nerozpustných komplexů neoplývá.
Nové poznatky jsou výzvou pro biology aby vybrali co nejúčinnější kmeny. A aby také zjistili jak těmto baktériím co nejvíce „podstrojovat“, aby byly co nejvýkonnější. Je pravděpodobné, že zmíněné baktérie brzo i trochu geneticky upravíme, aby byly ještě lépe vybaveny pro úlohu počišťovačů a aby nám byly nápomocny všude tam, kde jsme si již naší Zemi zaneřádili a nebo kde se tak teprve stane.
Pramen:
Georgia Institute of Technology
Černobylský přírodní park
Autor: Stanislav Mihulka (30.04.2006)
Diskuze:
?
css94381672,2006-04-11 15:22:29
2) nevím, co je tak překvapivého na tom, že radioaktivita škodí méně než se myslelo. Na zemi existuje mnoho míst, kde přirozená radioaktivita dosahuje nebo přesahuje dávky ze zakázaného pásma Černobylu a nikomu se nic neděje --- naopak --- v místech se zvýšenou radioaktivitou trpí obyvatelstvo méně rakovinami, apod.
.
css94381672,2006-04-11 15:23:06
2 věci:
1) -->proatom
nevím - nevyznám se --- ale --- pokud izolujeme uran tak, aby se nedostal do živých organismů...no tak se tam nedostane...tudíž se tam ani nedostane ten nebezpečnější radon, kterej z uranu rozpady vzniká ne? ...
2) nevím, co je tak překvapivého na tom, že radioaktivita škodí méně než se myslelo. Na zemi existuje mnoho míst, kde přirozená radioaktivita dosahuje nebo přesahuje dávky ze zakázaného pásma Černobylu a nikomu se nic neděje --- naopak --- v místech se zvýšenou radioaktivitou trpí obyvatelstvo méně rakovinami, apod.
Není možné zjistit žádné změny v těle po dávkách menších než 200mSv...přitom limit pro obyvatelstvo je v jednotkách mSv/rok...dost dobře nechápu --- kór, když radioaktivita v centrech mnoha měst dosahuje stovky mSv/rok. Taková radioaktivita (vyšší než 500mSv/rok) pak způsobuje snížení imunity, přechodnou sterilitu, atd. Celosvětové "zamoření" z Černobylu je menší než (svého času bylo) "zamoření" ze spadu z jaderných testů.
Radon je plyn
proatom,2006-04-11 16:15:19
Radon je plyn ze skupiny vzácných plynů - čili inertní - který prakticky netvoří sloučeniny. Takže radon nemůžeme nikde "zafixovat do sloučeniny" pomocí bakterie.
Radon se uvolňuje ze země (či stavebního materiálu) a dostává se do plic (vzduchem) a může způsobit rakovinu plic...
re
css94381672,2006-04-12 07:46:20
no to já vím....zafixujeme uran -- nedostane se do těla. Kdyby se tam dostal, tak ty produkty jeho rozpadu zůstanou v těle...tudíž i radon zůstane v těle...
když uran nepůjde do těla, radon taky nepůjde do těla --- až se rozpadne, ta sloučenina, ve které je uran fixován se taky rozpadne, radon pak unikne do vzduchu a to už nevadí --- jeho koncentrace nebezpečně stoupají pouze v uzavřených prostorách -- když se rozfouká v atmosféře, nevadí to...
+
css94381672,2006-04-12 07:47:07
problém jen je, že napřed než vznikne z uranu radon, musí vzniknout thorium a radium...jenže možná že oni nemají schopnost dostat do potravního řetězce - na rozdíl od uranu nebo toho cesia - nevím... tak nevím, jak se z toho fosfátu to bude uvolňovat (když si představím kus fosfátu --- a uprostřed dojde k alfa rozpadu --- tak ta molekula fosfátu uprostřed toho kusu fosfátu zcela jistě zanikne...a dostane se thorium z toho fosfátu ven? ...to jistě záleží na vlastnostech toho fosfátu...které však neznám...pokud by byl fosfát pro (alespoň radium a thorium, když né pro ostatní produkty rozpadu uranu) nepropustný, bylo by to výborný...nevím, budu vděčen, když někdo napíše...
zelená demagogie
proatom,2006-04-10 19:43:02
Musím se přidat ke kritice článku.
- Co se týče radioaktivity, není uran (obzláště U238) moc nebezpečný - dlouhý poločas rozpadu, alfa rozpad. Mnohem nebezpečnější jsou jeho produkty jako Radon, Radium a další. Ohrožení je tedy spíše chemickou toxicitou - stejně jako jiné těžké kovy, pak je ovšem nadpis zavádějící.
- čili článek by se měl jmenovat: "Bakterie umožnují izolovat těžké kovy". Mluvit o radioaktivitě ve spojení s Uranem (238) není na místě, protože jeho radioaktivita je minimální. Obávám se, že bakterie nedokáží od sebe rozeznat jednotlivé izotopy 235 od 238, izotopy I, Cs, atd. Čili nedokáží rozeznat radioaktivitu - izolují jen chemické prvky! Kdyby uměly rozeznat jednotlivé izotopy, byl by to neuvěřitelný vědecký průlom hodný Nobelovy ceny!
- z hlediska ohrožení radioaktivitou z Černobylu, jsou nejhorší izotopy jako Jód, stroncium, cesium. A to proto, že se chemicky váží do tkání (štítná žláza, kosti, svalovina), narozdíl od uranu. Též Plutonium je "svinstvo".
- samotný uran se v přírodě vyskytuje asi 3 ppm, v moři jsou ho 4 miliardy tun, v ČR je např. v uhlí až 9 ppm a při jeho spalování se tak uvolňuje 20-40 tun do ovzduší, ale opět mnohem nebezpečnější je Radon.
- doporučuji tento článek, resp. tabulku: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006031701 týká se sice vyhořelého jaderného paliva, ale závěry jsou jasné. Ruda o 0,2 % UO2 má podobnou toxicitu jako Arsenová ruda, jen o málo vyšší, než rtuť či olovo - prvky běžně ve vojenství dávno používané.
- radioaktivita uvolněná z Černobylu měla malý vliv na osoby kolem, viz. http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006032801 a správa MAAE, UNSCEAR...
- divil bych se proto, kdyby záření z ochuzeného Uranu (o několik řádů menší, než uvolnil Černobyl) měl ještě větší vliv na okolní obyvatelstvo. Bude se jednat o souhru řadu faktorů - chemická toxicita jiných sloučenin (pocházejích ze zbraní), stres, chemickou toxicitu těžkých kovů - Arzen, Olovo, Rtuť, uran a další. Samotná radioaktivita Uranu měla, musela mít, zanedbatelný vliv.
- Nicméně téma je to zajímavé, myslím, že těžba uranu pomocí GMO rostlin by mohla mít svoji budoucnost, podobně jako je zvládnuta těžba uranu z mořské vody, čímž by zvýšila naše zásoby uranu na další desítky tisíc let.
- Avšak jinak článek zavání "zelenou demagogií" a matením pojmů.
reakce na výtku Lukáše
Josef,2006-04-11 04:53:16
Lukáši Rytíři, odkazuješ na svoje stránky PROATOM, ale rád bych tě upozornil, že v oblasti škodlivosti uranu byly v poslední době učiněny dost zásadní nové poznatky. O nich jsem na tvých stránkách žádnou zmínku nenašel. Protože ve svých soudech o zelené demagogii tyto poznatky, které byly publikované nedávno v časopisech: Mutagenesis a Molecular Carcinogenesis evidentně nebereš v úvahu, jsou tvoje soudy poněkud demagogické. Něco málo o genotoxicitě uranu se dočteš i na Oslovi v článku "Uran škodí víc než se předpokládalo" http://www.osel.cz/index.php?clanek=1838
reakce na Josefa
proatom,2006-04-11 07:24:02
Ale ten článek přeci plně potvrzuji to co jsem psal ve svém příspěvku:
"genotoxicita nemá s radioaktivitou nic společného, důsledky pro organismus jsou prakticky stejné, jako by o radioaktivitu šlo."
- to tady celou dobu píši! Radioaktivita DU je velmi nízká. Jedná se tedy o toxicitu danou chemicky, ne radioaktivitou. Proto je nadpis zavádějící. To, že je uran toxický (chemicky) a zároveň i mírně radioaktivní jsou 2 věci, které spolu nesouvisí!
Existují i přírodní, radioaktivnější izotopy např. uhlíku, draslíku.
Navíc ještě jeden doplněk, proč je nadpis nesmyslný. Bakterie pouze naváží uran do sloučeniny, ale uran je pořád stejně radioaktivní, bakterie tedy nijak "nevyčistily půdu od radioaktivity". Uran ve všech sloučeninách je úplně stejně radioaktivní...
Tak jsem to celé přečetl, uf.
leo,2006-04-11 09:40:34
Abych se v tom vyznal, tak jsem to celé přečetl. Aleši jako biolog tě chci upozornit, že toxicita a genotoxicita je z hlediska působení a především dlouhodobé zátěže a prognóz, něco zcela jiného a mnohem horšího. Tyto dva pojmy by se neměly zaměňovat.
Zelená propaganda na Oslu?
J.Kopeček,2006-04-10 12:01:53
Proč? Vadné děti se občas rodí všude, zejména tam, kde je zvykem prodat sestřenici bratranci.
Ostřelivu z ochuzeného uranu byl svého času článek přímo od vojáka, bohužel ho takhle z hlavy nedohledám.
Baktérie se k používají ke komerční těžbě už dlouho, od půlky 90. let jsou v literatuře k vidění i přehledové články, viz např.:
MINING WITH MICROBES
RAWLINGS DE, SILVER S
BIO-TECHNOLOGY
13: (8) 773-778 AUG 1995
Nečetl jsem, ale tuším, že je to jeden s nejvíce citacemi.
Nejde o těžbu
Josef,2006-04-10 12:57:20
Tady je princip presně opačný, nejde zde o těžbu (tedy o snahu koncentrovat něco za účelem kumulace a následného přemísťování jinam, kde by to neškodilo). Jde o to, že bakterie produkuje látku, která způsobí, že se uran fixuje v komplexu v těch místech kde je (tedy v půdě a v rozptýleném stavu). Uran se tak naopak stane nevyužitelný, začne být pevně vázán v místech kde. Nejde tedy o jeho koncentrování a "vytěžení" s následným odstraněním někam, kde by nám méně škodil. Naopak jde o jeho "zakonzervování" na stejném místě kde byl a to do formy ze které je těžké jej získat. Neznamená to, že by se stal méně radioaktivní, ale jde o to, že v této formě jej nejsou schopny rostliny "nasát" do svých pletiv a tím je jeho koloběh půda - rostlina - živočich narušen. Jeho neblahý dopad na živočichy se tím podstatně eliminuje.
Propaganda?
Josef,2006-04-10 10:10:42
Miku, označil jsi článek za politický blábol. Asi na věc budeme mít rozdílný názor, nicméně si dovolím opravit některé z tvých argumentů o množství použitého uranu. Nejedná se o několik gramů uranu, nýbrž o tuny. Vojenská koalice vedená USA použila v roce 1991 ve válce v Zálivu proti iráckým tankům a jiným obrněným vojenským vozidlům asi 300 tun ostré munice obsahující ochuzený uran (DU, depleted uranium), některé odhady hovoří dokonce o dvojnásobku (tento údaj nezahrnuje munici použitou na území bývalé Jugoslávie)
Nyní k tomu, proč si myslím, že použití střel s uranem má vážné ekologické dopady.
Dovolím si citovat profesorku SELMA AL-TAHA z nemocnice BAAB-AL-MUADDAN, neboť v dané oblasti pracuje dlouhou dobu (jen tak na okraj byla to ona, která vytvořila první iráckou genetickou laboratoř) : „Od konce vál-ky zaznamenáváme výrazný nárůst vrozených znetvoření, kterých v Iráku dříve nebylo nebo se vyskytovalo velmi zřídka“. Vodnatelnost mozku (hydrocefalie), vrozený zadní rozštěp páteře (zadní kachischaisa), zánět mozku (encefalitida), zrůdné znetvoření končetin…“
Na jihu Iráku, v hlavním dějišti války je nejvyšší počet leukémií. Leukémie je dnes mezi čtyřmi nejčastějšími onemocněními rakovinou, zatímco v roce 1989 byla až na sedmém místě. V této oblasti se měření radioaktivity prováděné zahraničními nezávislými odborníky ukázalo pozitivní.
Pokud bys informace od místních odborníků „nebral“, možná uznáš stanovisko IPPNW (Boston, USA, 19. února 2001): Střely s ochuzeným uranem Jsou symbolem nepřijatelné ceny současných vojenských konfliktů pro civilní obyvatelstvo, které bylo hlavní obětí válek ve 20. století a pravděpodobně mu hrozí totéž i v 21. století. Jsou v paletě cíle nerozlišujících a nelidských zbraní, mezi nimiž jsou také nášlapné miny, biologické zbraně a chemické zbraně, v paletě, která na svém nejničivějším konci zahrnuje desítky tisíc jaderných zbraní, které ohrožují všechen život na Zemi.
Také by sis měl poopravit přesvědčení, že jinde, kde byla použita munice z ochuzeného uranu, že to nemělo škodlivé následky. Fakta nárůstu zvýšené radioaktivity v místech, kde byly použity střely s ochuzeným uranem lze těžko popřít. Zvýšenou radioaktivitu naměřila v Kosovu například komise OSN. Podle informace zveřejněné pracovníky nemocnice Kasindol Banja Luka v Srbsku bylo jen zde registrováno v letech 1995 až 2001 1.226 případů zhoubných nádorů, z toho 370 smrtelných. Do roku 2000 jich z toho bylo ovšem jen 18. Po roce 2000 se konstatuje v této nemocnici 28% nárůst nádorů lymfatických žláz, 50% nárůst nádorů pokožky a měkkých tkání, 58,5% nárůst nádorů urogenitálních partií, 65% nárůst rakoviny dýchacích orgánů a 108% nárůst rakovin trávicího traktu. Britský vědecký pracovník Roger Coghill odhadl, že nárůst leukémií zde jen jako důsledek použití DU překročí 10.000 případů. „Deštník“ nad každým zasaženým místem může po výbuchu střely zahrnovat okolí až 50 km.
Nicméně shodnout bychom se mohli v tom, že si uranem naší matičku Zemi zamořujeme a že nám to nesvědčí. A že jakýkoliv poznatek, jak z toho ven je žádoucí a chvályhodný. A přesně na to byl můj článek zaměřen.
Mimochodem
ps,2006-04-10 16:32:33
z ochuzeného uranu se vyrábí i pancíř k abramsům. A nějak jsem nezaznamenal, že by si američtí tankisté stěžovali. Ale hlavně nejde prokázat, že ty tvoje čísla o zvyšování procent různých rakovin (pokud jsou vůbec správná) má souvislost s použitím střel s ochuzeného uranu. Nevím jak v Srbsku ale vsadím se o cokoliv, že 99,99 % všech zdravotních komplikací po válce v zálivu způsobily zapálené ropné vrty.
Ochuzený uran se v pancéřování Abramse
V.Novák,2006-04-10 17:07:23
používá místo keramických vložek k rozptýlení energie kumulativní nálože. Tudíž je tam 1) kryt pancéřováním z obou stran a 2) v kovové formě. Naproti tomu při použití podkaliberní střely s DU se to jádro při kontaktu s pancířem vznítí a vznikne spousta oxidu uranu. To je prášek, který je možno vdechnout, sníst s potravou, dostane se do vod a pod.
Takže osádka tanku by byla vystavena vlivu DU teprve v okamžiku, kdy by náboj pronikl pancířem - a to jesou s dovolením, nějaké dlouhodobé účinky DU nezajímavá věc ve srovnání s tím, co taková střela udělá z posádky. Pucovat bych kabinu po zásahu nechtěl...
Samozřejmě,
ps,2006-04-10 18:39:06
ale tady se kritizuje radioaktivita ochuzeného uranu. A a pokud by škodila radioaktivita tak ten pancíř ji stěží zastaví. Oxidy uranu škodí stejně jako oxidy každého jiného těžkého kovu, protože jsou jedovaté, ne protože jsou radioaktivní. Pokud se ty střely nebudou vyrábět z ochuzeného uranu tak se budou vyrábět z wolframu a výsledek bude stejný.
Hmmm
Jirka,2006-04-11 17:30:35
Chtel bych Ti jen sdelit, ze ta Tva cisla z Banja Luky uz z matematickeho pohledu nesedi. Cimz ovsem dost narusujes verohodnost vseho ostatniho. Jinymi slovy, neverim Ti ani slovo. Pokud chces, aby Ti lidi verili, musis 1) predkladat data, ktera po secteni davaji takovy vysledek, jaky uvadis, a 2) citovat dohledatelne zdroje.
Takové děti se rodí v irácké Basře poté, co zde am
mik,2006-04-10 01:02:33
Muze autor podat jediny dukaz, ze slo o nasledek pouziti par gramu uranu pouzitych na kulkach proti tankum? Tyto naboje byly pouzity i jinde, proc k tomu nedoslo i tam? Lide v Basre prosli mnohym. Jake chemicke a biologicke zbrane a kde Hussain zkousel ci pouzil dodnes neni plne vyjasneno nebot po padu jeho rezimu "nekdo" zamerne likvidoval iracke vedce pracujici na techto projektech, aby se nedostali do rukou nove vlady ci americanu. Muze autor zcela vyloucit, ze nejde o dusledek napriklad uniku takovychto latek? Pokud ne povazuji jeho poznamku za ideologicky blabol ve smysly prani otcemy myslenky, ktery, domnivam se, na tyto stranky rozhodne nepatri.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
