International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008.

V nejnovějším vydání lékařského časopisu PLoS Medicine popisují izraelští lékaři případ třináctiletého pacienta, u kterého se vyvinuly tumory z fetálních nervových kmenových buněk transplantovaných při pokusech o léčbu ataxie-telangiektázie.

7 500 kilometrů za pouhých 13 dnů. Za den i více než 800km.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla.

Americký drozd malý (Catharus ustulatus) zalétá hnízdit až daleko na sever Aljašky. Před tamější krutou zimou se stěhuje do Jižní Ameriky. Dvakrát do roka podniká cestu dlouhou tisíce kilometrů. Mnozí drozdi přitom zdolávají vodní pláně Mexického zálivu. Pro ptáka s rozpětím křídel kolem třiceti centimetrů a hmotností 30 až 40 gramů představuje jarní a podzimní tah napříč severoamerickým kontinentem výkon, před kterými nezbývá než smeknout.

Symetrie mají často klíčový význam pro pochopení zákonitostí, které ve fyzice platí. Mají například přímou souvislost se zákony zachování. Tak tomu je i ve světě atomových jader a elementárních částic. Kdyby však všude panovala dokonalá symetrie, byl by svět velice plochý a zmizela by většina jeho pestrosti. U objektů v makrosvětě pozorujeme řadu případů narušení symetrie. Nemáme nikdy levou polovinu obličeje stejnou jako pravou, srdce je daleko častěji v levé půlce těla. Narušení symetrií má obrovský význam nejen v případě objektů, ale i fyzikálních zákonitostí. A to platí i v mikrosvětě.

Povídání o jedné krátké lékařské zprávě popisující transplantaci buněk kostní dřeně s mutací v genu CCR5. Podle všeho jde zatím o nejlepší výsledek v léčbě infekce HIV.ˇ

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Darwinismus tady přesto máme. Že by to bylo dědictví z dob, kdy mělo slovo „darwinismus“ hanlivý přídech? Diskutují: prof. Jan Zrzavý, Dr. Marek Vácha a J. Petr.ˇ

...aneb kudy kráčeli „obrnění" giganti.ˇ

Podle analýzy National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) a National Climatic Data Center v Asheville (NCDC) byl rok 2008 spolu s rokem 2001 osmým nejteplejším od roku 1880.ˇ

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.ˇ

Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií II. Ročník 2009.ˇ

Najnovšie číslo časopisu Science prináša stručný súhrn doterajších výsledkov meraní japonskej sondy SELENE. Podľa nich má Mesiac naozaj dve tváre – privrátenú a odvrátenú. Nelíšia len tým, že jednu zo Zeme vidíme a druhú nie, ale obe sa „tvária“ inak aj po fyzikálnej stránke.

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.ˇ

Pokročilé technologie slibují brzké oživení nedávno vymřelých druhů. Stačí si jen vybrat a pustit se do toho.ˇ

Koncentrácia aminokyseliny sarkozínu v moči môže odhaliť rakovinu prostaty a byť indikátorom jej zhubnosti. Možno tento nový objav povedie k pomerne jednoduchej, neinvazívnej, no spoľahlivej diagnostike.

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.ˇ

Astronomové zaznamenali spektrum exploze supernovy, která vybuchla před více než 400 lety. Podařilo se jim totiž detekovat její záření odražené od vzdálenějšího oblaku mezihvězdného prachu. Díky tomu mohli studovat vlastnosti supernovy, přestože nebyli jejími očitými svědky.ˇ

Překvapivě se ukazuje, že není nejlepší snažit se za každou cenu k obnově ohrožených druhů rostlin používat místní nebo co nejbližší populace, a že klíčem k úspěšné reintrodukci může být naopak míchání genotypů ze vzdálených populací.ˇ

Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik dalších témat. Předkládám jakési shrnutí podnětů z diskuse, některá zdůvodnění se nacházejí ve jmenovaném článku.

Mozek dvanáctiletého dítěte se podobá mozku dospělého člověka. Má stejný tvar, hmotnost, zvrásnění záhybů a dokonce i jednotlivá specializovaná centra už jsou rozmístěna tam, kde setrvají po zbytek života. Přesto má před sebou mozek teenagera ještě dlouhou cestu k dospělosti.ˇ

Ropná geologie ve službách těžařských společností vydala zajímavý biogeochemický objev, podle něhož jsou živočišné houby starší než 635 miliónů let.

Američtí vlci jsou pestří. Někteří jsou zbarveni téměř bíle, jiní mají kožich šedý. V zalesněných oblastech jsou hojní vlci s černou srstí. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu genetiků vedených Gregorym Barshem ze Stanford University prokázal, že černí vlci zdědili barvu od domácích psů, kteří přišli do Nového světa s prvními lidmi před 15 000 roky.

Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti prispieva dedičstvo určitého variantu génu FOXO3A.

Tým vědců z Northwestern University dokázal inzulinem ochránit spoje mozkových buněk. Jde o ochranu před účinky toxických proteinů, které ničí paměť nemocným Alzheimerovou chorobou.

Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

Podľa fosílnych pozostatkov objavených v severovýchodnej Kolumbii sa tu pred asi 58 až 60 miliónmi rokov plazil hadí gigant.

Zločinci mohou lehce dojít k přesvědčení, že papilární linie na prstech jsou jen k vzteku, protože dovolují identifikaci pachatelů trestných činů podle otisků prstů. Vědci si ale lámali s účelem papilárních linií hlavu po dlouhá léta. K čemu jsou dobré? Podle některých odborníků nám usnadňují držení hladkých předmětů. Zvyšují tření podobně jako vzorek pneumatiky na hladkém asfaltu. Zastánci konkurenční teorie byli přesvědčeni, že papilární linie zvyšují citlivost hmatu. Někteří vědci byli ochotni ke kompromisu a přiznávali papilárním liniím obě funkce.ˇ

Po desetiletí se genetici honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Marně. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy.

Už ve školních škamnách nám bylo sděleno, že rostliny pomocí chlorofylu zachytávají oxid uhličitý a světlo, vytváří organické látky a přitom uvolňují kyslík.

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.ˇ

Harald zur Hausen, německý virolog, získal loni Nobelovu cenu za objev papilomavirů, jež vyvolávají u nakažených žen rakovinu děložního hrdla. Právě zur Hausenův objev otevřel cestu k vývoji vakcíny, která dnes mladé ženy před tímto nebezpečným onemocněním chrání.ˇ

Spitzerov vesmírny teleskop umožnil astronómom namerať teplotné výkyvy na takmer 200 svetelných rokov vzdialenej exoplanéte. Teplota na nej stúpa, či klesá o stovky stupňov Celzia v priebehu niekoľkých hodín. Astronómovia zamieria k nej ďalekohľady práve na Valentína.

Proti veku nieto lieku, tvrdí dávne príslovie. S vyšším vekom pribúdajú nielen vrásky a šediny, ale i mnohé zdravotné problémy, ktoré neraz výrazne degradujú kvalitu života. Medzi nepochybne najzávažnejšie dôsledky starnutia môžu, ale nevyhnutne nemusia patriť aj mentálne poruchy. Ale aj tieto následky veku môžeme aspoň čiastočne ovplyvniť sami, svojim životným štýlom. Január priniesol výsledky niekoľkých nových štúdií, zameraných práve na túto tému.

Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.

Nepříjemným překvapením skončilo sčítání goril horských v ugandském národním parku Bwindi, jež využilo analýz DNA. Vymírajících lidoopů zde žije méně, než se ochránci přírody domnívali.

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.

Větrné elektrárny očima technika.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.

Po krizi s dodávkami plynu v posledních týdnech dojde pravděpodobně v řadě zemí k přehodnocení energetické koncepce. Dá se předpokládat, že se tyto změny budou týkat i postoje k jaderné energetice. Také Česká republika nutně potřebuje vypracovat svoji energetickou koncepci. Proto je myslím užitečné si shrnout informace o v současnosti budovaných i plánovaných jaderných reaktorech v Evropě.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel 12. prosince 2008 v hotelu v norském Tromsö laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1976 Daniel Carleton Gajdusek. Potomek slovenských a maďarských vystěhovalců dostal Nobelovu cenu za objev infekční povahy prionového onemocnění kru, jež postihovalo v souvislosti s rituálním kanibalismem především příslušníky novoguinejského kmene Fore.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.ˇ

Anglický trnoploutvý ptomakantus mění náš pohled na počátky evoluční linie čelistnatých obratlovců, do níž zoologové počítají i nás samotné.

Budoucnost patří diodovým žárovkám. Známe je také pod označením LED. Úspěšně se šíří hlavně kvůli úspoře okolo 50 % elektřiny a vyšší životností oproti sodíkovým nebo halogenidovým výbojkám.

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?ˇ