Geniální způsob, jak se vyhnout placení autorských poplatků, objevili zakladatelé Církve hudby. Autorský zákon ríká, že: "Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nevýdělecně užije dílo při občanských a náboženských obřadech". To znamená, že když v kostele při mši zpíváte a hrajete chráněnou píseň, nic se nestane. Kdybyste totéž udelali na koncertě, půjde po vás Ochranný Svaz Autorský a můžete mít problém.

Proto vznikla Církev Hudby, která tyto problémy řeší. Její základní dogmata jsou:
      Náš Bůh je Hudba.
      Naše modlitba je zpěv.
      Koncert je nás náboženský obřad.
      Cédéčka jsou předmety uctívání - šírení nahrávek je šírení víry.

Je to logické. Vždyť přece Hudba je vlnění a celý vesmír je založen na vlnění (světlo, zvuk, kmity atomů). Bůh je tudíž zjeven ve vlnění, a proto Hudba je Bůh.
Zájem o toto nové náboženství je značný. Hovoří se o možné celosvětové expanzi.

Hudba s vámi