Tak jsi nás zase doběhl, starý brachu. Na tvé velikosti zálěží.

Všude si lze přečíst, že velikost mozku nemá přímý vztah k inteligenci. Jako zářný příklad majitele malého ale velmi chytrého mozku je uváděn vynikající francouzský spisovatel Anatole France. V lebce schovával  mozek o hmotnosti 1017 gramů.

 

Tedy aspoň před dovršením 11 let věku. Pak už je to asi celkem jedno.

Turgeněv s mozkem dvakrát tak velkým nebyl  rozhodně dvakrát lepší spisovatel. Natož aby byl dvakrát tolik chytrý. Tyto dva příklady bývají korunovány tradovaným příkladem dementního londýnského zahradníka s největším známým mozkem, kterým bývá argumentům o nesouladu mezi velikostí a výkonností mozku nasazena koruna. Ale teď se zdá, že i toto pravidlo má svou výjimku a na velikosti (mozku) skutečně záleží.

Philip Shaw z National Institute of Mental Health v americké  Bethesdě skenoval mozky 300 dětí a dával jim přitom i IQ testy. Zjistil, že děti s bezkonkurenčně nejlepším skóre v testech IQ mají opožděný a prodloužený růst mozkové kůry. Předchozí studie naznačovaly, že velikost některých částí mozku má co do činění s inteligencí, ale tato měření byla prováděna na dospělých.

Anatole France to se svým minimozečkem dotáhl hodně daleko.

Obecně lze říci, že nám všem v dětství mozková kůra „tloustne“ a po dosažení vrcholu opět „slábne“. Načasování této „vlny růstu“ mozkové kůry se dramaticky liší u dětí s různým IQ. Nejchytřejší děti začínají s nejtenčí mozkovou kůrou. Kolem 7 let věku jim začne kůra rychle růst. Nejsilnější je kolem 11. roku věku. Děti s průměrným IQ mají kůru nejsilnější mezi 7. a 8. rokem. Děti jimiž je dopřáno „jen“ nadprůměrné IQ jsou kdesi mezi. Na prahu dospělosti má kůra všech dětí zhruba stejnou sílu bez ohledu na IQ (tedy v hodnocených skupinách s průměrným, nadprůměrným a  vysoce nadprůměrným IQ).

Zvětšit obrázek

Podobně jako mozkem podstatně obdařenější Ivan Sergejevič Turgeněv.

Největší rozdíly mezi extrémně chytrými dětmi a zbytkem zkoumané dětské populace jsou patrné v síle kůry čelních laloků. Jistě ne náhodou právě tam sídlí naše ryze lidské schopnosti, jako je cílevědomé plánování nebo abstraktní myšlení.

K metodám měření IQ lze mít zcela jistě celou řadu výhrad, ale odborníci se shodují, že Shaw se drží v interpretacích celkem při zemi. Za nejzajímavější považují odhalení, že pomalejší dozrávání mozku má zřejmě na jeho výkonnost pozitivní vliv. Teď by je zajímalo, zda je toto zpomalení určeno geneticky, nebo zda se na něm podílejí i vnější vlivy.

Zvětšit obrázek

Einstein nevynikal velikostí mozku, výkonností tohoto orgánu ano.

Mnozí by rádi věděli, co se děje v mozkové kůře během jejího „bobtnání“ a opětovného „scvrkávání“ – a chtěli by to vědět pokud možno na úrovni buněk a molekul.

Je možné, že „bobtnání“ má na svědomí tvorba nových nervových spojů. „Scvrkávání“ by mohlo být důsledkem nezbytné redukce spojů, které se ukázaly jako zbytečné nebo dokonce nebezpečné.

Pramen:
Nature