Zvětšit obrázek

Kresba představující sondu s oběma planetkami na pozadí. (Kredit – William K. Hartman, UCLA)

Projekt Dawn byl NASA schválen v prosinci roku 2001 v rámci programu Discovery, který zahrnuje relativně levné a malé sondy s úzce specifikovanými vědeckými úkoly. Cílem sondy jsou hned dvě největší planetky ve Sluneční soustavě – Vesta a Ceres. Ačkoliv jsou naprosto odlišné, považují je astronomové za pozůstatky prvních těles, která se v našem planetárním systému vytvořila krátce po jeho vzniku.

Zvětšit obrázek

Sonda Dawn bude využívat iontové raketového motoru. (Kredit: NASA/JPL)

Hlavním výzkumníkem projektu je Christopher Russell z University of California v Los Angeles (UCLA). Výpravu řídí Jet Propulsion Laboratory (JPL) a za samotnou konstrukci sondy je zodpovědná společnost Orbital Sciences Corporation, Dulles.

Zastavení projektu

Vývoj sondy pokročil do takového stádia, že na začátku loňského roku začala fáze jejího sestavování a testování. Vše mělo směřovat ke startu v červnu 2006. Podle vyjádření manažera projektu Toma Fraschettiho (JPL) z počátku října pokračovala tato fáze velmi dobře. Nicméně v polovině října byl zahájen sled událostí, který připomínal velmi emotivní jízdu na horské dráze. NASA další vývoj sondy zastavila s poukazem na překročení rozpočtu, výrazné časové zpoždění a nevyřešené technické problémy.

Zvětšit obrázek

Snímky největší planetky ve Sluneční soustavě Ceres pořízené HST. Bílá jasná skvrna nebyla vysvětlena. (Kredit – NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), L. McFadden (University of Maryland)

Ke slovu přišel nezávislý tým expertů, kteří měli za úkol celý projekt důkladně prověřit a rozhodnout o jeho osudu. Na základě výsledků této analýzy pak zástupkyně ředitele NASA pro vědecké výpravy Mary Cleave na počátku března rozhodla o ukončení projektu. V té době už bylo utraceno 257 miliónů dolarů a všechny vědecké přístroje byly připraveny. Analýza poukázala na 29 nevyřešených technických problémů, rostoucí zpozdění a hrozící 20% překročení původního rozpočtu.

Neakceptovatelné řešení

Vědecká komunita přijala tohoto rozhodnutí s velkým rozhořčením. „Mám velké problémy s přijmutím a pochopením tohoto konce,“ uvedla Lucy McFadden (University of Maryland), která je členkou týmu projektu Dawn. Poukázala také na zmařené několikaleté úsilí stovek lidé ze Spojených států a Evropy, kteří se na vývoji podíleli.

Na mezinárodní konferenci Lunar and Planetary Science Conference konané před několika týdny v Houstonu zazněly výhrady vědců velmi hlasitě a zástupci NASA před nimi jen ztěžka rozhodnutí obhajovali. Pocity vědců vystihl Gerhard Neukum z berlínské Freie Universität, který se svými spolupracovníky vyvinul kameru pro tuto sondu. „Je absolutně nepřijatelné, co se nyní odehrává,“ uvedl profesor Neukum. „Výprava je téměř připravená, technické problémy jsou zveličeny. Podle mého názoru to není dobře podložený a neutrální posudek.“

Znovuzrození

Jen několik dnů po vydání rozhodnutí oznámil ředitel JPL Charles Elachi, že „všechny technické problémy jsou nyní pochopeny a mohou být vyřešeny.“ Zároveň požádal ředitele NASA Mika Griffina o přezkoumání rozhodnutí. Společným úsilím nakonec vědci dosáhli svého cíle – kosmická agentura své rozhodnutí přehodnotila. V pondělí bylo oznámeno, že výprava dostala opět zelenou. Původně plánovaný rozpočet ve výši 373 miliónů dolarů bude sice překročen, ale výprava bude financována v plné výši. Současné odhady hovoří o finální částce 446 miliónů dolarů.

Zvětšit obrázek

Hubble objevil velký kráter na povrchu planetky Vesta. (Kredit – NASA, B. Kellner (Georgia Southern University), P. Thomas (Cornell University)

Nový scénář

Start družice v polovině letošního roku není samozřejmě už možný a proto byl připraven nový scénář průběhu výpravy. Ke startu by mělo dojít mezi červnem a srpnem roku 2007. Do vesmíru sondu vynese raketa Delta 2. I tento termín bude stačit k tomu, aby sonda stihla důležité setkání s planetou Mars na počátku roku 2009. S využitím gravitačního pole planety bude tak schopna dosáhnout hlavního pásu asteroidů, kde se pohybují oba její cíle. K planetce Vesta přiletí sonda v říjnu 2011. Dalšího půl roku bude kolem ní obíhat a zkoumat ji pomocí přístrojů na palubě. Přílet k Ceresu je plánován na srpen 2015. Pokud by z nějakého důvodu nedošlo ke startu příští rok, nebude možné podobnou výpravu uskutečnit v následujících 15 letech, protože příslušná tělesa nebudou ve vhodné poloze.

Mini-planety

Astronomové přitom považují obě planetky za velmi důležité a je z vědeckého hlediska žádoucí, aby byla podrobně prozkoumána. Pozorování provedená Hubbleovým kosmickým dalekohledem (HST) či jinými přístroji v posledních letech ukázala, že se nejedná jenom o kamenné úlomky. „Jsou to tělesa, která rostla jako planety a mají některé charakteristiky planet,“ zdůvodňuje jejich význam Lucy McFadden. Už dlouho je známo, že Vesta byla během historie zahřátá a nedávné spektroskopické studie dokonce ukazují, že na povrchu planetky může být také menší množství vody. Rovněž v případě Ceresu museli astronomové změnit své názory na tuto planetku poté, co HST zjistil, že je ve skutečnosti pokryta pláštěm z vodního ledu, který se rozpíná a zvětšuje její objem. O Ceresu se dokonce hovoří jako o mini-planetě, která zřejmě jenom v důsledku blízkosti Jupitera „nevyrostla“ v plnohodnotnou planetu. „Gravitační působení Jupitera po dobu miliard let zabránilo Ceresu, aby získal akrecí více materiálu,“ vysvětluje Lucy McFadden.

Planetka 1 Ceres má poloměr 466 km a byla objevena v roce 1801. O šest let později došlo na objev planetky 4 Vesta, která má poloměr 265 km.

Zdroje:
www.space.com
www.newscientist.com
www.spaceflightnow.com