Poznatky z Evropy
Před nějakou dobou jsme vás na Oslu informovali o výsledcích  čtyřletého evropského projektu, který probíhal v sedmi zemích a na kterém se podílelo dvanáct výzkumných týmů.  V rámci těchto pokusů tým Franze Adlkofera z Verumu (Mnichov)  zjistil, že vyzařování, které odpovídá tomu, které produkují mobilní telefony, způsobuje zlomy ve vláknech DNA. Poškozující efekt se objevil, když buňky byly vystaveny elektromagnetickému záření o intenzitě mezi 0,3 až 2 waty na kilogram. To se kryje s hladinou vyzařování, kterou produkují mobilní telefony a která činí 0,2 až 1 wat na kilogram.
Adlkofer tehdy prohlásil, že si je vědom toho, že tyto výsledky, podobně jako předešlé studie ukazující na škodlivost mobilních telefonů, budou kritizovány. Přesto říká: „ Viděl jsem pokusy, které byly stokrát opakovány a to v řadě laboratoří. Já nejsem na pochybách o tom, zda toto záření za určitých podmínek způsobuje poškození DNA“. Na adresu výzkumníků, kteří podobné poškození nepozorovali Adlkofer říká, že efekt pravděpodobně nepozorovali, protože buňky vystavovali záření po krátkou dobu, a nebo použili tkáňovou kulturu buněk, které jsou k záření odolné.

Poznatky z Australie
Docent Andrew Wood z Ústavu pro výzkum mozku při Melbourneské  Swinburne Universitě zveřejnil výsledky svého bádání, z něhož vyplývá, že vystavení se elektromagnetickému záření z mobilního telefonu dokáže snížit hladinu hormonu melatoninu, který je spojen s řízením našeho spánkového cyklu.
Studie zveřejněná v časopisu International Journal of Radiation Biology říká, že je předčasné dělat závěry o tom, že by hovor z našeho mobilního telefonu nám rušil poklidný spánek.

Vlny alfa
 Studie se uskutečnila na skupině 55 dobrovolníků, kteří, aniž by to tušili, byli vystaveni buďto 30 minutovému skutečnému vyzařování mobilu, a nebo stejné době fiktivnímu (neuskutečněnému) vyzařování mobilního telefonu. Pokus se uskutečnil po vydařeném nedělním dni předtím než se šlo na kutě.
Wood zjistil, že vystavení radiovým vlnám vedlo ke zvětšení aktivity mozku v době, kdy je ve fázi takzvaných vln alfa. Tyto alfa vlny jsou dávány do souvislosti s uvolněním a jakýmsi sněním předtím než usneme.
Toto zvýšení aktivity  se objevovalo v první ne-REM fázi spánku, tedy ještě před tím než subjekty upadly do hlubokého spánku.
Australský specialista na spánek profesor  Leon Lack, z Flinderovy university v Adelaide k tomu poznamenává, že by to mohla být známka toho, že první non-REM fáze spánku nebude tak efektivní jak by mohla být. A dodává, že následkem by mohlo být to, že po probuzení se budeme cítit méně odpočatí.

V praxi to tedy probíhá tak, že pokud si lehneme do postele a zavřeme oči, bude přístroj snímající elektrodami mozkové proudy ukazovat pravidelné elektrické vlny. Tyto vlny jsou známé jako vlny alfa. Když budeme ospalí a začneme usínat, alfa vlny zmizí a jsou nahrazeny mémě pravidelnými vlnami, které se postupně zpomalí. Stav se nazývá spánkem pomalých vln. Nyní už skoro spíme. Procesy v našem těle se zpomalily. Dýchání je pomalé, srdeční tep se rovněž zpomalil a krevní tlak je nižší. Několik procesů a výměn se však během spánku naopak zrychlí (například hojení ran). Spící tělo se zabývá opravami a údržbou.
Když se nám tedy následkem elektromagnetických vln vyzařovaných mobilem objevují známky vyšší mozkové aktivity v době kdy by tam být neměla, může to zadělávat naproblém.
 

Melatonin
Pozorování zdravotního stavu dobrovolníků zahrnovalo také vyšetřování jejich moče na přítomnost hormonu melatoninu. Melatonin se nám tvoří v epifýze v noci a jeho produkce individuálně kopíruje stav našeho spánku a bdění.
Během pokusu došlo u některých osob k vyšší produkci melatoninu poté, co byl jejich mozek vystaven vyzařování z mobilu. Toto zvýšení tvorby spánkového hormonu ale nebylo obecným jevem.

Podle autora studie Wooda to, že rozdíly byly zaznamenány jen u některých osob by mohlo znamenat, že nejsme na vyzařování mobilů citliví všichni stejně. A že holt toto vyzařování na někoho působí více a na někoho méně. Když se na výsledky tohoto pokusu ale podíváme kriticky, tak vlastně musíme konstatovat, že jednoznačný důkaz toho, že mobily ovlivňují  kvalitu našeho spánku, tento pokus neposkytnul.

Vědci zatím mají jen důkazy, které dokládají, že za laboratorních podmínek toto vyzařování poškozuje v buňkách DNA. Australané k tomu nyní dodávají, že toto záření u citlivých jedinců zvyšuje aktivitu mozku v době, kdy by naopak již měla klesat.

Závěr
Než budeme s jistotou vědět jak to s tou škodlivostí mobilů vlastně je,  bude jistější se přes telefon zbytečně  nevykecávat a investovat do sady hands-free. Ta nám telefon, ten zdroj vyzařování elektromagnetických vln, „odstrčí“ od našeho mozku do bezpečné vzdálenosti.

Některé typy handsfree ale nemusí být dobrou volbou...