Vědecký pracovník Jiahai Lu ze Sun Yat-sen University v čínském městě Guangzhou se svými kolegy opakovaně imunizoval koně antigeny připravenými z viru ptačí chřipky (kmen H5N1). Navodili u nich imunitní reakci s následnou tvorbu protilátek. Poté, co koním krev odebrali, se ukázalo, že v krevním séru jsou protilátky v dostatečně vysokém množství a že je z krve lze snadno získat.
S protilátkami provedli vědci test na jejich účinnost. Jako pokusná zvířata jim posloužily myši, kterým podali letální dávku virulentního kmenu H5N1. Po 24 hodinách infikované myši začali léčit koňskými protilátkami. Všechny léčené myši přežily, ostatní uhynuly. K ochraně před smrtící infekcí postačovala dávka desetiny miligramu protilátek.
Koňské protilátky mají dvě hlavní nevýhody. První je to, že takto získané protilátky je třeba čistit od dalších proteinů, které se v krvi nacházejí. Jakékoli proteiny cizího organismu mohou totiž u příjemce navodit nežádoucí alergické reakce. Druhou nevýhodou je, že - co kůň, to jiná reakce a výsledný produkt je proto značně nestandardní. Titr zídksnývh protilátek kolísá a také složení protilátek zahrnuje celé spektrum protilátek různých imunoglobulinových tříd (IgM, IgG, IgA, IgE), proto se těmto protilátkám říká, že jsou "polyklonální". I přes nastíněné problémy Číňané ukázali, že touto zastaralou metodou lze získat protilátky rychle a že to může být jedna z cest, jak lze operativně reagovat na případné mutace ptačího viru. Také cena takto získané protilátky není vysoká. Na první pohled se zdá, že by tato metoda mohla v případě potřeby zachránit mnoho lidských životů. Má to však háček. Moderní průmyslová výroba léků je založena na produkci takzvaných monoklonálních protilátek a chovy koní k těmto produkcím již byly zrušeny.
A závěr?
Ukázalo se, že i zastaralá metoda přípravy polyklonálních protilátek je jednou z cest jak lze v případě potřeby rychle řešit nenadálou situaci. Navíc toto řešení může být jediným dostupným řešením pro nejchudší země planety.
Konec konců každý způsob, který je schopen přispět k zabránění toho nejhoršího – pandemii, je vítán.
Pramen: Journal reference: Respiratory Research (DOI: 10.1186/1465-9921-7-43)
Hybridní virus ptačí chřipky H5N1 se snadno přenáší mezi morčaty
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2013)
Za článek v Science 6 let „natvrdo“
Autor: Jaroslav Petr (27.04.2012)
Slibná DNA vakcína proti ptačí chřipce
Autor: Anna Marcinková (06.10.2008)
Zima chřipce svědčí
Autor: Jaroslav Petr (02.11.2007)
Co odpoví chřipkový virus, až se ho zima zeptá?
Autor: Josef Pazdera (22.09.2007)
Diskuze:
schvalovaní
Milan Štětina,2006-04-03 09:43:08
Mám takový nedobrý pocit, že i kdyby se podařilo odstranit problémy s "čištěním", tak než se provedou testy na dobrovolnících a podaří se léčivo/postup schválit k normálnímu používání na lidech, tak bude dávno po pandemii (pokud tedy vůbec vznikne). Pro nás v Čechách (resp. v Evropě a také USA) tedy nic, ale pro rozvojové země (přesněji řečeno země s nižšími zdravotními standarty) by to mohlo být řešení.
Proč to nejde přímo?
KillerZero,2006-03-30 12:18:23
Proč se protilátky vytváří v koních a ne přímo v nakažených lidech?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce