Hlavním úkolem sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter, NASA) je pořizovat velmi detailní snímky povrchu Marsu s vysokým rozlišením z jeho oběžné dráhy. Startovní okno pro misi MRO bylo od 10. do 30. srpna 2005. Po odkladech sonda MRO úspěšně odstartovala z mysu Cape Canaveral 12. srpna 2005 ve 13:43 SELČ. Nosnou raketou byl Atlas 5. Základní těleso sondy MRO má nepravidelný tvar (výška 6,5 m) se dvěma solárními panely (rozpětí 13,6 m) a parabolou vysokoziskové antény o průměru 3 m. Na palubě jsou umístěny vědecké přístroje o celkové hmotnosti 139 kg, které jsou určeny pro 6 vědeckých experimentů. Jedním z přístrojů je i stereoskopická vysokorozlišující kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), určená k detailnímu snímkování povrchu Marsu.
Přibližně po 7 měsících byla 10. března 2006 sonda MRO úspěšným manévrem MOI (Mars Orbit Insertion) navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oběžná doba odpovídá 1/12 rotace planety, tzn., že sonda bude přelétat nad stejným místem vždy ve stejnou dobu (v 15 hodin místního času). Vědecká mise by měla probíhat od listopadu 2006 do listopadu 2008 (přibližně 1 marťanský rok). Potom, nejméně do konce roku 2010, má být sonda využívána jako retranslační stanice pro další expedice k Marsu.
Ve čtvrtek 23. března v 23:36 EST (v pátek 24. března 2006 v 5:36 SEČ) tři kamery na sondě MRO byly nasměrovány k povrchu Marsu, zatímco sonda 40 minut shromaždovala technická data. Jsou to kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), CTX (Context Camera) a MARCI (Mars Color Imager).
"Tyto snímky Marsu s vysokým rozlišením jsou vzrušující a jedinečné. Byly pořízeny brzy ráno místního času. Konečná oběžná dráha MRO bude nad oblastmi, kde je podle místního času odpoledne, podobně jako sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey," řekl Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), hlavní vědecký pracovník pro HiRISE.
"Tyto snímky poskytují první možnost testovat nastavení kamery a schopnost sondy pointovat kameru a udržet v zorném poli přístroje Mars,“ řekl Steve Saunders, vědec mise v hlavním sídle NASA. "Získané informace budou mít velký dopad pro další přípravu a průběh celé mise." Hlavním účelem těchto snímků je kalibrace soustavy kamer a zpracování obrazu s ohledem na barvy snímků a plošné rozměry stereo snímků s vysokým rozlišením.
Snímky s požadovanou rychlostí a osvětlením byly získány v době, kdy se sonda nacházela ve výšce 2489 km, což je 9krát více, než je plánováno pro hlavní program mise. Nejvyšší rozlišení snímku, asi 2,4 m/pixel, je srovnatelné s nejlepšími rozlišeními, kterých bylo dříve dosaženo z oběžné dráhy kolem Marsu.
Další zpracování snímků lze očekávat během příštího jednoho nebo dvou týdnů.
Sonda MRO byla navedena na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu 10. března 2006. Jeden oběh kolem planety trvá 35 hodin v rozsahu 43 450 až 425 km nad povrchem Marsu.
Řídící týmy z JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) a Lockheed Martin Space Systems (Denver) se připravují na brždění v atmosféře (aerobraking). Při tomto postupu se sonda během dalších 7 měsíců 550krát opatrně ponoří do atmosféry a oběžná dráha se stane kruhovou s výškou méně než 320 km nad povrchem planety (pak by mělo být rozlišení 0,28 m/pixel).
Více než 25 gigabitů obrazových dat (téměř 5 CD-ROM) bylo přijato v Canbeře prostřednictvím sítě DSN (Deep Space Network station, Canberra, Australia) a posláno do JPL. Sít sledovacích stanic DSN (Deep Space Network) je globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA. Snímky byly zpřístupněny týmům Lunar and Planetary Laboratory (University of Arizona, Tucson) a Malin Space Science Systems (San Diego, Kalifornie).
Phoenix úspešne zosadol – na Mars
Autor: Dagmar Gregorová (26.05.2008)
Diskuze:
