Invazní druhy narušují přírodní ekosystémy, destabilizují potravní řetězce a snižují užitkovou hodnotu společenstev. Ekologové se v poslední době snaží tuto degradaci ekosystémů vyjádřit finančně. Ve studii, která byla tento týden publikována v časopise Frontiers in Ecology and the Environment, vědci vytvořili seznam nepůvodních druhů, které působí největší ekosystémové škody a na jejichž likvidaci je tudíž spotřebováno nejvíce finančních prostředků.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.

Střet čtyřtunové sloní samice s desetkrát lehčí krávou by měl mít předem jasného vítěze. Přesto na keňských pláních vítězí skot místních pastevců a sloni ustupují.ˇ

Sto padesát jednobuněčných mořských řas rodu Micromonas by se muselo seřadit vedle sebe, aby obtočily souvislým prstýnkem lidský vlas. Přesto patří těmto „trpaslíkům“ mezi mikroorganismy mořského planktonu významné postavení.

Dinosauří kosti z období Křídy doplňují obrázek o vstupu sauropodů do Asie.

Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.ˇ

V Keni podnikajúci Nór inovoval dávno využívaný princíp, aplikoval ho na dve škatule, čiernu farbu, trochu alobalu – a je o 75 tisíc USD bohatší.

V centre kopy galaxií v Panne sídli veľmi veľká galaxia s veľmi masívnou čiernou dierou v galaktickom jadre, ktorá vytvára veľmi intenzívny prúd horúcej plazmy tryskajúci do veľmi veľkej vzdialenosti. V plazmatickom prúde astronómovia už roky pozorujú veľmi zaujímavú oblasť s veľmi netypických prejavom – občas veľmi jasne žiari, čím kladie vedcom veľmi zložité otázky.

...aneb malé zamyšlení nad velikostí sauropodů.

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

Kdy se poprvé políbíme, kdy máme první pohlavní styk a rozhodneme se pro prvé dítě, není jen počinem (ne)odpovědnosti, ale tak trochu i genovou diktaturou.

Fosilní nastávající matka dávného rybovitého obratlovce vlastnila kromě nedonošeného mimina i chrupavčitý nástroj pro kopulaci s partnerem.

V raném vesmíru byly galaxie s milionkrát větší hustotou hvězd než má Mléčná dráha.

Rozhodnutí je v rozporu se směrnicí pro geneticky modifikované plodiny, které pro Evropskou unii vytvořil tým odborníků.

„Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii. Nejprve jsou zesměšňovány, pak zuřivě vyvraceny, aby byly nakonec přijaty jako samozřejmost.“ˇ

Aj hmat a zrak sa navzájom presviedčajú o svojej pravde. V živote zväčša oba zmysly vnímajú to isté a tak nám poskytujú harmonické, navzájom sa doplňujúce informácie o svete navôkol. Ale čo sa stane, ak im vedci skomplikujú situáciu a každý z týchto zmyslov prinútia vnímať podobnú, ale nie rovnakú realitu?

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace hmotných těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze světlo ohýbat. Vědci tvrdí, že již dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.ˇ

Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři CERN připravuje a které ze situací zobrazených ve filmu jsou realistické.

Počas 11 denného letu balónom uvidel teleskop BLAST v infračervenej spektrálnej oblasti desať krát viac vzdialených galaxií, než pozemné ďalekohľady za desaťročie.

....aneb co nám prozradila paleopatologie.

Výroba paliv biologickou cestou za přispění elektrické energie aneb jak skladovat elektřinu.

Šimpanzi ve volné přírodě kupčí se sexem. Samci své požitkářství dlouhodobě plánují a své vyvolené uplácejí masitými porcemi.ˇ

Drobné mořské placičky jsou ve skutečnosti bazální skupinou jedné ze dvou hlavních větví živočichů a příbuzenské vztahy je pojí s houbovci, žebernatkami a žahavci.

....aneb pár slov o stravování druhohorních vládců.

Za bránami známeho amerického MITu vznikajú prototypy nabíjateľných batérií. K ich hlavným komponentom patria geneticky modifikované vírusy.

Ženám se vsugerovává, že mamografie jim zachraňuje život. V odborném tisku ale najdete i opačné názory. Na téma, zda rentgenologické vyšetření prsu ženám prospívá, se vedou vášnivé spory. Američtí vědci patnáctiletým pokusem na zhruba 5000 náhodně vybraných ženách ve věku 40 – 65 let získali odpovědi na celou řadu otázek.ˇ

...aneb "rychle a zběsile" v druhohorním podání.

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Po infarktu se hojí poškozený srdeční sval vazivovou jizvou, která často nedovolí srdci podávat plný výkon. Přesto jsou v srdci buňky, z kterých mohou vznikat nové buňky srdeční svaloviny. Tato schopnost se naplno projeví v laboratorních podmínkách, když jsou tzv. kmenové buňky srdce přeneseny do živného roztoku. Vědci netušili, nakolik se uplatňuje schopnost kmenových buněk obnovit srdeční sval v lidském organismu. Tým švédských vědců vedený Jonasem Frisénem ze stockholmského Karolinska Institutet zjistil, že se v srdci buňky průběžně obnovují. Jako důkaz jim posloužily následky testů atomových bomb z období studené války.

Možná to už jenom málokoho překvapí, ale akční střílečky se opět ukázaly jako výborný medikament pro civilizací tak namáhaný zrak.ˇ

Priony známe jako nevhodně poskládané, „zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít „zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční mechanismus je udržuje ve hře.ˇ

Prístroje sondy PAMELA zaznamenali v horných vrstvách zemskej atmosféry priveľa pozitrónov. Teória tvrdí, že môže ísť aj o stopy po zániku častíc tmavej hmoty.

Pohled na gorilu drtící v čelistech křehké ptačí tělíčko a polykající krvavé kusy masa se naskytl ošetřovatelům jedné americké zoo. Ptáka, který se náhodou zatoulal do ubikace lidoopů, gorila ulovila zcela cíleně. Jak ukazuje studie týmu amerických zoologů, vedených Stevem Rossem z chicagské Lincoln Park Zoo, zveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise American Journal of Primatology, podobné obrázky nejsou v amerických zoologických zahradách žádnou výjimkou.ˇ

Predstavte si tínedžera, ktorý si roky do denníka zaznamenáva svoje sny. A potom sa stane psychológom a povie si, že to, čo sa mu snívalo, nemôže byť náhoda. A začne hľadať štatistické súvislosti...

...a proč to není (zase až tak) důležité.

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ

Pozemské organismy zřejmě nemají jediný společný původ. Život se na naší planetě vyvinul – případně přicestoval z Vesmíru - nejméně dvakrát.ˇ

Čtivě napsaná příručka pro oteplený svět. Kratší než Lomborg a méně nobelovek než Gore. Schválně, kolik popíračů ledových dob překročí svůj stín a pro jednou sáhne po knížce z druhého břehu?

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Voda v plastových láhvích obsahuje významná množství látek s hormonálními účinky. Zjistili to němečtí ekologové Martin Wagner a Jörg Oehlmann z University Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Zdrojem molekul napodobujících efekty pohlavních hormonů jsou většinou plasty, v nichž je pitná voda balena.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

...a proč je to vlastně tak důležité.

Brazilský neurolog Miguel Nicolelis působící na Duke University v americkém Durhamu přináší naději na snazší a šetrnější léčbu pacientů trpících Parkinsonovou chorobou.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

V říjnu loňského roku se Země srazila s malým asteroidem, který byl objeven pouhých 19 hodin před dopadem. Kosmické těleso explodovalo 37 km nad zemským povrchem. Vědcům se podařilo v súdánské poušti nalézt množství malých meteoritů, pozůstatků této exploze.

Nový anomalokarid s podivným hlavovým štítem sestavený z dávno známých fosílií odhaluje překvapivou diverzitu dávno vymřelých monster z příbuzenstva členovců.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

...aneb jak se "jurský detektiv" stal "otcem" teplokrevnosti dinosaurů.

V roce 2004 se rozšířila světem „ptačí chřipka“. Nakazila miliony kusů drůbeže, několik stovek lidí a zbytku světa nahnala strach z nástupu pandemie srovnatelné se „španělskou chřipkou“ řádící na konci první světové války. Řada zemí reagovala na tuto hrozbu nákupem protivirového léku Tamiflu, který chřipkové viry ničí.