Zvětšit obrázek

Jedny z nejstarších nepřeměněných hornin se zachovaly v australské Pilbaře.

Dneska máme z metanu zamotané hlavy, protože se každoročně ve vzduchu objeví 600 milionů tun a vlastně ani dost dobře nevíme odkud.

Zvětšit obrázek

Někde mají pilbarské hory tvar pyramid. To by si dännikenovci smlsli.

Metan je přitom co do účinků skleníkových plynů čtyřikrát zdatnější „ohřívač“ Země než vyhlášený skleníkový hříšník oxid uhličitý. Nedávno se ukázalo, že plnou třetinu můžou produkovat zelené rostliny, což byl pro vědce šok.

Také počátky metanové produkce vědce překvapují. Zatím se nedařilo získat důkazy o bakteriích produkujících metan z vrstev starších než 3 miliardy roků.
Tato hranice nyní padla díky týmu japonských vědců vedených Juičirem Uenem z tokijské techniky, kteří podrobili analýzám vzduch zachycený v horninách z australské Pilbary starých skoro 3,5 miliardy roků. Pilbarské hory jsou jedním z mála míst, kde se zachovaly staré prahorní horniny v nepřeměněném stavu.

Zvětšit obrázek

Řez pilbarskými horninami v polarizovaném světle. Barevné krystaly křemene obsahují inkluze, z nichž Uenův tým izoloval bublinky pravěkého vzduchu. (foto Nature)

Metan vzniká třemi různými způsoby. Tepelným rozkladem organické hmoty, syntézou anorganických sloučenin bez přispění živých tvorů a metabolickou aktivitou mikroorganismů. Každý způsob vzniku je jedinečný s ohledem na zastoupení izotopů uhlíku.
Ueno izoloval vzduch uzavřený v horninách z Pilbary a zjistil v něm neklamné stopy po produkci metanu bakteriemi.

 Odborníci z toho vyvozují, že tvorba metanu patřila k jedněm ze základních metabolických procesů nejstarších forem pozemského života. Pokud to nebyla rovnou první a základní metoda výroby energie.

To mělo pro Zemi zřejmě klíčový význam, protože Slunce v té době hřálo mnohem méně než dnes a skleníkový efekt metanu produkovaného bakteriemi zřejmě pomáhal udržet na Zemi příhodnější klima.

Pramen: Nature