Zvětšit obrázek

Myší varle se ukázalo jako zdroj kmenových buněk velmi nadějnými vlastnostmi.

Němečtí vědci objevili ve varlatech myšáků buňky, které by mohly posloužit k léčbě závažných onemocnění podobně jako kmenové buňky získávané z embryí.

Gerd Hasenfuss

V budoucnu by  lékaři takto získanými buňkami léčili muže, pro které by v laboratoři „převychovali“ buňky varlat na buňky vhodné pro „opravu“ nemocného či poraněného orgánu. Pacientům po infarktu by takto vypěstovanou srdeční svalovinou „vyspravili“ těžce poškozené srdce. Lidem s těžkými popáleninami by z kmenových buněk vypěstovali kůži pro překrytí rozsáhlých ran.

O významný objev kmenových buněk z varlat se postaral tým německých biologů vedených Gerdem Hasenfussem z university v Göttingenu. Vědci odebrali myšákům z varlat buňky procedurou, jakou lze použít i u člověka, a ty pak dále pěstovali v laboratorních podmínkách.

Zvětšit obrázek

A-C – výsledek různé kultivace kmenových buněk z varlat. Nejlepší výsledky dává kultivační postup, při kterém vznikají buňky na obrázku c) ty jsou na fotkách d – i barveny na přítomnost bílkovin typických pro kmenové buňky. Přítomnost RNA pro typické proteiny je patrná z analýz j a k.  (foto Nature)

Tři z tisíce kultivovaných buněk se chovaly jako kmenové buňky. To znamená, že byly schopny množení v laboratoři a při vytvoření vhodných podmínek se měnily na nejrůznější buňky dospělého těla.

Wolfgang Engel

„Byli jsme tím zaskočení,“ přiznává Hasenfussův spolupracovník Wolfgang Engel.
Savci včetně člověka mají v těle zhruba 250 různých typů buněk. Zatím není jasné, jestli kmenové buňky získané z varlat disponují schopností proměny na všechny buněčné typy a zda jim některá buněčná specializace není odepřena.
„To musíme ještě otestovat,“ řekl Engel v rozhovoru pro časopis Nature, který vědeckou studii německých vědců otiskl.

Jednu významnou zkoušku ohněm už kmenové buňky z varlat absolvovaly. Vědci je vstříkli do nitra velmi mladého myšího zárodku a sledovali jejich další osudy. Buňky vzešlé z kmenových buněk se objevily v nejrůznějších místech těla myšek, které se ze těchto zárodků narodily. Buňky tvořily nedílnou součást srdce, mozku, střeva, plic, svaloviny, jater, ledvin či sleziny.

Zatím se podařilo získat kmenové buňky jen velmi vzácně a v malém množství z varlat novorozených myších samečků japonským vědcům v roce 2004. Další pokusy o zdokonalení metody skončily nezdarem. Tým Gerda Hasenfusse uspěl u dospělých myších samců a to představuje velký příslib do budoucna.

Zvětšit obrázek

a –f – Buňky srdeční svaloviny vzniklé z kmenových buněk varlat.
g – záznam elektrické aktivity těchto buněk.
h – buňky svaloviny
i,j, k – buňky výstelky cév
l – céva narostlá v laboratoři z kmenových buněk odebraných z varlete
(foto Nature)

Mnozí odborníci přesto zůstávají při hodnocení tohoto úspěchu velmi opatrní. Nejsou si zcela jistí, zda se buňky z varlat plně vyrovnají kmenovým buňkám získávaným z embryí. Například přední odborník na kmenové buňky Alan Colman v singapurské biotechnologické společnosti ES Cell International poukazuje na nevyjasněné otázky stárnutí kmenových buněk z varlat. Obává se, že tyto buňky mají své vnitřní biologické hodiny nařízeny podobně jako spermie a po několika týdnech začnou své jedinečné schopnosti ztrácet.

Mužům svitla šance na léčbu buňkami, které jim lékaři „převychovají“ z buněk odebraných z varlat. Ženy z pochopitelných důvodů léčebné buňky z tohoto zdroje mít nemohou. Přesto i jim svítá naděje. Němečtí biologové vedení Gerdem Hassenfussem z university v Göttingenu jsou přesvědčeni, že i ženský vaječník obsahuje malé množství kmenových buněk, které by se daly pro léčebné účely využít. Takaši Šinobara z university v Kjótu je ale skeptický. Japonský biolog vynaložil obrovské úsilí při hledání kmenových buněk ve vaječníku myši a neuspěl.
„Možná jsme na ty buňky nenarazili, ale spíš bych řekl, že tam vůbec nejsou,“ řekl Šinobara v rozhovoru pro prestižní vědecký týdeník Nature.

Již před několika lety ale uspěli američtí vědci při tvorbě kmenových buněk z neoplozeného opičího vajíčka, které donutili k vývoji v embryo bez oplození spermií. Kmenové buňky z tohoto „panenského“ embrya se ochotně měnily na nejrůznější typ buněk a udržely si tuto schopnost „buněčné rekvalifikace“ po dlouhé roky.

Pramen: Nature