Základní myšlenka článku zpochybňuje stále dokola omílané ochranářské mantry - deštné pralesy jsou klíčové, deštné pralesy jsou v ohrožení, kácejí je zlé nadnárodní těžařské společnosti, vzhledem k velké biodiverzitě pralesů hrozí při redukci pralesů masové vymírání...
Začněme třeba zpochybněním posledního argumentu: místa, kde panuje bohatá diverzita, jsou většinou obývána běžnými druhy. Endemité (tedy druhy reálně ohrožené vymřením při lokálním zásahu do určitého prostředí) žijí jinde. Ve skutečnosti nejsou známy prakticky žádné doklady, že by kácení deštných pralesů vedlo k vymření nějakého druhu.
Namísto (např.) amazonským pralesům stojí za to věnovat pozornost jiným biotopům - suchým tropickým lesům, savanám či horským oblastem v tropech. Ne že by tedy existovala nějaká zvláštní šance s mediálním mýty úspěšně bojovat. "Polonahý chlapík s motorovou pilou zajíždějící do náběhového kořene pralesního velikána zůstane ochranářskou ikonou jistě ještě dlouho. Rolník s pluhem, ryjící brázdu v panenské stepi, vedle něj zřejmě působí příliš kultivovaně až idylicky. Bohužel," píše Grim.
Kácení pralesů přitom není primárně důsledkem těžby dřeva (a když, tak spíše na podpal), ale snahy získat novou půdu, tedy jde o aktivitu místních obyvatel (zapomeňte na propagandu všemožných antiglobalistů). A zde se také už ukazuje vysvětlení, proč pralesy nejsou nijak zvlášť ohrožené - vypálit je a udělat z nich pastvinu je totiž docela obtížné - na rozdíl od savany, která je pro roli pastviště už jaksi předpřipravena. Pročež mnohem rychleji mizí původní prostředí savan.
Závěrečné autorovo přikázání zní takto:
1) nenecháš se poblouznit vějičkou biodiverzity, ale k ochraně vybereš míst, kde druhy endemické a ohrožené dosud přebývají.
2) hýčkati budeš nikoli hvozdy hluboké, ale savany, stepi a jiná místa nelesní.
3) na prvním místě jednání tvého v místech zalesněných buďtež lesy listnaté v krajích mírných, lesy suché v krajích tropických a ikonu pohanských ochranářů – modloslužebné lesy amazonské – zanech na jednom z posledních míst v seznamu priorit svých.
Popsané téma lze dále rozvíjet. Za úvahu stojí, že v poslední době ledové pralesy téměř neexistovaly. Pokud nechceme tvrdit, že všechny druhy obývající třeba Amazonii vznikly v posledních 10 000 letech (jistě nevznikly), pak nám vychází, že nejsou na prostředí deštného pralesa v jeho současné rozloze nijak fatálně vázané. A navíc ani "globální ekosystém" není nijak vázán na tropické pralesy, doba ledová nebyla obdobím žádného kolapsu pozemského života. Když už bychom si povolili totálně eklektický výběr argumentů, mohli bychom se odvolat na Lovelocka, který doby ledové ztotožnil naopak se zdravím planety Země.
Navíc řada současných pralesů, nejen v Amazonii, ale třeba i v tropické Africe, roste na místech, které byly dříve využívány pro zemědělství, ale posléze zarostly. Tyto "panenské" pralesy tedy před pár stoletími vůbec neexistovaly. Rychle vyrostly (mimochodem - zřejmě se tedy taktéž rychle obnoví), jednotlivé druhy i svět jako celek tedy normálně fungoval i bez nich. To se přitom týká i lesů mírného pásu, které také procházely řadou proměn (les zde nerostl odedávna), nedá se ani říct, že by ho mezolitici nechávali na pokoji .
Mýtu o mrtvých pralesech a mizení lesů se věnuje i Bjorn Lomborg ve své knize Skeptický ekolog . Do zhruba jednoho měsíce by se na knižních pultech mělo objevit i české vydání, nicméně několik autorových tezí uveďme v předstihu. Lomborg se kromě pralesů zaměřuje i na lesy mírného pásu a vyvrací oblíbené zelené teze o "katastrofálním postižení" místních lesů například vlivem kyselých dešťů (tady, přiznejme, se Lomborg s výše citovaným článkem lehce rozchází - text ve Vesmíru pokládá listnaté lesy mírného pásu za ohrožené). Experimenty, které analyzovaly vliv deště ještě desetkrát kyselejšího, než padá na východě USA (pH 4,2), neukázaly žádné rozdíly v růstu stromů oproti stromům rostoucím normálně. Tam, kde k nějakému poškození lesů opravdu došlo (včetně Čech), byl na vině kouř z místních zdrojů, nikoliv kyselý déšť. Zasaženo ale například nikdy nebylo více než 0,5 procenta plochy lesů v Evropě. Taktéž analýza fotografií evropských lesů z doby před 30 a 60 lety ukázala, že podíl poškozených stromů byl tehdy stejný jak dnes.
Shrnuto, Lomborg každopádně uvádí, že od roku 1950 se celkové území pokryté lesy nijak výrazně nezměnilo. Většina scénářů předpokládá do roku 2100 stabilní rozlohu lesů, nebo dokonce oproti současnému stavu mírný nárůst. Celosvětově je dnes na Zemi stále 2 až 3krát více lesů než zemědělské půdy a veškerá naše současná potřeba dřeva a papíru se dá zajistit pěstováním stromů na celkové rozloze pěti procent lesů, které existují dnes.
Diskuze:
Co, že je to demagogie? poloviční pravda?
Juraj Václavík,2006-04-14 09:14:55
Tento článek je příkladem krásné demagogie. V řadě ohledů má pravdu, kromě jediného. Ono vlastně jde o to, že tzv. ochrana přírody se soustředila na vedlejší problémy (které také problémy jsou, ale nejsou hlavní). Hlavním problémem a důvodem nenahraditelnosti kvalitního a rozsáhlého lesa je energetický. Jen kvalitní a souvislý les je dobrým akumulátorem energie, bez kterého by Země měla teplotní podmínky blízké Měsíci - a byla by vlastně neobyvatelná. Takže na každý strom počítejte s průměrem ~140 kWh energie deponované do skupenské přeměny za den, přičemž v noci ta pára musí místně kondenzovat (uvolnit teplo). Pokud ji vítr vyfouká, tak nezkondenzuje a další den bude k dispozici na odpaření méně vody...
upresneni
pavel houser,2006-03-25 12:44:41
jiz jsem sem obdobny komentar pridaval, ale system me nejak osalil ci co.
na vysvetlenou: myslim, ze rada zde vznesenych argumentu je asi v te ci one mire opravnena. clanek je programove kacirsky/provokativni.
ps: desetkrat kyselejsi dest nez pH 4,2 nema pH 0,42, ph se pocita podle exponentu.
kouknete od 50té minuty...
aaaaa,2006-03-24 15:48:53
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095523948-prizma/19860.html
několik otázek
budik,2006-03-23 14:04:54
Bohužel nejsem předplatitel vesmíru, takže nevím o jaké argumenty či výzkumy se autor opírá, dovolím si tedy polemizovat pouze s tezemi.
Tak především biodiverzita, vzhledem k maximálnímu využití živin a prostoru jsou deštné pralesy jedny z nejpočetnějších ekosystémů , co do druhové bohatosti. Proto by měli být chráněny jako ekosystém, jelikož redukcí plochy opravdu dochází k destabilizaci.
Ad 1 Endemité se v deštných pralesech nacházejí a jde např. o epifyty (orchideje). V tomto případě nejsou vázány místně, ale rozmístěny plošně, takže opravdu nelze dokázat , že tyto druhy jsou vyhubeny, protože vzdálenost mezi jednotlivými jedinci jsou i přes stovky metrů. Klidně tedy můžete napsat, že na zbývající ploše je jistě ještě populace v nekritickém množství.
Ad 3 lesy tohoto druhu jsou u nás již chráněny, neříkám dostatečně a všechny plochy, jenže rozhodně lépe než ty deštné.
Biodiverzita rovníkových deštných pralesů je důsledek neměnných podmínek a minimálních disturbancí (porušení) tohoto ekosystému.
Amazonie opravdu neoplývá pouze druhy vzniklými za posledních 10 tis. let, ale rozmístění jedinců ohrožených druhů se za tuto dobu díky migraci pravděpodobně změnilo .
Pokud autor myslí současnou rozlohou pralesů plochou k letošnímu roku a ne třeba před 100 lety, pak se procentuelně dosti změnila a to jednoznačně díky těžbě.
Dále by mě zajímalo, čím autor dokazuje , že globální ekosystém není na tyto lesy vázán.
Jakou rozlohu pralesů před pár stoletími tedy člověk využíval zemědělsky a zda se to dá porovnat v intenzitě.
Ad Lomborg- Kyselé deště lesy opravdu přímo neohrožují, jen je oslabují (málo mykorhizních hub, nízké přírosty) , což stačí pro nekalamitní druhy škůdců, i když o tom , že by déšť o pH 0,42 (slušná kyselina) neměl žádný vliv na růst stromů, se dá velmi úspěšně pochybovat.
Stojí také za to se zeptat, z čeho tedy vzniká kyselí déšť, ne-li z kouře s obsahem sírových a dusíkatých oxidů?
Analýza fotografií by mě zajímala, dá se někde dohledat?
V ČR opravdu lesů a zásoby dřeva v nich přibývá, ovšem těžko lze srovnávat např. Boubín a výsadbu na zemědělské půdě, která v lepším případě shnije až v 80 letech.věku.
Mimochodem byl dokázán i kladný vliv zvýšení CO2 na růst rostlin (do určité hranice)
zajímalo by mě, k jakým nápadům to povede.
Lovelockovo tvrzení je hluboká pravda
stan,2006-03-23 11:45:53
vzhledem k délce života bude do konce století 6 miliard mrtvých, on chtěl ale asi spíš říct, že se nebudou rodit noví lidé. Z dnes živých lidí bude žít v roce 2100 mizivé procento.
OSN
JS,2006-03-23 10:31:34
Ani napopáté se mě nepodařilo dostat sem diskuzní přispěvek, tak zkouším aspoň odkaz. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=109869
teorie - a praxe
ondrej,2006-03-22 10:33:56
Faktem nepochybně je, že se zastoupení jednotlivých typů biomů vlivem změn klimatu v různých epochách vývoje Zěmě měnilo - a to někdy i dost podstatně. Tedy souhlasím s tím, pojďme se zkusit podívat kriticky na to, na čem je to vlastně celé postaveno, ovšem na druhou stranu nezapomínejme, že nějaká ta ikona může být i v tomto opačném konstatování.
Ale hlavně - jak už kdosi níže připomel - nějakou tu "ikonu" ochrana přírody v dnešní době prostě potřebuje. Ať už se bavíme o tropických pralesech nebo o pandě velké - společnost si žádá ikony a "sympatické chlupáče", jelikož bez podpory společnosti se toho moc nezachrání. Podporu veřejnosti (a tedy přísun financí - pomiňme pro tuto chvíli mnohé "dojičky" ...) přiznejme si endemický brouk velikosti 3 mm získá asi méně pravděpodobně, než kus "jeho" pěkně vypadající zelené džungle nebo sympatická opička na jeho lokalitě taktéž žijící.
Proto si podobné články vždycky se zájmem přečtu, jelikož snaha o objektivní pohled je mi sympatická, ovšem ona snaha o objektivitu (nejde-li přímo o nějaký populismus - což netvrdím že je tento příklad) může vést i úplně opačným směrem ... - proto opatrně.
taškařice :o)
Tinny,2006-03-22 09:58:05
Souhlas s Honzou.
"v poslední době ledové prales téměř neexistovali a pak se vše obnovilo, jako by se nic nestalo"
:o) No jasně.. Místo takových klišé by byly na místě spíš čísla a mapy. Pralesů zbylo stále dost, i když měli podstatně menší rozlohu. A stalo se to, že zmizeli celé skupiny savců (např. velcí tropičtí savci), zejména v Jižní Americe (hlavně několik řádů meridiungulátů).
A pokud jde o kyselé deště, asi neviděl kalamitu v Jizerkách (i když zde šlo o jehličnaté lesy).
Události v minulosti a děje působené člověkem nelze, si myslím, zcela analogizovat, probíhají pokaždé trochu jinak a proto nelze z toho vyvozovat, že to dopadne stejně. Např. pokud vlivem ochlazení klimatu tropické lesy vyschly a přeměnili se na savany, nebyla zničena půda takovým způsobem, jako když se les vypálí, pak se několik let intenzivně využívá a pak ji spláchnou deště. Nejsem žádný odborník a nechci tady nic tvrdit, ale prezentovaná zjednodušení a zlehčování mi nepřijdou zcela fér.
Připomínka autorovi
Al,2006-03-22 09:46:49
Pane Houser,
článek jsem četl a také ho považuji za mimořádně zajímavý. Myslím ale, že základní myšlenkou nebylo neco spochybnit...
Základní myšlenka byla: pojďme nezaujatě a na základě empirických dat vědecky zkoumat, co a jak prioritně chránit.
Autor (až následně) dochází k naprosto šokujícím závěrům, které mimochodem ukazují 2 věci:
1) ochrana přírody je poplatná spíš subjektivním představám a ideologii
2) vzhledem ke značnému počtu vědeckých pracovníků , absolventů univerzit oborů ekologie apod. (všichni placeni z veřejných prostředků) si kladu otázku - to se ví až teď?!!
Co proboha Ti lidé dělají, když se zjistí, že to je špatně?
PS
Studie se ale týká spíš globální ochrany přírody. V ČR už jednak u nejvzácnějších ekosystémů (stepní popř. mokřadní společenstva) není prakticky co chránit nebo již rezervace existují...
ehm
Robert,2006-03-21 23:22:34
Ehm, autor jaksi jaksi opomíjí roli deštných pralesů při fotosyntéze, mimo jiné... název "zelené plíce není jen mediálním mýtem".
To o savanách je zjevně pravda, ale jinak jako celek by to mohlo kandidovat na Zelenou perlu ...
Zajímavá souvislost
edison,2006-03-21 16:13:54
http://www.petrasek.info/index.php/content/view/29/58/
Tak kto má vlastne pravdu?
Martin,2006-03-21 15:29:54
Vyzerá to tak, že v prírode funguje nejaký výrazný pufrovací efekt, ktorý udržuje akú-takú rovnováhu. Inak, v staršom čísle Živy som čítal, že vápnenie lesov postihnutých tzv. kyslým dažďom spôsobí väčšie škody ako samotný kyslý dážď. Organizmy nevedia, čomu sa vlastne majú prispôsobiť a tak radšej vyhynú.
Keďže sa tam píše aj o papieri, mám taký návrh - čo keby sme vyrábali papier z mrazuvzdorných bambusov?
to je ale taškařice
C.",2006-03-21 07:45:57
takže můžeme s klidným srdcem pralesy vykácet? de totiž o to, že drřevo z míst, kde by se snad místním zemědělcům už kácet nevyplatilo klidně DOKÁŽOU vykácet těžařský společnosti a NE ŽE NE. jak moc jsou pralesy chladiči planetárního klimatu nevím, ale netostoval bych to raději jejich likvidací - všichni víme, co za viry z nich už vylezlo; dále v posledních dobách ledových obvykle pralesy nemizeli úplně, jen se o dost zmenšovali v souladu s úbytkem srážek + kdysi obdělávané a nyní zarostlé plochy se nedají velikostí srovnávat s dnešním stavem = je možné, že kvůli erozi v místech nedávného pralesa dlouho nic neporoste. Za to bych nehájil biodiverzitu za každou cenu - každej druh jednou vymře, i ten náš.
„úsilí zastavit globální oteplování už nemůže být úspěšné, protože už je příliš pozdě. Než toto století skončí, miliardy lidí zemřou a hrstka těch, kteří přežijí, bude žít v Arktidě, kde podnebí zůstane přijatelné." - tak tomu nevěřím ani za mák
"Experimenty, které analyzovaly vliv deště ještě desetkrát kyselejšího, než padá na východě USA (pH 4,2)..." - co je tohle za ptákovinu???
www.pravidla.cz
jarda petr,2006-03-21 08:55:56
Doporučuji pisateli vřele webovou stránku www.pravidla.cz. O skleníkovém efektu, biodiverzitě a pralesích se tam moc nedočte, ale o české gramatice se dozví pro něj velice překvapivé informace.
souhlas
Honza,2006-03-21 15:53:20
Souhlasím s Vámi. V poslední době je u části odborné veřejnosti velmi populární spochybňovat to, co se dá vyjádřit poměrně vágním pojmem "ochrana přírody". Nemyslím, že to myslí nějak zle. Ale prohlášení, že vykácení deštného pralesa je v podstatě v pořádku je přinejmenším vytržené z kontextu všech "ale", které s tím souvisí, ale už nejsou ventilovány. Myslím, že je to dost nebezpečný populismus, protože taková prohlášení mohou u laické veřejnosti vzbudit dojem, že ten vyjetý olej přece jenom mužeme vylít do potoka, však o nic nejde.
PS: Jardovi Petrovi: Nebud´te tak úzkoprsý pane. Příspěvěk C je věcný a k tématu, S.M. také píše v diskuzi žargonem a nenapomínáte ho.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
