Zvětšit obrázek

Řez regenerovanou částí očního nervu. Nově narostlé axony jsou zbarveny zeleně.

Zrak vracejí slepcům buď proroci, šarlatáni nebo oční lékaři. Těm posledním se blýsklo  na lepší časy s experimentem týmu vědců z Massachusetts Institute of Technology. Ti nejprve poranili pokusným křečkům oční nerv a připravili je tak o zrak. Pak na poraněné místo vstříkli roztok bílkovin, který v iontovém prostředí lidského těla vytváří zcela samovolně síť se strukturou, která má „oka“ nanometrových rozměrů (miliontiny milimetru).

Zvětšit obrázek

Šéfovi týmu biologů z MIT Ruttledgovi Ellis-Behnkemu (vpředu) je do smíchu. Aby ne, vrátil zrak křečkům.

Ta velmi přesně napodobuje pojivo, které podporuje růst nervových výběžků axonu. 

Za 24 hodin bylo v poraněném místě patrné hojení a časem se řez v očním nervu zcela zahojil. Ještě důležitější je, že se znovu propojily neurony. U jednoho křečka z více než 80%. Přitom stačí obnova ze 40%, aby se zvířeti vrátil zrak. Hojení probíhalo stejně dobře u dospělých zvířat jako u mláďat. Růst axonu proto nebylo nutné povzbuzovat speciálními růstovými faktory.

Zvětšit obrázek

A co na to křečci? „Uvidíme,“ říkají.

Není jasné jak nanosíť funguje. Snad přitahuje na poraněné místo nové neurony. Možná působí mechanicky tím, že přitáhne přerušené konce očního nervu k sobě. Časem se nanosíť rozloží a zmizí. Částečně jsou její komponenty vyloučeny z těla pryč, částečně ji  „sežerou“ okolní buňky.

Otázka je, jak se nanosíť osvědčí v praxi. Skutečná poranění očního nervu obvykle nemají ostré, rovné okraje. Konce nervu tvoří změť nervové „cupaniny“. Také není jasné, zda bude lidský zrakový nerv reagovat stejně jako nerv křečka. V pokusu byl a nanosíť vnesena na poraněné místo okamžitě, což nelze u pacientů vždy zajistit. Do „oříznutí“ zajizvených konců zrakového nervu po starších zraněních se asi lékařům moc chtít nebude. Odlišit jizvu od zdravé části nervu není nijak jednoduché.

Pramen: PNAS