Amyloidní plak – shluk beta-amyloidu v mozku. Ve chvíli, kdy se vytvoří v mozku tyto shluky, už je zřejmě na záchranu lidské paměti a ostatních duševních funkcí pozdě.

Na světě trpí Alzheimerovou chorobou asi 18 milionů lidí. Současná medicína je nedokáže vyléčit. Boj s touto chorobou komplikuje fakt, že ji dokážeme spolehlivě diagnostikovat, až když propukne v plné síle. Je to jako začít hasit, když už je budova v plamenech. Mnozí neurologové jsou přesvědčeni, že Alzheimerova choroba začíná plíživě dávno předtím, než propukne naplno. V této fázi se projevuje jen zhoršenou pamětí.

Zvětšit obrázek

Karen K. Hsiao Asheová- University of Minnesota

Karen Asheová z University of Minnesota ověřovala tuto hypotézu na myších, které mají vrozený sklon k onemocnění mozku, jež napodobuje velmi věrně lidskou Alzheimerovu chorobu. Myši za tuto pochybnou výsadu vděčí myši variantě lidského genu pro protein zvaný APP čili amyloidový prekurzorový protein. Z něj vzniká amyloid-beta, který u lidí s Alzheimerovou chorobou tvoří velké shluky v mozku (tzv. amyloidní plaky). Myši s touto variantou lidského genu mají už ve „středním věku“ -  dávno před nástupem choroby – průkazně zhoršenou paměť.  Když se Asheová podívala na mozky myší, které právě začínaly zapomínat, našla v nich APP ve formě tvořené sdružením tuctu molekul, tzv. dodekamer. Asheová pro ni razí označení Ab*56 (čte se „ei bíta stár fifty six“ -  my Češi bychom asi řekli „á beta hvězda šestapadesát“). Číslice 56 označuje molekulovou hmotnost konglomerátu v kiloDaltonech.   Ab*56 není totožný s materiálem amyloidních plaků, jejichž hmota je tvořena ještě většími konglomeráty molekul.

Zvětšit obrázek

Amyloidový protein ve své jednoduché neškodné formě. Když se tento „zlý hoch“ dá dohromady s dalšími jedenácti „zlými hochy“, je na Alzheimerovu chorobu zřejmě nezvratně „zaděláno“.

Dvanáctka vzájemně propojených molekul se usazuje v mezibuněčném prostoru mezi neurony a to stačí, aby myším začala vynechávat paměť. Čím více Ab*56 mozek obsahuje, tím hůře se na jeho „hard disk“ ukládají informace. Když vědci vzali Ab*56 z myších mozků a píchli jej do mozku mladých potkanů, mláďata zhloupla a na čas ztratila paměť.
Ab*56 jsou tedy jakási „semínka“ Alzheimerovy choroby, která nám vzklíčí v mozku a rozhodnou o tom, že se nám jednou svět zcela zatemní, jakmile se nám „zaplevelí“ amyloidními plaky. Zhoršenou paměť má na svědomí buď schopnost Ab*56 narušit komunikaci mezi neurony nebo její schopnost neurony zabíjet. Alzheimerova choroba začíná ve chvíli, kdy „zlí hoši“ APP začnou zakládat party nebo spíše gangy, terorizující své okolí.
Asheová chce svou teorii dále ověřovat. Shání usilovně vzorky mozkové tkáně lidí, kteří zahynuli v rané fázi rozvoje Alzheimerovy choroby a doufá, že u nich najde Ab*56. U myší testuje účinky látek, které brání shlukování APP do dvanáctek Ab*56. Pokud by se tak podařilo zabránit myším ve zhloupnutí, byl by to obrovský příslib pro léčbu Alzheimerovy choroby. Samozřejmě za předpokladu její včasné diagnostiky.

 
Pramen: Nature