I nadále platí, že v Evropě nenašly virus H5N1 na svém území jen státy, které měly „štěstí“, že na virus ještě nenarazily, nebo ty, které virus jednoduše nehledají. Některé možná i hledají a našly, ale mlčí a mlží. Potvrzuje se také, že virus „neskočil“ do Turecka a dalších zemí (např. Nigeru a Nigérie) „rovnýma nohama“ odkudsi z jihovýchodní Asie.

 

Virus H5N1 ohrožuje chovy drůbeže i v Evropě.

Dodatečně zjišťují jeho výskyt země, které měl na své pouti do Turecka či do Afriky „v cestě“. Jednou z těchto „průchozích“ zemí je i Ázerbájdžán, odkud přišly potvrzené zprávy o úmrtí tří žen na ptačí chřipku. Z Baku přišla  první zpráva o úhynu psa nakaženého virem H5N1. Úmrtí nakažených koček jsou četnější. Jen Němci hlásí tři.

 

Baku – město, kde chcípl pes. Tedy uhynul na infekci virem H5N1.

Počet lidských obětí viru H5N1 se od roku 2003 vyšplhal na 101. Ve srovnání s milionem obětí malárie nebo třemi miliony obětí AIDS ročně je to jen „kapka“. Ale ti starší se možná pamatují, že virus HIV byl před pár desítkami let líčen také jako „rarita“, které se „slušný“ člověk bát nemusí.

Přenos viru H5N1 tažným ptactvem – hlavní podezřelé jsou ostralka štíhlá a čírka modrá – už popírají jen zatvrzelí milovníci opeřenců. Zřejmě v obavách z ničení ptačích hnízd. Jejich pozice je ale neudržitelná. Při průniku viru do Nigérie se ochránci ptactva ostře postavili proti teorii, že do Nigérie zavlekli virus volně žijící ptáci. Jejich argument zněl logicky: To by se musel virus objevit  i v Egyptě, který je pro tažné ptáky z Asie vstupní branou na „černý kontinent“! Do týdne byl výskyt viru H5N1 v Egyptě potvrzen. Přenos viru je zjevně kombinovaný. Co nestihnou nezodpovědní chovatelé drůbeže, to dokoná tažné ptactvo.