Zvětšit obrázek

„Super-Země“ ve vzdálenosti 9000 l.y. s hypotetickým měsícem. Credit: David A. Aguilar (CfA) .

Andrew Gould, vedoucí projektu MicroFUN (Microlensing Follow-Up Network) a profesor astronomie na Státní univerzitě v Ohiu (Ohio State University ), poukazuje na dva nejdůležitější důsledky objevu. "Za prvé," řekl Gould, "tato ledová super-Země vládne v oblasti kolem mateřské hvězdy, která je v naší sluneční soustavě obydlena obřími plynnými planetami, Jupiterem a Saturnem. Ještě nikdy předtím jsme neviděli takový systém, protože ještě nikdy jsme neměli prostředky, které by je mohly objevit."

Zvětšit obrázek

Andrew Gould, vedoucí projektu MicroFUN a profesor astronomie (Ohio State University). Credit: Photo courtesy of Ohio State University.

„A za druhé," dodal, "tyto ledové super-Země jsou poměrně běžné. Má je zhruba 35% všech hvězd." Také se předpokládá, že takové "super-Země", které obíhají okolo červeného trpaslíka jsou 3krát běžnější než planety velikosti Jupitera.

MicroFUN pátrá po planetách a k tomu používá úkaz, nazvaný gravitační mikročočka. Požadovaný jev nastane, když se za masivní objekt (hvězdu) „schová“ další svítící hvězda. Silná gravitace k Zemi bližšího objektu ohýbá paprsky světla ze vzdálenější hvězdy a „zvětší“ ji podobně jako čočka. Zde na Zemi pak můžeme toto „zvětšení“ hvězdy pozorovat jako její zjasnění. Toto postavení a tím i zjasnění vzdáleného objektů trvá velice krátce, proto musí astronomové monitorovat velké množství hvězd. A pro exoplanety podobné Zemi je to zatím jediná metoda, pro jejich objevování. Nově objevená „super-Země“ dostala označení OGLE-2005-BLG-169Lb.

Pomocí mikročočky bylo zjasnění, předcházející objevu této exoplanety, poprvé v rámci programu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) pozorováno v dubnu 2005. Při zpracování pozorování si Gould a Andrzej Udalski (Warsaw University Astronomical Observatory ) uvědomili, že zjasnění hvězdy bylo extrémně rychle, a že tato metoda by mohla mít výjimečný význam při „lovu“ exoplanet.

Jako v mnoha předchozích případech i tentokrát pomohla náhoda. Gouldnem byl požádán postgraduální student Deokkeun An (Ohio State University), zda by během svého nočního pozorování na observatoři MDM v Arizoně (MDM Observatory in Arizona ) nenašel pár volných minut a nezměřil mu jasnost hvězdy. Spolupozorovatel Ai-ying Zhou ze Státní university v Missouri (Missouri State University ), když slyšel, jak silné bylo zjasnění, rozhodl odložit vlastní projekt a provést více než 1000 měření. "Bylo to dobré rozhodnutí - jejich pozorování ukázala, že se tam nachází planeta," řekl Gould.

Zvětšit obrázek

Kompozice grafů pozorování Jupiteru podobné exoplanety OGLE-2005-BLG-071. Data byla pořízena v rámci programů OGLE, MicroFUN, MOA, PLANET a RoboNet.

Pozorování se prováděla i na Novém Zélandu a Havaji, celkem se do programu zapojilo 36 astronomů. Vznikly i problémy při zpracování dat, protože deformace světelného paprsku byla tak malá, že nebylo možno jednoznačně určit, zda pochází od planety. Postgraduální student Subo Dong (Ohio State University) musel vytvořit speciální software, aby se světelné křivky mohly „vyčistit“.
 

Nakonec se díky novému počítačovému modelu podařilo potvrdit planetu hmotnosti Neptuna, 13krát těžší než Země (asi 0,8 hmotností Neptuna), která obíhání okolo hvězdy asi polovičního průměru než naše Slunce.

Zvětšit obrázek

Astrofyzik Andrzej Udalski (Warsaw University Astronomical Observatory)

Gould je přesvědčen, že planeta zemského typu je pustá, ledová - chladná „super-Země“. Soudí podle toho, že v jejím okolí nejsou planety podobné Jupiteru, že tato soustava nemůže mít dostatek plyn, nezbytného ke vzniku plynných planet.
 

"Nemůžeme to tvrdit zcela jistě," připustil. "Teprve dostatek statistických dat o planetách tohoto typu mám umožní lepší výsledky." Od prvního objevu v roce 1955 (51 Peg)  bylo do dnešního dne pozorováno už kolem 170 exoplanet, ale nejvíce z nich byli plynní obři srovnatelní s Jupiterem. Z toho jen hrstka má hmotnost srovnatelnou s Neptunem a jen dvě leží v chladných vnějších oblastech své planetární soustavy.

Objev první „super-Země“ byl oznámen 13. 6. 2005. Tato exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotností Země a její průměr je asi dvojnásobek průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem. Obíhá kolem červeného trpaslíka Gliese 876 (souhvězdí Vodnáře) ve vzdálenosti 15 světelných let od Země. U této hvězdy byly již dříve (v letech 1998 a 2001) objeveny 2 exoplanety – plynní obři o hmotnostech 1,9 a 0,6 hmotnosti Jupitera.

Podle Goulda se musí zvýšit citlivost detekčních metod pro hledání planet s hmotností Země. Zvýšit šance vidí zejména v  nové generaci dalekohledů, vyhrazených k hledání planet pomocí gravitační mikročočky.

Zdroj:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0603/14superearth/