Zvětšit obrázek

Tak tady má podle anatomických atlasů myš brzlík. Ale kdo hledá, najde ještě jeden – menší a v krku.

Vždycky jsem záviděl kolegům, kteří učí anatomii. Naučíte se nazpaměť všechny ty kosti, kůstky a kostičky, svaly, cévy, nervy a já nevím co všechno ještě a máte vystaráno až do chvíle, kdy vám skleróza tyhle informace vyžene z toho … no … z mozku.
Ale oni i anatomové čas od času učiní objev. Před pár lety se američtí zubaři prořezávali jednomu pacientovi pusou a našli ve tváři dosud neznámý sval. Byla z toho velká sláva –až do chvíle, než se ukázalo, že ten sval už kdysi popsali jacísi Mexikáni v časopise vydávaném výhradně ve španělštině. A nezapomeňme na spory, zda člověk má či nemá Jacobsonův orgán pro příjem signálů ve formě feromonů.

Šťastný objevitel nového myšího orgánu Hans Reimer Rodewald z university v Ulmu.

Teď ale němečtí imunologové našli u laboratorní myši zcela nový orgán. Je jím brzlík, který na rozdíl od toho klasického nesídlí kousek nad srdcem, ale hoví si v krku za průdušnicí. Je taky drobet menší. Klasický myší brzlík je velký jako hrášek. Nově objevený brzlík má velikost špendlíkové hlavičky. Je ale plně funkční a je schopen zaskočit za onen notoricky známý hrudní brzlík. A to je průšvih.

Brzlík je nedílnou součástí imunitního systému. Slouží jako škola pro bílé krvinky vytvořené v kostní dřeni. V brzlíku se školí tzv. T-lymfocyty, které sehrávají klíčovou roli v obraně organismu před choroboplodnými zárodky a dalšími nevítanými vetřelci.

Zvětšit obrázek

T-lymfocyt prodělává školení v brzlíku. Pokud vědci odstraní brzlík z hrudníku, chodí T-lymfocyt na kvalifikační kurz do krku.

Vědci po desetiletí zkoumali myší imunitní systém tak, že myškám odoperovali brzlík a sledovali, jak si imunitní obrana poradí bez tohoto „školícího střediska“.Teď se ale ukázalo, že to co považovali vědci za „samoucké“ krvinky, byly ve skutečnosti krvinky, které chodily na doučování do krčního brzlíku. Imunologie musí díky všetečným anatomům předělávat experimenty  a následně asic i přepisovat učebnice.

Čím větší „pecka“ se na vědeckém poli odehraje, tím spíš se najdou chytrolíni, kteří se nechávají slyšet, že to vlastně není až tak velké překvapení (nebo že je to celé blbost). Objev krčního brzlíku nemůže být výjimkou. A tak někteří šťouravé vytáhli na světlo denní fakt, že už v roce 1962 někteří imunologové tvrdili, že myši mají v krku  „kapesní“ brzlík. Nikdo jim nevěřil, a tak se nechali přemluvit, že to není brzlík, ale obyčejná mízní uzlina.
Krční  brzlík je znám u ryb a ptáků. Vyvíjí se dokonce i u lidského plodu, ale u většiny plodů zaniká ještě před narozením. Novorozenci jej mají jen výjimečně. Často je to příznak onemocnění. Myším zůstává natrvalo.

Pramen: Science