Zvětšit obrázek

Svante Arrhenius – švédský fyzik, autor teorie „panspermie“.

Švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius již před více než 100 lety tvrdil, že život nevznikl na Zemi, nýbrž ve vesmíru. Zárodky, které nazval "panspermie" putují prostorem a jakmile se dostanou na planetu s příznivými podmínkami, rozmnoží se a dají vznik vyšším formám života.

Zvětšit obrázek

Kus polyuretanové pěny, který při startu narazil na levé křídlo družicového stupně poblíž jeho náběžné hrany.

Většina jeho kolegů byla přesvědčena, že v tak nemilosrdných podmínkách jaké ve vesmíru vládnou život vzniknout nemůže a o Arrheniusovi panoval názor, že i význačný vědec má právo na omyl a tak se o jeho teorii moc nemluvilo. Uznávalo se, že jsme povstali z  teplé polévky zemského praoceánu.

Od té doby se mnohé změnilo. Pomocí spektrometrů byly v kosmu odhaleny organické sloučeniny. Paleontologové zase nacházejí v nejstarších horninách známky činnosti mikroorganismů a to svědčí o tom, že Země byla osídlena životem hned poté co jen trochu vychladla.   Do nového scénáře začaly zapadat i nálezy meteoritů uhlíkatých chondritů, o nichž se mnozí domnívají, že uhlíkaté struktury by mohly být organického původu, jiní zase, že  ke  kontaminaci těchto kamenů došlo až zde na Zemi.

Zvětšit obrázek

Nejstarší americký raketoplán Columbia se rozpadl nad Texasem při pokusu o přistání (Foto: Tyler Morning Telegraph, Dr. Scott Lieberman)

Teorie Panspermie, která předpokládá, že život byl na Zemi  zanesen mikroby z kosmu dostala nyní podporu z neočekávaného směru – od raketoplánu Columbia. Zahájení přistávacího manévr u Columbie proběhlo zcela podle plánu.

Zvětšit obrázek

Trosky z Columbie

Raketoplán byl otočen zádí proti směru letu a ve 14:15:18 SEČ byly oba motory  zažehnuty na dobu 158 sekund. Jejich práce snížila rychlost družicového stupně o 78.6 m/s a ten začal sestupovat k atmosféře. Její horní pomyslnou hranici ve výši 121 km protnul ve 14:43:53 SEČ nad bodem zemského povrchu o souřadnicích 30.78° s.š., 167.62° z.d. rychlostí 7.50 km/s.
Vzdálenost k předpokládanému místu přistání činila 8228 km, ale tu mu urazit již nebylo dopřáno. Raketoplán se rozpadl na kousky při svém návratu z kosmu  v únoru 2003.

Robert McLean z Texaské státní university v San Marcos vyslal do vesmíru na palubě Columbie tři kmeny bakterií. Bakterie byly v zataveném pouzdru a cílem pokusu bylo ověřit jak budou  růst v podmínkách stavu bez tíže. Když došlo ke katastrofě, McLean předpokládal, že se pouzdro zničilo. Několik dnů později si  ale  McLeanův kolega všimnul na obrázku jedné z trosek, že se podobá zmíněnému kontejneru.  Noviny tak přispěly k tomu, že se zuhelnatělý kontejner navrátil ke svému tvůrci.

Texaský biolog Robert McLean: „Bakterie odolala teplotám 175 stupňů Celsia a pád raketoplánu v uzavřeném kontejneru přežila“.

McLean vypáčil víko kontejneru a uvnitř našel neporušené vnitřní vrstvy, které byly vystaveny teplotám nad 175 stupňů Celsia. Jeho tři druhy bakterií ale tento žár nepřežily. McLean zde ale našel jinou bakterii, která se zmátožila a  začala se rozmnožovat.

Bakterie Microbispora

Tou přeživší bakterií je  Microbispora.

McLean se domnívá, že Microbispora, která se běžně vyskytuje v půdě, kontaminovala přepravní box ještě  před tím, než byl dán do raketoplánu a vyslán na oběžnou dráhu do kosmu.

Tak se stalo, že bakterie, která cestovala na Columbii inkognito, podala svědectví o neobyčejných schopnostech života a podpořila myšlenku, že živé organismy pocházejí z kosmu, a že se na Zemi  mohly dostat při pádu asteroidů.

Pramen: New Scientist magazine